Řízená invaze

Naučte se pojmenovávat věci pravým jménem. Od roku 2015 probíhá soustavná, ale především řízená invaze muslimských džihádistů do Evropy. Samozřejmě je vše organizováno a řízeno na mnohem vyšší úrovni.

Pro lepší pochopení jsem se rozhodla detailněji rozepsat nejen motivace různých stran, které invazi podporují a řídí, či z ní profitují, ale také skutečné motivace nemalé části těch, kdo do Evropy přicházejí.

V REŽII 4. ŘÍŠE

Každý, kdo dlouhodobě sleduje politiku EU nepochybuje, že právě odtud je řízena nejen globalizace, tedy cílená likvidace evropských národních států, ale také likvidace jednotlivých národů a s tím související islamizace.

Abych nemusela chodit v žebříčku hierarchie ještě výš a popisovat důvody těch, kdo EU přímo ovládají, stačí se koncentrovat právě na Brusel, neboť tamní kolaboranti jsou hlavními strůjci toho, co se nyní děje v Evropě, ovšem – samozřejmě – vše pod taktovkou jejich loutkovodičů, jimž se také říká Deep state, mnozí je nazývají „majiteli zeměkoule“. EU ovšem věnuji ještě extra článek, kde budou tyto vazby velmi detailně popsány.

Nyní se tedy vraťme ke stávající invazi, kterou zcela účelově nazývá nejen EU, ale také většina politiků i občanů migrací. Zde je totiž záměna slov zcela záměrná, nejde jen o slovíčkaření. Předně je totiž třeba situaci v očích občanů zemí EU výrazně zlehčit. Tedy použití slov jako „migrant“, „imigrant“, či dokonce „uprchlík“ je zcela účelové, ve skutečnosti se v drtivé většině jedná o invazní vojsko.

Takže- jen pro pořádek – je nejprve třeba začít nazývat věci pravými jmény. Ostatně, také mne nějakou dobu trvalo, než jsem si uvědomila, jak silně se záměnou slov skutečná situace zlehčuje.

Jak tedy prakticky EU podporuje invazi?

Především tím, že soustavně vymýšlí různé pakty, na jejichž základě by invazi zlegalizovala. Za vše jmenujme například Marakéšskou deklaraci, což je deklarace uzavřená v roce 2018 a schválená všemi zeměmi EU, vyjma Maďarska (za nás ji schválil tehdejší ministr vnitra Metnar) a částí afrických zemí. Tato deklarace víceméně legalizuje africkou invazi do Evropy. Zajímavé je, že deklaraci podepsaly téměř výhradně muslimské africké státy.

Dalším počinem EU jsou vnucované kvóty, které měly původně zajistit rovnoměrné rozdělení invazních vojsk. Pro některé země však bylo podobné nařízení nepřijatelné zejména proto, že přišlo v době, kdy se po celé Evropě vyskytl větší počet teroristických útoků. Kvóty šly tedy poměrně záhy k ledu (v reálu je takřka nikdo neplnil) a nyní se prostě nazývají jinak, přičemž jsou součástí širších pravidel tzv. „migrační politiky EU“.

Nelze také opomenout tzv. „Globální kompakty“, které sice nebyly prvotně počinem EU, ale OSN, nicméně EU je většinově podpořila. Navíc, na jejich základě bude nyní přijímání invazistů mnohem jednodušší.

Možná jste si všimli, že Globální kompakt o migraci odmítlo víc evropských zemí, většina tak, že se hlasování vůbec nezúčastnila, několik málo ho přímo odmítlo (včetně ČR). Druhý kompakt – „o uprchlících“ naopak schválil mimo Maďarska takřka každý, včetně naší současné vlády.

Proč existují dva Globální kompakty? Jsou si velmi podobné, jen jeden operuje s pojmem „migrant“ a druhý s pojmem „uprchlík“. Když se v debatě ptali představitelů naší vlády, proč schválila kompakt o uprchlících, tak odpovědí bylo, že „uprchlíky přijímáme, ale migranty ne.“.

Jak definuje EU „migranta“ a jak „uprchlíka“? Uprchlík měl být ten, kdo má ke stěhování do Evropy vážné důvody. Kdysi mělo jít o ty, kdo utíkají z válečného konfliktu nebo jsou politicky pronásledováni.

Nicméně na posledním ekonomickém fóru v Davosu seznal nejvyšší komisař OSN, že uprchlíkem je i ten, kdo utíká z klimaticky nepříznivých podmínek (to by pak pasovalo na celou Afriku) a Agenda 2030 dokonce uvádí, že „uprchlíkem“ je i ten, kdo utíká ze špatné ekonomické situace.

