Otřesný případ vraždy třináctileté dívky odkryl to, čeho si mnoho lidí nevšímalo. Ukázal ve své plné nahotě pokryteckou politiku Rakouska, kde vláda tvrdí lidem navenek něco jiného, než jako koná. Sorosova figurka ve funkci premiéra tak zřejmě jen plní do důsledků plány islamizace a výměny obyvatel Evropy. Pokud tak například švédská vláda navenek proklamuje, že hodlá přijímat muslimské vetřelce, pak si za její volbu mohou voliči sami. Vládní politici nic nepředstírali, voliči věděli, do čeho jdou.
Ovšem politika rakouské vlády je mnohem horší, neboť vláda navenek zcela jinak hovoří a jinak koná. Navenek se totiž prezentuje jako protimigrační a proklamuje boj proti politickému islámu. Boj proti politickému islámu byl jen účelovou lží. Nedošlo k uzavření žádné mešity, dokonce byla poměrně záhy otevřena i mešita, v níž se radikalizoval terorista z loňského útoku ve Vídni a nedávno sestavená mapka islámu uváděla jen zlomek mešit a modliteben, ve skutečnosti měla vyvolat dojem, že je v zemi méně muslimů, než je reálná skutečnost.
Po nedávném zjištění, že v letošním roce došlo k výraznému nárůstu počtu žadatelů o azyl, se také zjistilo, že v zemi téměř nefungují deportace a to ani v případě zločinců. Týká se to právě zejména Afghánců, z nichž byl ze země deportován jen malý zlomek zločinců, drtivá většina zůstává v zemi a je zpravidla i velmi štědře dotována z peněz rakouských daňových poplatníků, mnohým byl přidělen i státní byt, včetně vraha třináctileté Leonie. Na povrch mezitím vyplouvají i další otřesné případy, kdy si afghánští zločinci žijí i nadále v zemi na úkor Rakušanů.
Téměř všechny strany jsou nyní údajně pro přísnější deportační politiku. Tento případ ale ukazuje, jak to funguje v praxi: Afghánec Wahab M. (23) v Traiskirchenu velmi brutálně znásilnil důchodkyni (72). Odseděl si jen velmi krátkou dobu ve vězení – od té doby žije v Bad Vöslau.
„Už mám dost těch proslovů: Pokaždé, když se žadatel o azyl něčeho dopustí, rakouští politici pevně potvrzují, že se nyní všechno změní, že deportace budou nyní důslednější. To vůbec není pravda,“ říká vídeňský právník a poskytuje docela dobré důkazy pro svůj názor: Jeho klientka, důchodkyně (72) žijící nedaleko Traiskirchenu, byla 1. září 2015 napadena, zraněna a znásilněna afghánským žadatelem o azyl (23). „Pachatel byl u soudu rychle identifikován a odsouzen k pouhým 20 měsícům vězení,“ uvádí právník.
Násilník si však odseděl jen malou část trestu – po 12 měsících byl opět na svobodě. A pak – navzdory tomuto zločinu – si mohl nadále zůstat v Rakousku. Afghánec Wahab M. dodnes žije v Bad Vöslau, jak odhalilo šetření Ústředního registru obyvatel.
Takže zločinec nebyl deportován, i když masivně zneužil práva na pohostinnost. Vídeňský právník řekl: „Bylo pobuřující, že státní zástupce přijal mírnější trest u soudu. A kvůli takovému laxnímu stíhání jsou násilní falešní žadatelé o azyl motivováni k páchání takových zločinů.“
Oběť Afghánce trpí dodnes těžkým posttraumatickým stresovým syndromem. Důchodkyně dostala u krajského soudu ve Wiener Neustadtu pouze 5 000 eur jako náhradu za bolest a utrpení. . . .
Ministerstvo vnitra tvrdí, že se dělá vše pro to, aby byli žadatelé o azyl co nejrychleji ze země vypovězeni. Úředníci však potvrdili, že pravda je jiná: „Kvůli rozsáhlému právnímu poradenství poskytovanému neziskovkami, se případné deportace táhnou roky.“
Nejnovější údaje o deportacích afghánských občanů: Od roku 2017 do května 2021 opustilo zemi celkem 2164 Afghánců, z nichž pouze 1316 k tomu bylo donuceno deportací. Zbývajících 848 afghánských občanů opustilo zemi dobrovolně, zřejmě odešli do jiné evropské země. To je jen velmi malý zlomek z mnoha desítek tisíc Afghánců, kteří v zemi žijí. Přitom jen v loňském roce spáchalo trestný čin na území Rakouska celkem 4877 Afghánců.
Je vidět, že pan Kurtz svou roli sehrává velmi dobře, když do něj Rakouští voliči vkládali naděje na to, že je ochrání před invazisty, ale za ta léta ve funkci opravdu neudělal nic praktického proti is lamizaci a vysoké kriminalitě.