V Rakousku stanul před soudem politik za to, že chtěl chránit občany před kriminálníky z řad muslimských invazistů

V Rakousku stanul před soudem politik za to, že chtěl chránit občany před kriminálníky z řad muslimských invazistů

Tento soud je jen pokračováním skandálů, které praskly na tzv. „tyrkysové“, tedy na lidovce, v jejichž čele byl ještě nedávno Sorosův přítel, exkancléř Kurz, jehož po příliš mnoha eskapádách nahradil Nehammer, dříve ministr vnitra.  I v Rakousku se hodně spekuluje právě o tom, zda prosazování tvrdého koronafašismu a povinného očkování nemá zastřít jiné skandály, které naplno odkryly velkohubé lži vlády lidovců v koalici se Zelenými.

Jisté totiž je, že vláda zcela nepokrytě lhala, když si navenek hrála na protimigrační. Přitom nedávno se zjistilo, že za dobu této vlády nefungovaly deportace a na druhou stranu padaly rekordy v podaných žádostech o azyl.  Rakousko v tomto směru dokonce předčilo i Německo, neboť přijalo v přepočtu na počet obyvatel víc žadatelů o azyl, než jejich soused. Německé vlády si však alespoň nehrají na protimigrační, takže v důsledku je již roky rakouská vláda v tomto ohledu horší.

V Rakousku jsou za zeleno-lidovecké vlády také pronásledováni odpůrci invaze. Před časem  byli například zakázáni vlastenečtí identitáři a nyní stanul před soudem politik opoziční FPÖ, což je ve skutečnosti jediná protimigrační strana, právě proto, že chtěl chránit občany před kriminálníky z řad údajně nezletilých „vousatých sirotků“.  Některé recidivisty z jejich řad, stejně jako pachatele násilných trestných činů, totiž uzavřel do hlídaného detenčního centra. Tím prý porušil jejich práva. Ale co práva občanů, sužovaných těmito kriminálníky?

Covidová diktatura nemá problém zbavit občany řady svobod. Třeba tím, že pošle policii před nákupní centra, aby kontrolovala dodržování šikanózních zákazů. Proto se obžaloba proti dolnorakouskému zemskému radnímu FPÖ Gottfriedu Waldhäuslovi jeví jako ještě absurdnější. V jeho azylovém oddělení byli vzpurní, částečně delikventní žadatelé o azyl sledováni bezpečnostní službou. Nyní je souzen za to, že je údajně zbavil svobody bez odpovídajícího právního základu.

Dodnes se Rakousko potýká s následky poslední invaze z roku 2015, protože zločinci z celého světa využili všeobecného chaosu, aby se dostali do Evropy. Od té doby, co je tyrkysově zelená v úřadu, se pro deportaci delikventních žadatelů o azyl téměř nic neudělalo. Naopak, počet žadatelů o azyl loni explodoval. Aby se to zamaskovalo, je nyní s velkým mediálním zájmem zinscenován proces proti Waldhäuslovi. Obvinění pocházejí z roku 2018 a týkají se azylové čtvrti v Drasenhofenu ve Weinviertelu, nedaleko českých hranic. A ubytovaní lidé opravdu nebyli žádní andělé.

Protože 13 z 16 obyvatel již bylo legálně odsouzeno za násilné, drogové nebo sexuální trestné činy, je celkem logické, že bylo třeba je izolovat od společnosti. Jako odpovědný státní radní se Waldhäusl potýkal s problémem jejich ubytování, když je ostatní provozovatelé již nechtěli ve svých azylových domech kvůli jejich agresivitě a kriminální minulosti. Nemohli být ani deportováni, oficiálně to byli nezletilci, což samozřejmě tvrdili jen oni sami, ale v EU se těmto tvrzením automaticky věří.

Důkaz věku je na druhou stranu obtížný, protože stanovení pomocí rentgenových snímků zápěstí bylo v Rakousku zakázáno. Argument: Takový lékařský zásah porušuje fyzickou integritu. Po nedávno rozhodnuté očkovací povinnosti, která nutí lidi pod hrozbou trestu k mnohem dalekosáhlejšímu zásahu do jejich těl, zní toto ospravedlnění téměř jako výsměch.

Aby se žadatelé o azyl s problémy s chováním nějakým způsobem udrželi pod kontrolou, byla oblast oplocena a zřízena strážní služba. Jak Waldhäusl vysvětlil v loňském roce: „Při zkušebním provozu ubytování Drasenhofen jsem se zajímal o ochranu obyvatelstva, pečovatelů v azylové čtvrti a těch migrantů, kteří se dokázali integrovat.“ Ale pro různé azylové neziskovky a jejich přátele v médiích se nic z toho nepočítá. Vykreslují ubytování, jako by to bylo vězení, fantazírují o „ostnatém drátu“.

Toto tvrzení se opakovalo, dokud justice nezahájila soudní proces, aby objasnila obvinění proti Waldhäuslovi a bývalé státní úřednici. Waldhäusl odmítá obvinění, že migrantům bylo dovoleno opustit ubytovnu pouze s doprovodem a neměli žádný kontakt. „To v žádném případě není pravda“. A souzená státní úřednice si také ve svém výslechu stěžovala, že se stala terčem útoků neziskovek. Všechna obvinění jsou nepravdivá: „Tato obvinění mě extrémně zasáhla,“ vysvětluje žena, proti níž podobně, jako proti politikovi FPÖ, vytáhly do boje promigrační neziskovky.

Úřednice zřejmě chce, aby pro ni hororový soud skončil. Pod veškerým tlakem tvrdí, že ostnatý drát by byl žádoucí. „Přesto to bylo normální zařízení pro nezletilé uprchlíky bez doprovodu,“ říká. Waldhäusl tvrdí, že žádný takový řád, v jehož rámci by byli pod neustálým dohledem, neexistoval.  Ostnatý drát tam stejně nikdy nebyl: to, co bylo tak medializováno, byl ve skutečnosti mobilní stavební plot, jak Waldhäusl znovu potvrdil ve středu v rozhovoru pro ORF.

Samotný koncept by neměnil, ale nechal by odpovědné právníky, aby se blíže podívali na jednotlivé oblasti. Protože: „V Rakousku pokračuje násilí, znásilňování a bohužel máme také vraždy.“ Je si také jistý: „Kdyby existoval koncept jako Drasenhofen, Leonie by mohla být stále naživu.“ 13 ze 16 bývalých „mladých lidí“ ubytovaných v Drasenhofenu, pocházelo z Afghánistánu, dva z Iráku, jeden z Ghany. Všechno to byli mladí muži. Někteří z nich jsou nyní ve vazbě, jiní se dokonce skrývají před spravedlností. Pouze dva z oněch šestnácti jsou stále na svobodě, aniž by byli obviněni z nějakého trestného činu…

Druhý den hlavního líčení ještě nebyl vynesen žádný rozsudek. Plánuje se několik dalších jednacích dnů, další soudní stání se uskuteční 24. února.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 6 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout