Asi 160 tisíc italských dívek je obětí afrických drogových dealerů

Prodej drog se po celé Evropě stává právě doménou muslimských drogových dealerů, zejména z Afriky a Afghánistánu, přičemž konzumenty – a tedy zákazníky – těchto dealerů jsou samozřejmě téměř výhradně Evropané.

Prodej drog je také velmi účinným džihádem, jak přiznal jistý severoafrický drogový dealer, který prohlásil, že i jeho rodiče ho pochválili nejen za to, kolik peněz prodejem drog vydělá, ale i za to, kolik Evropanů již zničil. Prodej drog je tak pro mnohé drogové dealery nejen zdrojem velmi slušných výdělků, ale také účinným způsobem redukce nenáviděných káfirů.

Dokonce i sám systém nahrává konzumaci drog a je jen otázkou času, než dojde k plošné legalizaci minimálně měkkých drog, což bude jen krůček k legalizaci drog tvrdých. Většina zemí proti importovaným drogovým dealerům příliš nezasahuje, ostatně, třeba ve Švédsku právě černý trh s drogami zvýšil HDP.

V Itálii má drogový trh pod rukou zejména nigerijská drogová mafie, ale mezi dealery drog najdete i mnoho Severoafričanů.

Podle studie je v Itálii nejméně 160 000 dívek jako rukojmí drogy. Z obchodu, který se rozšířil díky takzvaným „uprchlíkům“, kteří přijeli s loděmi.

V Itálii lze najít tisíce Pamel a Desirée (drogově závislé dívky, brutálně znásilněné a zavražděné dealery), sotva dospělých, ale s těly již zdevastovanými drogami, jako je heroin, amfetaminy, metadon a léky proti bolesti. Jsou to další Desirée Mariottini a Pamely Mastropietro, které jsou pro zprávy neviditelné, dokud se samy nestanou titulky. Desirée zemřela na předávkování v opuštěné budově v Římě poté, co byla několik hodin držena jako rukojmí partou narkomanů a drogových dealerů. Pamela byla rozřezána na kousky v bytě v Maceratě, zatímco sama a na útěku před rehabilitační komunitou zoufale hledala dávku. Zničené, stejně jako mnoho jejich vrstevníků, marginalizací a degradací v důsledku závislosti, která se nyní stala sociální metlou.

Podle studie Institutu klinické fyziologie CNR užilo heroin alespoň jednou za posledních 12 měsíců 320 000 dospívajících a polovina z nich jsou dívky. Za deset let se počty závislých mezi dospívajícími zvýšily o 36 %, přičemž průměrný věk prvního kontaktu s látkou klesl z 18 na něco málo přes 14 a věk pravidelné konzumace (obvyklé užívání více druhů drog) z 20 na méně než 16. To vše díky lepší dostupnosti i novým způsobům konzumace. „Dnes se heroin už téměř neaplikuje injekčně, ale kouří se nebo inhaluje po rozpuštění prášku na kousku hliníkové fólie,“ vysvětluje Luigi Cervo, vedoucí psychofarmakologické laboratoře v Institutu Maria Negri v Miláně.

Ve skutečnosti jsou podél bahnitých cest, které lemují koleje, stovky kousků hliníku, než se ztratí v lese Rogoredo. A jsou tu stovky teenagerů, kteří odsud vycházejí každý den a kdykoli, s dávkou chemického sajrajtu, za nějž platí mezi 4 a 15 eury. „Možnost jiné než injekční aplikace vede mnohé k úvahám o menším riziku,“ uzavírá Cervo. „Bohužel tomu tak není: heroin, jako každý opiát, se rychle dostává do mozku a mění mnoho funkcí našeho těla.“ Nemluvě o tom, že poškození je trvalé zejména pro teenagery, u nichž se ještě plně nedokončil vývoj neuronů a jater.

Před nádražním podchodem nabízejí dva dobrovolníci ve žlutých tričkách sterilní stříkačky, kapesníky, teplé nápoje. Blíží se dívka, které je maximálně 18 let. Čistá tvář, ještě neznetvořená poslední fází. Blondýnka, usměvavá, slušná. Vezme leták a odejde. „Na začátku jsou všichni takoví,“ říká Andrea, která od roku 2016 dohlíží na Rogoredo 3x týdně s dalšími provozovateli neziskové komunity Comunità Nova. „Myslí si, že to zvládnou. Začnou s čicháním  a když peníze dojdou, začnou si drogy píchat, protože jedinou dávkou můžete naplnit i 3 nebo 4 injekční stříkačky „. Nakonec peníze stejně dojdou. „Víš, kolik jsem jich předtím sebrala ze spárů Severoafričanů..“ řekla Andrea. Stačí poslouchat policejní příběhy nebo si přečíst zprávy soudu pro mladistvé, abyste si uvědomili, že naturální platby nejsou žádnou vzácností. Orální styk stojí 1 sáček, za chytrý telefon dostanete 4, téměř každý den se najdou dívky, které se prostituují v křoví za trochu metadonu.

Všichni víme, proč je obchod s drogami nekontrolovatelný. Protože v oblasti je k dispozici příliš mnoho drogových dealerů, kteří jsou velmi rozšířeni. A jsou tam, protože je někdo vzal loděmi do Itálie.

Pokud je 320 000 italských dětí otroky drog, vděčíme za to Demokratické straně (italská soc. dem.) a neziskovkám. Ti vyhazují u italských břehů  nejen odpadky a nakažené ilegály, ale i armádu drogových dealerů. Armádu nigerijské mafie.

Ale možná to byl také cíl, šíří drogy, protože užívání drog otupuje. A oni potřebují idioty: jinak kdo by je volil? Kdo by nehybně sledoval katastrofu, kterou způsobili, kdyby nebyl otupělý užíváním drog? 

Tolik k situaci, která ovšem není jen v Itálii, ale ve všech obohacovaných zemích. Někde vedou obchod s drogami Nigerijci, někde Severoafričané, jinde pro změnu Afghánci. Ti všichni jsou do Evropy masově dováženi a jistě i země, které je zvou a dávají jim azyl, moc dobře tuší, čím se budou živit.

Pokud je tak cílem globalistů vytvoření tupé nemyslící masy, pak na to jdou naprosto správně. Dovozem lidí, jejichž průměrné IQ je kolem 65 a dovozem těch, kdo tu tupou masu vytvoří díky drogám i z milionů Evropanů.

Pokud je totiž v Itálii závislých 320 000 mladých (jistě i mnoho starších), pak v rámci celé Evropy jde tento počet zcela jistě do milionů…