Už tomu rozumíte? Tedy uprchlík je téměř každý. Pak vám klidně může vláda tvrdit, že „nelegální migranty“ nebere. Ti už totiž téměř neexistují. A co víc, Marakéšská deklarace legalizuje na území EU zejména mladé Afričany do 25 let a dvě europarlamentem přijaté tzv. „Africké deklarace“ dokonce nadřazují práva Afričanů nad právy Evropanů a zavádí kvóty pro černochy nejen v rámci EU, ale také v různých dalších oblastech (jistě jste si všimli, že stále více pronikají do filmů, seriálů a reklam).

Jak vidíte, tak EU dělá maximum pro to, aby invazi do Evropy podpořila. Výše uvedené však zdaleka není vše.

Dalším počinem, jímž nejen EU, ale i jednotlivé národní státy invazi podporují, je velmi štědré dotování příslušných politických neziskovek. Ať už se jedná o asi nejznámější pašerácké, většinou německé neziskovky, které mají stále dostatek peněz nejen na provoz jejich lodí, ale také na placení personálu či dokonce na koupi lodí nových nebo o neziskovky, které se zabývají „právy“ invazistů přímo na území EU, jejich integrací, obstarávají jim právníky a zasazují se o to, aby nemuseli být deportováni.

Neziskovky, štědře dotované EU, pak samozřejmě působí i v propagandě nebo naopak v řadách cenzorů, kteří pomáhají vyhledávat „xenofoby“ a „islamofoby na síti.

PARAZITNÍ NEZISKOVKY

Od EU jsme volně přešli k dalším kolaborantům, bez nichž by nemohla být invaze tak mohutná a úspěšná. Parazitní politické neziskovky se většinou zaštiťují „pomocí bližním“, většina jejich agendy je však výrazně škodlivá, protistátní.

Tyto neziskovky operují jednak přímo v na své domácí půdě, kde se zasazují o to, aby v zemi udržely co nejvíce muslimských vetřelců, z jejichž invaze mají nebývalý finanční prospěch, případně působí v zemích původu invazistů, kde je podněcují k tomu, aby vyrazili do Evropy. Podílejí se i na jejich pašování do Evropy či působí v táborech v Řecku, Itálii nebo Španělsku.

Neziskovky aktivně spolupracují s pašeráky (nyní mám na mysli ty pašeráky, co nejsou dotovaní z národních rozpočtů nebo EU, ale vybírají peníze přímo od invazistů, proudících do Evropy) a vzájemně tak tuto nekalou činnost koordinují. V Řecku si v poslední době už několikrát na tyto podvratné vysoce ziskové neziskovky došlápli, některým zakázali činnost, jiné se podařilo usvědčit z aktivního dovozu džihádistů ze zemí Středního východu.

Kolaboranti v těchto neziskovkách jsou dotováni jak z fondů EU, tak z jednotlivých národních rozpočtů, velmi často je zdrojem jejich příjmů i nějaká ta nadnárodní globální neziskovka typu Sorosovy OSF. Každopádně vy všichni si tyto škodlivé parazity přes státní rozpočet i EU ze svých daní platíte.

ZEMĚ PŮVODU MUSLIMSKÝCH VETŘELCŮ ČI BOHATÉ ISLÁMSKÉ ZEMĚ

Bez kooperace zemí původu muslimských džihádistů by nebylo možné je v tak obrovském množství do Evropy přijímat. Například již výše uvedená Marakéšská deklarace přímo hovoří o „přínosné migraci“ z Afriky do Evropy. Tuto deklaraci podepsaly nejen země EU, ale právě i země původu afrických vetřelců.

Proč by vůbec měly chtít země původu se svých občanů zbavit? Motivace je různá:

1. Ideologická motivace je nejen motivací zemí původu muslimských invazistů, ale také těch, kdo do Evropy putují. Každý pravověrný muslim má za úkol podpořit zavedení všesvětového práva šaría, takže islamizace neislamizovaných zemí Evropy je pro ně velkou výzvou. Muslimové jsou také povzbuzováni imámy k tomu aby provedli různé formy džihádu na území západních států, ve videích, která se občas objevují na internetu, zmiňují především Evropu, USA a Austrálii. Fanatický muslim jde tedy do Evropy především s nějakým posláním. Pak záleží na tom, k jakému džihádu přistoupí. Zda k tomu, že si najde ženu mezi Evropankami, ta posléze konvertuje a porodí mu další muslimy nebo třeba k džihádu mečem podobně, jako tuniský vetřelec nedávno v Nice. Bohaté muslimské země pak mají zájem na islamizaci Evropy, kam vysílají radikální imámy. Mnohé mešity v zemích EU jsou financovány Saúdskou Arábií, Katarem či Tureckem.
2. Finanční motivace – země původu očekávají, že vetřelci budou zasílat peníze z dávek, případně výdělku, do zemí původu, což následně významně posiluje ekonomiky těchto rozvojových zemí.
3. Úleva od kriminálních živlů je už vícekrát zmíněný zájem především afrických zemí, z nichž zpravidla odchází do Evropy ten největší „odpad“. Tedy kriminálníci, které by tak akorát museli živit v přeplněných věznicích. Moc dobře ví, že v Evropě tyto živly zůstanou. To si navíc některé země pojistí zákonem, který neumožňuje jejich občany deportovat do zemí původu bez souhlasu deportovaného. Tím si samozřejmě zajistí, že se jim jejich kriminálníci nikdy do země nevrátí, ale budou doživotně „obohacovat“ Evropany. Ve Švédsku například řeší v poslední době asi 600 podobných „dárečků“ zejména ze Somálska, ale i jiných zemí.

