Obchod s drogami poměrně výrazně zvyšuje HDP Švédska

Obchod s drogami je prakticky hlavní obživou muslimských gangů. Většina jejich klientů se ovšem rekrutuje z řad původních Švédů, přičemž drogový obchod tak skýtá muslimům nebývalé bonusy k nezdaněným pohádkovým výdělkům.

Před časem jste si zde mohli přečíst rozhovor s africkým drogovým dealerem, který se v Itálii živí prodejem drog a k tomu ještě pobírá velmi štědrou sociálku. On sám přiznal, že z drog vydělá tolik, že může docela vysoké částky posílat svojí rodině do Afriky. Rodina pak dotyčného dealera chválí nejen za schopnost vydělat velmi slušné peníze, ale také chválí to, že tím likviduje káfiry.

Jak sám dealer potvrdil, tak má radost z každého předávkovaného klienta, neboť má dobrý pocit, že likvidací bezvěrců zároveň podporuje džihád. Mrtvého klienta velmi brzy nahradí jiný, dealeři si zpravidla na nedostatek zákazníků stěžovat nemohou.

Tedy prodej drog je pro většinu muslimů mnohem víc, než jen velmi pohodlný způsob obživy, z nějž navíc nemusí odvádět žádné daně, ale naopak, k tomuto štědrému výdělku získává ve formě sociálních dávek od káfirů také povinou daň bezvěrce nadřazenému muslimovi, tzv. džizju…

Nové zpravodajské informace policie z hackerského útoku na Encrochat ukazují, že nezákonný obchod s drogami a další trestná činnost mohou tvořit mnohem větší část švédské ekonomiky, než se dosud předpokládalo. V důsledku toho Švédsko zvažuje zlepšení výpočtů dopadu nezákonných činností na HDP. To představuje 15 miliard SEK (1,4 miliardy EUR) ročně jen v obchodu s drogami. Statistika se opírá o směrnici EU, která vyžaduje, aby byly nezákonné činnosti zahrnuty do HDP.

Hacknutí šifrovaného komunikačního systému Encrochat odhalilo, že pašování drog do Švédska je desetkrát větší, než se dříve myslelo. Švédsko (SCB) se nyní domnívá, že miliardy generované prodejem drog by měly být zahrnuty do švédského HDP.

Hrubý domácí produkt je hodnota veškerého zboží a služeb vyrobených v zemi pro použití při spotřebě, vývozu a investicích za období, obvykle za rok nebo čtvrtletí.

Skutečnost, že příjmy z trestné činnosti jsou zahrnuty do výpočtu činností vytvářející hodnotu, které dohromady tvoří HDP, může být pro mnohé podivnou zprávou. Pravdou však je, že trestná činnost v zemi je již dlouhou dobu součástí oficiálních švédských výpočtů HDP. Že tomu tak je, je způsobeno evropským systémem národních a regionálních účtů – ESA 2010.

Množství drog propašovaných do Švédska činí 100-150 tun ročně. Linda H Staaf, vedoucí zpravodajské jednotky policejního národního operačního oddělení NOA, se domnívá, že tyto aktivity se konají v průmyslovém měřítku a že existuje dobrý důvod se domnívat, že prodej drog v posledních letech prudce vzrostl.

Uvedla také, že to není ani v nejmenším překvapující, s odkazem na skutečnost, že se policie s drogovou kriminalitou setkává každý den. Příkladem, na který Linda H Staaf poukázala, byla tzv. síť Vårby v jižním Stockholmu, kterou se policii podařilo infiltrovat novými zdroji důkazů. Ministr vnitra Mikael Damberg (S) kupodivu říká, že je velmi překvapen tím, co se objevilo.

Podle Europolu více než 80 procent zločineckých sítí používá pro svou trestnou činnost právní obchodní struktury. Linda H Staaf se také domnívá, že odvětví dopravy je důležitou součástí činnosti zločinců a že pro svou trestnou činnost využívají legální přepravu dopravců. Totéž platí pro praní špinavých peněz ze zisků z této trestné činnosti.

Elena Wallinová, vedoucí zpravodajství švédské daňové agentury, se domnívá, že velká část příjmů z trestné činnosti je převedena do restauračního průmyslu a správy nemovitostí, kde se investují velké částky, aby se založilo více dlouhodobých podniků. Praní špinavých peněz se podle Wallinové provádí také prostřednictvím směnáren, realitních makléřů a bank.

Skutečná hodnota obratu a zisků zločineckých drogových gangů byla zjištěna v důsledku hacknutí šifrované služby francouzskou policií. Může jít o více než desetinásobek dříve vyměřené hodnoty, nebo více než 15 miliard SEK ročně.

Podle švédské daňové agentury mohou být příjmy z nezákonných činností zdanitelné. Ve švédských právních předpisech je zajímavou „logikou“, že příjmy, které mohou úřady definovat jako nezákonné, mohou být zdaněny. Zároveň to znamená, že část nelegálního příjmu je následně považována za legitimní, protože zločinec byl zdaněn.

V právní společnosti by všechny peníze a další majetek, který někdo zabavil v důsledku trestné činnosti, měl být zabaven státem a poté, pokud je to možné, vrácen oprávněnému vlastníkovi. Skutečnost, že zákon o dani z příjmu lze vykládat v tom smyslu, že příjmy z trestné činnosti mohou být zdaněny, je však v souladu se skutečností, že nezákonné činnosti by měly být v kontextu HDP považovány za tvorbu hodnoty.

Všechny tyto úvahy jsou v rozporu se základními hodnotami, které v každodenním životě nazýváme „právním státem“ a lidově „zásadami právního státu“, na něž se bruselští politici při kritice Maďarska nebo Polska tak vehementně odvolávají.

Existuje tedy několik různých kontextů, v jejichž souvislosti jsou příjmy z trestné a nezákonné činnosti v zásadě považovány za legální.

Ministryně financí Magdalena Anderssonová a její ministerští kolegové tak nyní těží z rostoucího kriminálního sektoru, čistě z hlediska propagandy, při popisu dopadů své vlastní hospodářské politiky. Lze dokonce říci, že vláda je na prodeji drog a jiné kriminální činnosti závislá, což rozhodně není povznášející myšlenka.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5]

2 thoughts on “Obchod s drogami poměrně výrazně zvyšuje HDP Švédska

  1. Tak i kriminálníci „tvoří“ hodnoty. To jsou věci. Je již jasné, proč mladí i starší feťáci volí Piráty, ti jim dovezou dealery jejich milovaného opojení. Kafíři se tak ničí sami, když od mlslimů kupují fet, kebab, ropu, i ideologii a politiku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout