Globalistická vize: „15minutová“ vězeňská města a konec soukromého vlastnictví (video)

V poslední době se stále více měst přidává do jedné z iniciativ, jejichž cílem je zavedení tzv. „udržitelné společnosti“ (to je taková, jakou se nedávno pokusili zavést na Srí Lance, což vedlo ke zhroucení ekonomiky).

Jde o iniciativy „smart city,“ C40 Cities a 15minutových měst.

K těmto iniciativám se přidává stále víc měst – a to i u nás. Některá města s obzvlášť ambiciózním vedením jsou dokonce zainteresována ve více či dokonce všech těchto programech.

Smart city (chytré město) je program WEF, do kterého jsme byli přihlášeni jako jedna z „testovacích“ zemí již asi před 5 lety. Někdy na přelomu let 2018/19 se do něj mohla začít přidávat česká města, která by se tím zavázala stát se plně „šmírovaným“ územím.

Za „doby covidové“ se zřejmě tato iniciativa – podobně jako mnoho jiných – poněkud utlumila, ale aktuálně opět běží naplno.

V podstatě jde o to, že takové město by mělo mít v maximální míře zaveden sledovací systém, včetně sběru biometrických dat či měření uhlíkové stopy.

Tento systém by také umožnil například v budoucích klimatických lockdownech sledovat, zda po silnicích nejezdí auta na fosilní paliva nebo zda se v těch elektrických nepřepravuje příliš málo osob.

Je jisté, že města, která se přihlásila do programu „smart city,“ se dřív či později přihlásí i do programu 15minutových měst. Právě kombinace těchto programů spolu s dalšími „ambiciózními závazky“ je tím, co je dnes nazýváno „plně udržitelným městem.“

To už jsme ovšem u měst z iniciativy C40, která se rozhodla zajít ještě mnohem dál a ve městě do roku 2030 vymýtit jak maso, mléko a vejce, tak auta na fosilní paliva či omezit, kolik kusů oblečení si smíte koupit.

Měst z programu C40 Cities už dávno není 40, neboť průběžně se přidávají další města z celého světa. C40 je program, který nejen kombinuje iniciativy jako smart city a 15minutové město s výše uvedenými závazky udržitelnosti. Tedy nic pro masožravce.

V tomto programu najdete zejména velká města z celého světa, včetně Prahy. Od nás je v C40 mimo naší metropole také nové Město na Moravě.

Základem všeho výše uvedeného jsou ovšem právě 15minutová města, tedy jakési novodobé plně šmírované koncentráky.

„15minutové město“ je projekt, do kterého jsou zapojeny stovky starostů měst z celých USA, Evropy, Austrálie a Asie, kteří úzce spolupracují se skupinami, jako je Světové ekonomické fórum.

Stát se 15minutovým městem samozřejmě nelze okamžitě. Je třeba splnit dané podmínky – tedy aby bylo v okruhu, který lze projít za 15 minut, vše, co člověk běžně potřebuje k životu.

Pokud se tak do programu přihlásilo i vaše město, může trvat třeba ještě 5 let, než bude splňovat veškeré podmínky.

Nicméně první takové město – Oxford – se již aktivně chystá od roku 2024 tento projekt zprovoznit. Nic nepomáhají opakované demonstrace, městské zastupitelstvo hodlá své plány během příštího roku realizovat.

Jakákoli zmínka o této myšlence v negativním světle a média vybuchnou hněvem a výsměchem, jako by to nebyl skutečný problém hodný debaty.

15minutová města jsou mainstreamem popisována jako města  budoucnosti, ve kterých je vše, co potřebujete, jen kousek pěšky a soukromá doprava je zbytečná (nebo zakázaná).

Můžete dokonce bydlet v megakomplexu, podobně jako v obřím nákupním centru, kde také pracujete. Mohli byste strávit měsíce v prostoru o rozloze jednoho nebo dvou čtverečních kilometrů – a nikdy byste nemuseli kvůli ničemu odejít.

Tato myšlenka byla tvrdě prosazována už během pandemických lockdownů. Veřejnost byla zaplavena propagandou strachu z viru s 99,8% mírou přežití a tento strach učinil nemyslitelnou myšlenku zůstat neustále doma najednou myslitelnou.

Mediální experti nadále označují souvislost mezi covidovými lockdowny a klimatickými lockdowny za konspirační teorii, ale tato myšlenka je otevřeně přiznána v bílých knihách OSN a WEF.

Někteří lidé tvrdí, že většina měst je již „15minutovými městy“ s nezbytnostmi v docházkové vzdálenosti od jejich domova. Tito lidé nechápou, co to 15minutové město ve skutečnosti je.

Jak poznamenává řada popisů projektu, nejde jen o pohodlí nebo blízký přístup, ale o změnu všech aspektů naší současné životní filozofie. Nejde o získání vymožeností, ale o přinášení řady obětí, abychom usmířili bohy uhlíkových emisí.

15minutové město je spíše receptem, který obsahuje každou jednotlivou ingredienci agendy klimatických změn a covidových lockdownů v jediné komplexní orwellovské vizi.

Zahrnuje odstranění motorových vozidel, odstranění soukromé dopravy a silnic, monitorování spotřeby elektřiny každého člověka pomocí chytrých měst a umělé inteligence, monitorování spotřeby produktů a uhlíkové stopy, biometrický dohled v kompaktní a nahuštěné městské krajině, koncept bezhotovostní společnosti, kult rovnosti a inkluze, kontrolu populace atd.

Je to vyvrcholení, konečná hra, obrovské vězení bez mříží. Místo, kde jste vychováváni k tomu, abyste si zvykli na umělá omezení soukromí, žádné občanské svobody, žádné soukromé vlastnictví a žádné pracovní možnosti nebo mobilitu.

