Co se děje s ilegály, pokud jsou zadrženi na území EU v zemi, která nemá hranice se zemí mimo EU?

Co se děje s ilegály, pokud jsou zadrženi na území EU v zemi, která nemá hranice se zemí mimo EU?

Možná i vy jste dnes narazili na Novinkách na článek pod názvem: „Nelegální migrace v Česku prudce narostla, meziročně více než o polovinu.“  Než půjdeme k tématu, pak je třeba si uvědomit, že mnoho ilegálů (podle rakouských zdrojů dokonce až 2/3) z těch, kteří přivandrovali do Evropy, je zde mimo systém. Nebyli cestou zachyceni a dorazili až na místo „určení“. Zachycena je během cesty Evropou asi jen třetina džihádistů, takže i celkové počty jsou velmi silně podsazené.

Z této třetiny zachycených pak záleží na tom, jakou trasou jdou  do Evropy a zda již byli dříve někde zachyceni. Pravidla EU jsou zcela jasná: Žadatel o azyl musí zůstat tam, kde si po vstupu do EU poprvé požádal o azyl. 

Jak to tedy funguje v praxi? Pokud je ilegál zadržen u nás, pak se nejprve zjišťuje, zda již nepožádal o azyl v nějaké jiné zemi. Nemáme žádnou vnější hranici se zemí mimo EU, takže každý, kdo k nám přijde, již prošel jinými zeměmi EU. Pak je zde hned několik možností, jak může vše probíhat.

Buď se zjistí, že dotyčný jedinec již zažádal o azyl někde cestou (Řecko, Itálie, Slovensko, kdekoli na balkánské trase…) nebo si o azyl nikde nezažádal.  Pokud si již o azyl zažádal v některém ze států EU, pak je možné dotyčného do této země vrátit. To například Německo vůbec nedělá, ponechává si téměř každého, kdo se v zemi objeví. A to dokonce i ty invazisty, které mohou podle pravidel vrátit například do Řecka nebo k nám. Jak se totéž řeší u nás je nejasné. Lze jen doufat, že jsou zadržení žadatelé o azyl vráceni tam, kde o azyl požádali.

Další možností je, že zachycený ilegál není nikde registrován. Pak jsou zde dvě možnosti. Pokud dotyčný zažádá o azyl, tak musí být přijat do azylového střediska (většina se vydává za nezletilce, takže je s nimi pak i lépe zacházeno a mají také různé výsady, které u dospělých nejsou běžné, včetně toho, že je nelze deportovat). Tam si zažádají o azyl a pak čekají na rozhodnutí. Azyl může být schválen nebo zamítnut. Nejčastěji se ovšem stává, že dřív, než je azylové řízení ukončeno, dotyčný jedinec odejde třeba do Německa, kam většina míří. A – jak jsem uvedla již výše – Němci nám běžně obohacovače nevrací, i když na to mají nárok.

Další možností je, že zachycený ilegál odmítne zažádat o azyl. Pak může být vrácen zpět přes hranice do země, odkud přišel, jde-li tedy o stát EU (což u nás vždy je, neboť sousedíme jen se státy EU). Pak se dotyčný jedinec nejspíš dřív či později pokusí o přechod hranic znovu doufaje, že již nebude zachycen a dostane se nepozorovaně do Německa..

Většina zachycených zpravidla o azyl zažádá, ovšem zpravidla se dřív či později odeberou do cílové země, kterou je v případě u nás zachycených ilegálů téměř výhradně Německo.

V posledních letech se však muslimská komunita také u nás velmi výrazně rozrostla, již předchozí vláda nabídla muslimům neskutečné výhody, takže dřív či později budeme i díky k muslimům velmi vstřícným zákonům lákadlem i pro některé „Novoněmce“ nebo „Novorakušany“. Ostatně, minulá vláda nám sem dovezla poměrně početnou skupinu Afghánců, která se nám i díky dalšímu slučování rodin nejspíš ještě velmi slušně „namnoží.“

EU totiž v rámci nového migračního paktu EU požaduje mnohem širší slučování rodin. Takže ti, kdo již získají azyl, si budou mít možnost přizvat i širší příbuzenstvo, což dosud nebylo možné. Slučování rodin bylo zatím akceptované jen v rámci nejbližší rodiny (rodiče, manželka, děti, nezletilí sourozenci).

Není tedy ani tak důležité to, kolik invazistů bude u nás cestou do Německa zadrženo, ale mnohem důležitější je, jak dalece budou naše zákony vstřícné k islámu. Nepochybuji, že v tomto směru bude i nová vláda následovat příkladu Al Hamajdy. A nejspíš nám sem navíc přiveze i již tak dlouho očekávané „vousaté sirotky“ pro Šojdrovou.

Ostatně, také Pekarová  se dala slyšet, že má o přijímání těchto údajných „nezletilců“ zájem. Máme se nač těšit, právě tito „nezletilci bez doprovodu“ jsou nejčastějšími pachateli kriminality třeba v Paříži, ale i jinde, kde je s radostí přijímají.

V neposlední řadě pak bude problémem i fakt, že jak Německo, tak i jiné obohacované země, nešetří rozdáváním občanství. Syřané, kteří přišli do Německa v roce 2015, již mají Německé občanství a mohou zde volně nakupovat nemovitosti podobně, jako jakýkoli z milionů dalších Novoněmců, jejichž původ je v Africe nebo na Středním a Blízkém východě. A sousední obohacované země – tedy jak Německo, tak Rakousko -nejsou nafukovací. I nás se budou podobné problémy, jaké zažívají tyto země, které jsou na cestě k chalífátu, dřív či později týkat.

Ostatně, několik případů takového obohacování již u nás máme. A to jsou jen ty případy, které se dostaly na veřejnost…

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 8 Průměrně: 5]

2 thoughts on “Co se děje s ilegály, pokud jsou zadrženi na území EU v zemi, která nemá hranice se zemí mimo EU?

  1. Nezabúdajme,že aj také „idoly“ pseudokonzervatívcov ako Orbán, Kaczynski, Janša, Salvini, Le Penová sú fanaticky oddaní Izraelu, odmietajú vystúpenie z EÚ /aj NATO/ a nikdy nič nenamietali proti dennodennému dovozu celkom legálnych moslimov, černochov, Vietnamcov…

  2. Bohužel, lidi, voliče to moc nezajímá, někteří to vítají, a tak bude hůř, a nakonec bude pozdě, jako v západních zemích. Nakonec Čechostán nezní tak špatně …..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout