Právě naprostý soulad všech zemí – bez ohledu na postavení v multipolárním světě – ohledně zavádění digitální diktatury ukazuje, že základní aspekty NWO prosazuje drtivá většina zemí.

Většina zemí chce mít absolutní odhled nad svými občany a v případě jednotných digitálních dokladů v podstatě i nad občany jiných zemí.

Už před rokem, kdy na summitu G20 panovala naprostá shoda v tom, že musí být zaveden celosvětový jednotný očkovací průkaz, který by vydávala WHO, bylo jasné, že směřování zemí bez ohledu na jejich skutečné postavení ve světě, je v tomto ohledu zcela jednotné.

Stejná shoda nyní panovala i ohledně zavádění povinných ID napojených na digitální měnu (CBDC) – a samozřejmě potažmo i na již zmíněný mezinárodní očkovací průkaz.

V některých zemích již CBDC zavedli, jinde se připravuje, v dalších probíhá pilotní testovací projekt. A je jen velmi málo zemí, které se podobnou cestou zatím nevydaly.

Vedoucí představitelé skupiny G20 souhlasili s plánem nakonec zavést digitální měny a digitální ID pro své příslušné obyvatelstvo, navzdory obavám, že je vlády budou používat k monitorování výdajů svých lidí a rozdrcení disentu.

Skupina G20, která je v současné době pod indickým předsednictvím, přijala o víkendu v Dillí závěrečné prohlášení na toto téma.

Setkání, kterého se zúčastnily přední světové ekonomiky, minulý týden oznámilo, že se dohodly na vybudování nezbytné infrastruktury pro implementaci digitálních měn a ID.

Skupina uvedla, že již probíhají diskuse o vytvoření mezinárodních předpisů pro kryptoměny, ale tvrdila, že na summitu nebyla řeč o zákazu kryptoměn.

Mnoho kritiků se obává, že vlády a centrální banky nakonec budou regulovat kryptoměny a poté je okamžitě nahradí digitálními měnami centrálních bank (CBDC), které postrádají podobné soukromí a bezpečnost.

Indická ministryně financí Nirmala Sitharaman uvedla, že probíhají diskuse o vybudování globálního rámce pro regulaci kryptoaktiv, protože věří, že kryptoměny nemohou být účinně regulovány bez úplné mezinárodní spolupráce.

„Indické předsednictví G20 položilo na stůl klíčové otázky týkající se regulace nebo pochopení, že by měl existovat rámec pro řešení otázek souvisejících s kryptoaktivy,“ řekla paní Sitharaman před setkáním G20.

Mezi hlavní body diskutované na summitu v Novém Dillí patřilo „budování digitální veřejné infrastruktury, digitální ekonomiky, kryptoaktiv, a digitálních měn centrálních bank.“

Gita Gopinath, první zástupkyně výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, uvedla ve videu zveřejněném na X, že G20 „pomohla utvářet globální pohled na to, jak by tvůrci politik měli zacházet s kryptoaktivy.“

Ujistila také Business Today, že v diskusích „se nemluví o zákazu kryptoměn, což naznačuje globální konsensus proti takovým opatřením.“

Některé návrhy však volají po dodatečné kontrole kryptoměn, které jsou decentralizované a nefungují pod kontrolou centrálních bank.

Kritici tvrdí, že tyto návrhy by mohly umožnit vládním orgánům zavést systém sociálního kreditu a rozhodnout, jak mohou jejich občané utrácet své peníze.

Nutnost zavedení digitálních ID zdůraznila také šéfka EK Ursula von der Leyenová. Více o jejích prohlášeních na summitu G20, v nichž opět vyzdvihla covid pasy EU, jste si již mohli přečíst již zde.

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva pochválila své indické protějšky prostřednictvím X (dříve Twitter) za to, že vedou cestu při vytváření cestovní mapy pro regulace kryptoměn.

Řekla, že MMF také přispívá k návrhům komplexního politického rámce.

V samostatném tiskovém prohlášení paní Georgieva uvedla, že „před námi leží další práce, a to i v oblasti digitálních peněz a kryptoaktiv.“

„Za tímto účelem G20 pověřila příslušné instituce, aby zlepšily regulaci a dohled nad kryptoaktivy – MMF přispívá k návrhům komplexního politického rámce – a pokročily v debatě o tom, jak by digitální měny centrálních bank mohly ovlivnit globální ekonomiku a finanční systém,“ dodala.

Šéfka MMF navrhla, že spíše než uznat kryptoměnová aktiva jako zákonné platidlo, vlády by místo toho měly vytvořit licenční a registrační procesy pro vydavatele kryptoaktiv a zaměřit se na podobné zacházení s jejich aktivitami.

Několik velkých ekonomik, včetně Japonska a Ruska, letos spouští své pilotní CBDC.

Nigérie spustila eNaira, první CBDC na světě, ale ukázalo se, že je nepopulární.

Méně než 0,5 procenta občanů uvedlo, že používali digitální měnu, a vládní úsilí o podporu jejího používání selhalo.

Mezitím Světová banka také ocenila indické využívání digitální veřejné infrastruktury k posílení finanční inkluze a poskytování veřejných statků a služeb ve zprávě napsané pro summit G20.

Národní systém Indie Stack DPI, který zahrnuje digitální ID Aadhaar a interoperabilní digitální platební platformu UPI, byl ve zprávě citován jako příklad.

Skupina G20 je přesvědčena, že DPI mohou sloužit lidem nejen ve finančním sektoru, ale také v oblastech zdravotnictví, školství a sociální péče.

„India Stack je příkladem tohoto přístupu, který kombinuje digitální ID, interoperabilní platby, knihu digitálních pověření a agregaci účtů.

Za pouhých šest let dosáhla pozoruhodné míry finanční inkluze 80 procent – výkon, který by bez přístupu DPI trval téměř pět desetiletí,“ řekla královna Maxima z Nizozemska, která napsala předmluvu ke zprávě (pozn.: holandská královská rodina stojí v čele srazů Bilderbergu a má i významné postavení v rámci WEF, její postavení v globální hierarchii je velmi vysoko).

Královna je zvláštní advokátkou generálního tajemníka OSN pro inkluzivní financování rozvoje (UNSGSA) a byla jedním z řečníků na výročním zasedání MMF Světové banky ve Washingtonu v loňském roce.

„Pokud budou CBDC správně navrženy, mohly by být velkým příslibem podpory digitálního finančního systému, který funguje pro všechny. Ale to je důležité ‚kdyby‘,“ řekla královna Maxima a dodala:

„Pokud budou CBDC navrženy a implementovány s ohledem na začlenění, mohly by nabídnout mnoho možností, jak rozšířit přístup k lidem bez bankovního účtu a sloužit zranitelným a chudým.“

Její prohlášení na podporu plánu se však stala terčem kritiky některých v debatě o digitalizaci v Nizozemsku za porušení normy týkající se role nizozemské monarchie v politice.

„Maxima otevřeně obhajuje programovatelné peníze; moc v centrálních bankách, bez parlamentní odpovědnosti,“ řekl nizozemský finanční novinář Arno Wellens na X a nazval královnu „nevoleným úředníkem, který musí být podle holandského ústavního práva mimo politiku“ a řekl, že její prohlášení jsou „vážným útokem na demokracii.“

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 14 Průměrně: 4.9]