Podle posledních průzkumů by již AfD volilo asi 30% všech Němců. A pokud by se jednalo jen o bývalé východní Německo, čísla by se blížila k 50%. Čím víc je země multikulturně obohacována a čím víc ji stávající vláda ničí zelenou politikou a válečným štvaním, tím víc lidí spatřuje jako jedinou volitelnou AfD.
Ke straně již přechází i stále víc voličů CDU, kterým vadí, že strana deklarovala dosud nemyslitelné spojení s Die Linke, tedy stranou, kterou si v podstatě převzali muslimové a ta nejtvrdší woke levice.
Volby čekají Německo v roce 2029 a do té doby by zřejmě AfD dále posílila. Již nefungují plané řeči o „fašistech“ (k nimž má mnohem blíž zmíněná Die Linke) a „ničení demokracie.“
Vždyť současné německé vládní strany nejsou nijak demokratické, jak je patrné na stále větším šmírování občanů, rostoucím počtu žalob za politickou satiru i politice dvojího metru, která je podobná jako politika britská.
To znamená, že nadřazuje „nové“ obyvatelstvo nad tím původním. Většina muslimských vrahů, teroristů či násilníků neskončí ve vězení, ale je umístěna na psychiatrii.
V posledních letech „zavedené“ strany vymýšlí, jak by bylo možné nepohodlného konkurenta zakázat a tím vyřadit z politického boje.
Po léta se otázka, zda by mohla být AfD zakázána, vznášela na okraji německé politiky, přičemž levicové strany a dokonce i někteří jedinci uvnitř Křesťanských demokratů (CDU) volali po zákazu, i když je AfD nejpopulárnější stranou v zemi.
Rozsáhlá nová právní zpráva levicové neziskovky nyní tuto otázku vrátila k debatě a dospěla k závěru, že strana je protiústavní, a že nejvyšší soud země by s tím pravděpodobně souhlasil.
Analýza o 1 500 stranách byla vytvořena neziskovkou Společnost pro občanská práva, německy Gesellschaft für Freiheitsrechte (GFF) a byla představena ve čtvrtek v Berlíně.
Osmičlenný tým „expertů,“ který byl sestavený během 13 měsíců, o AfD tvrdí, že porušuje jak princip demokracie, tak koncept lidské důstojnosti zakotvený v německé ústavě. Autoři formálně zákaz nepožadovali, ale nenechávají pochyb o tom, kam jejich zjištění ukazují.
Místo toho má zpráva sloužit jako munice pro zákaz.
„Právní zpráva dospěla k jednoznačnému závěru, že AfD je protiústavní,“ řekl Bijan Moini z GFF, který projekt vedl. „Žádost o zákaz této strany by podle našeho názoru pravděpodobně uspěla.“
V jádru zprávy je tvrzení, že AfD prostřednictvím svých deklarovaných cílů i chování svých příznivců usiluje o „podkopání svobodného demokratického základního řádu.“
Její politická agenda, uvádí souhrn, je zaměřena na „vyloučení, očerňování a rozsáhlou právní marginalizaci“ cizinců, Němců s migrační minulostí, muslimů a dalších skupin.
Zpráva přichází v době, kdy se AfD v průzkumech blíží ke 30 procentům a stále více se vzdaluje od druhého místa Křesťanských demokratů (CDU), kteří nyní zaostávají za AfD o devět procentních bodů.
V důsledku toho se odpůrci AfD stále více obávají, že nebudou schopni stranu porazit demokratickými prostředky. I kdyby AfD nedokázala vytvořit většinu, pokud získá dostatečně velký podíl voličů, může to učinit státní a dokonce i federální vládu neovladatelnou pro establishment a levicové strany.
Jedním z hlavních tvrzení zprávy je, že AfD ztratila jakoukoli vnitřní sílu schopnou omezit své takzvané extrémní prvky.
„Vnitřní stranická frakce, která veřejně a důsledně odporuje radikálním silám uvnitř AfD, již neexistuje,“ tvrdí.
Neziskovka GFF je částečně financována Evropským fondem pro umělou inteligenci a společností a Fondem digitální svobody (DFF), které jsou zase financovány organizacemi jako Ford Foundation a Open Society Foundations, které jsou zase financovány miliardářem Georgem Sorosem.