Jste vázáni na pozemek a pozemek je ve vlastnictví státu (nebo korporace). Pokud chcete historické srovnání, nejblíže k tomu byl feudální systém středověké Evropy. Šlo by tedy o jakýsi neofeudalismus.

V těchto městech budete pracovním mechanismem, ničím víc. Nikdy vám nebude dovoleno vlastnit svůj vlastní majetek.

Vše, co budete mít, vám dá stát a stát vám to bude moci vzít, pokud se mu vzepřete. Možná budete moci na čas opustit danou komunitu, se kterou jste svázáni, ale to se změní s přibývajícími omezeními pohybu veřejnosti podle diktátu klimatické ideologie.

Dokud budete produktivní a submisivní, budete dostávat věci, které potřebujete k přežití, ale nikdy ne k tomu, abyste prosperovali. V případě technokratického neofeudálního systému nebudete mít žádné záruky, že stát bude potřebovat vaše služby.

Přinejmenším ve feudální Evropě byl rolník považován za cenný zdroj kvůli omezenému počtu obyvatel. Ve světě, kde je mnoho lidí považováno za přebytečnou populaci, můžete být snadno eliminováni.

Zde je dobré si povšimnout, jak se postupně v některých zemích rozšiřuje možnost eutanazie, kterou už můžete v Holandsku nebo Kanadě podstoupit, i když nejste nevyléčitelně nemocní.

Lze předpokládat, že salámovou metodou dospějeme do doby, kdy bude eutanazie nabízena pro kohokoli – a velmi aktivně bude doporučována nejen zdravotně postiženým, ale i starším lidem.

Utopický svět, kde nic nevlastníte a plně se podřizujete systému, není nijak novou myšlenkou. A i zde již globalisté dávno prozradili, jak si takový svět představují.

V roce 2016 zveřejnilo Světové ekonomické fórum dokument s názvem „Vítejte v roce 2030. Nic nevlastním, nemám žádné soukromí a život nikdy nebyl lepší.“ Článek měl propagovat koncept zvaný „sdílená ekonomika,“ který byl poprvé veřejně představen v Davosu.

Článek popisuje „hypotetickou“ budoucnost, ve které bude skoncováno se soukromým vlastnictvím ve jménu záchrany planety před klimatickými změnami.

Článek tvrdí, že budete méně pracovat a většina věcí bude zadarmo. Takto byly kolektivistické ideály prodávány obyvatelstvu po generace a nikdy to nefunguje tak, jak tvrdí establishment.

WEF propaguje sdílenou ekonomiku už léta, ale když se stala mainstreamem a byla široce kritizována jako dystopická, média opět přehodila výhybku „konspirační teorie“ a zaútočila na každého, kdo odhalil důsledky.

V roce 2016 článek zveřejnilo několik platforem, ale mnoho z nich jej od té doby stáhlo. Předstírají, že tato agenda nikdy neexistovala, pravděpodobně proto, že článek obsahuje některá odhalující přiznání, včetně náznaku konceptu 15minutového města.

Z článku:

„Mou největší starostí jsou všichni lidé, kteří nežijí v našem městě. Ti, které jsme cestou ztratili. Ti, kteří se rozhodli, že je toho příliš, všechny tyto technologie. Ti, kteří se cítili zastaralí a zbyteční, když roboti a umělá inteligence převzali velkou část naší práce.

Ti, kteří se naštvali na politický systém a obrátili se proti němu. Mimo město žijí různými životy. Někteří z nich vytvořili malé komunity, které se samy zásobují. Jiní zůstali jen v prázdných a opuštěných domech v malých vesnicích z 19. století.

Jednou za čas mě naštve, že nemám žádné skutečné soukromí. Nikam nemůžu jít, aniž bych byl zaregistrován. Vím, že někde je zaznamenáno všechno, co dělám, na co myslím a o čem sním. Jen doufám, že to nikdo nepoužije proti mně.“

Jinými slovy, globalisté si představují budoucnost, v níž by nespokojení volnomyšlenkáři a lidé nahrazení umělou inteligencí byli vyvrheli, kteří zůstávají na okraji společnosti – tedy mimo 15minutová města.

Abyste mohli zůstat v tomto „novém světě,“ budete se muset vzdát veškeré svobody, dokonce i svobody myšlení. Mějte na paměti, že tento článek má být „pozitivní“ propagací sdílené ekonomiky a s ní souvisejících 15minutových měst.

Přesto tento úryvek zní spíše jako hrozba.

Je důležité si uvědomit, že tato kompaktní města nebudou navržena pro vaše pohodlí. Tak se to sice globalisté snaží prodat, ale tak to nebude.

Spíše budou tato města navržena tak, aby vás lépe KONTROLOVALA. A vy budete nuceni přinášet oběti, o kterých říkají, že jsou nezbytné pro to, aby byla společnost udržitelná.

Jsou mylně označovány jako „decentralizované komunity,“ ale jsou přesným opakem – jsou naprosto centralizované, jako klec pro křečky, přičemž vy budete tím křečkem.

Základní filozofií, která za nimi stojí, je závislost. Pokud žijete na místě, které je speciálně vybudováno tak, aby eliminovalo vaši schopnost postarat se o sebe, pak jste otrokem.

I když, aby bylo jasno, mnoho lidí bude toto otroctví akceptovat, protože budou přesvědčeni, že jejich okovy jsou nezbytné pro dobro planety.

O tom, že většina lidí jen slepě poslouchá autority, byť je nařízení sebenesmyslnější, jsme se mohli přesvědčit v nedávno minulých letech…