MUSLIMŠTÍ INVAZISTÉ

Motivace muslimských invazistů k cestě do Evropy jsou velmi podobné, jako motivace jejich rodných zemí. Tedy jde o motivaci ideologickou – cílem každého pravověrného muslima je džihád – a samozřejmě i finanční profit.

Je nutno podotknout, že dávky, které v Evropě muslimové pobírají, oni sami považují za džizju – daň podřadného bezvěrce nadřazenému muslimovi. Všimněte si také, že do Evropy přicházejí téměř výhradně mladí muži. Jednak se samozřejmě v mnoha případech skutečně jedná o dobře cvičené vojáky různých bojůvek (ISIS, Tálibán, Boko Haram, Al Šabáb, Al Kajda a další…) nebo jde o džihádisty, kteří předem počítají s tím, že islamizaci dopomůžou sňatkem s některou Evropankou, přičemž jak ona, tak jejich společné děti budou dalšími muslimy na území Evropy. Toto je velmi nebezpečný způsob džihádu, na němž bezostyšně participuje i EU, jejíž politika podporuje multikulturalismus a tedy i podobné smíšené sňatky.

Nicméně je třeba si uvědomit, že mnozí z těch, kdo proudí do Evropy, jsou násilní džihádisti z výše uvedených (i dalších) bojůvek. Ti v Evropě zakládají buňky navázané na jejich organizace a víceméně jen čekají na povel k útoku. Proto je třeba počítat s tím, že v momentě, kdy se v Evropě zkoncentruje větší počet vojáků těchto islámských militantních organizací, začne docházet k většímu počtu koordinovaných útoků.

Nelze pominout i fakt, že mnoho radikálních muslimů se v Evropě již narodilo, přičemž v boji proti bezvěrcům se zcela jistě příchozí s těmi rodilými spojí.

EVROPSKÁ JUSTICE

O tom, jak dlouhodobě nadbíhá justice zemí EU muslimským kriminálníkům jsem napsala už desítky, ne-li stovky článků. Děje se tak v prakticky všech zemích EU, včetně ČR. Fakt, že muslimští invazisté dostávají velmi zanedbatelné tresty a často jsou i za násilné trestné činy odsouzeni podmínečně či dokonce osvobozeni, je alarmující.

Stovky případů po celém území EU jsou zářným příkladem zadání, velmi pravděpodobně z vyšších míst. Zde je třeba vše patřičně zkoordinovat – především zvolit k danému případu „správné“ soudce i státní zástupce. Vzhledem k tomu, že podobné praktiky jsou stále častější a křiklavější, už dávno si nemyslím, že se jedná o náhodu. I z tohoto směru jde tedy nepokrytá podpora invaze a s ní související islamizace.

Na druhou stranu se justice stále častěji snaží trestat (u nás zatím jen podmíněnými tresty) tzv. „islamofobii“ či „xenofobii“ – tedy paradoxně občas dojde k tomu, že je muslimský násilník osvobozen a kritik podobného rozsudku pak dostane podmínku za „trestný čin z nenávisti“.

To, co na území EU probíhá již od roku 2015 poměrně masově a nyní pokračuje s nezmenšenou intenzitou, není žádná migrace. Je to invaze s cílem likvidace původních Evropanů a jejich jejich nahrazení velmi dobře manipulovatelnými masami. Islám přináší do Evropy více násilí, potažmo nepokojů, EU zařídí likvidaci suverenity jednotlivých národních států, k níž dochází stále intenzivněji a invaze zajistí postupnou výměnu obyvatel.

Cílem je tupá, lehce manipulovatelná masa, bez jakékoli národní příslušnosti. Islám je především nástrojem, hnacím motorem těch, kdo do Evropy přichází nebo ještě přijdou.