GFF však uvedla, že tato konkrétní zpráva byla financována výhradně ze soukromých darů.
GFF tvrdí, že zatímco někteří představitelé strany byli vyloučeni, AfD zatím nevyloučila členy, které neziskovka považuje za nejproblematičtější, včetně předsedkyně strany Alice Weidel, europoslance Maximiliana Kraha a Hanse-Thomase Tillschneidera ze Saska-Anhaltska, podle deníku Welt.
Podle autorů zprávy je cílem potvrdit, že AfD může být skutečně legálně zakázána.
„Dosud nebyla jednoznačná odpověď na otázku, zda je AfD protiústavní a může být proto zakázána,“ uvedl vedoucí projektu a dodal, že analýza „nyní konečně přináší jasnost politické sféře i společnosti jako celku.“
Existuje skutečný důvod pro zákaz?
Touha zakázat AfD je zcela odlišná od praktického uplatnění. CDU se zatím vzdálila od zákazu AfD, přičemž kancléř Friedrich Merz dokonce prohlásil, že to „příliš zavání likvidací politických rivalů.“
Konkrétně řekl: „Agresivní a militantní práce proti svobodnému demokratickému základnímu řádu musí být prokázána. A důkazní břemeno leží výhradně na státě. To je klasický úkol výkonné moci. A vždy jsem vnitřně odmítal zahájit zákaz jednání zevnitř Bundestagu. To mi přijde až příliš jako eliminace politické soutěže.“
Podle německého práva může pouze Bundestag, Bundesrat nebo spolková vláda požádat Spolkový ústavní soud o zákaz strany. A pouze tento soud může nakonec prohlásit stranu za protiústavní. SPD, menší koaliční partner CDU, otevřeně volá po zákazu, ale bez podpory CDU nemá takový krok šanci projít Bundestagem.
Významné vítězství AfD u soudu
I kdyby návrh prošel, Ústavní soud může takovou žádost zamítnout. V únoru tohoto roku utrpěly snahy o zákaz AfD velkou ránu, když Správní soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že mocná domácí špionážní agentura Úřad pro ochranu ústavy (BfV) nemůže AfD označit za „pravicově extremistickou,“ alespoň dokud nebude vydáno plné rozhodnutí.
Předběžné rozhodnutí však podle řady právních analytiků nevěstilo pro BfV a německý establishment nic dobrého.
Soud uvedl, že ačkoliv existují dostatečné důkazy, že v rámci AfD probíhají snahy proti svobodnému demokratickému základnímu řádu, toto označení se nemůže vztahovat na celou stranu, protože nebylo „formováno tak, aby vedlo k závěru — na základě jeho celkového charakteru — že existuje základní tendence nepřátelská vůči ústavě.“
Rozhodnutí v hlavním řízení je stále v přípravě, ale po tomto rozhodnutí ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) vyzval k politickému spíše než právnímu boji s tím, že AfD musí být „řízeně zničena, ne zakázána.“
V té době také předsedkyně AfD Alice Weidelová napsala na X:
„Federální úřad pro ochranu ústavy již nesmí klasifikovat AfD jako ‚potvrzenou pravicově extremistickou stranu.‘ Kolínský správní soud to svým rozhodnutím také nepřímo zkomplikoval fanatikům, kteří trvají na zákazu. Velké vítězství nejen pro AfD, ale také pro demokracii a právní stát!“
Zelení se vrhají na novou zprávu
Bez ohledu na katastrofální výsledek levice po rozhodnutí v Kolíně nad Rýnem tato nová zpráva naznačuje, že odpůrci AfD ještě neskončili s pokusy o zákaz strany.
Strana zelených neztrácela čas a proměnila zprávu ve výzvu k akci.
Parlamentní spolupředsedkyně Britta Haßelmann a Katharina Dröge napsaly svým protějškům v Unii, SPD a Levicové straně, aby přijaly návrh na zákaz AfD. Jsou přesvědčeny, jak uvádí jejich dopis, že „další varování nejsou potřeba a obrana naší demokracie nemůže být odkládána.“
„AfD a její otevřené odmítnutí svobodného demokratického základního řádu nelze přehlédnout,“ řekla Haßelmannová.
„Musíme nyní ukázat odolnost naší demokracie a čelit jejímu podvracení s nezbytným odhodláním zakořeněným v právním státě,“ uvedla.
