V Nizozemsku poprvé vypínají větrné turbíny, aby ochránili stěhovavé ptáky

Větrné elektrárny jsou vše, jen ne ekologické. I přesto je prosazuje stále více evropských zemí a neštítí se prohlašovat, že tak činí právě z důvodů ekologických.

Ovšem přitom zcela pomíjí fakt, že na větrných turbínách nic ekologického není – a to od výroby přes provoz až po jejich likvidaci.

Zdá se, že toto téma je nekonečné, neboť stále se nachází nové a nové důkazy o jejich neekologičnosti. I to naznačuje, že za jejich prosazováním stojí větrná lobby.

Z nepřeberného množství článků na toto téma jste si zde mohli přečíst o tom, jak je neekologická samotná výroba větrníků i jejich likvidace či řešení nehod větrných turbín.

Zásadním problémem pro životní prostředí je však i jejich provoz. Z okolí větrných elektráren mizí ptactvo i hmyz, přičemž právě ornitologové jsou hlavními odpůrci těchto monster. Ve Švédsku se jim podařilo téměř vyhubit vzácnou populaci orla, která na daném místě pobývala po staletí.

A takových příběhů je spousta, jenže podle všeho na vyhlazování celých populací užitečného ptactva klimatickým alarmistům nezáleží. Je možné, že likvidaci ptáků považují za přínosnou, neboť i ptáci přece produkují CO2.

V Holandsku již mají podobné zkušenosti po mnohaletém provozu těchto monster. Tentokrát se však rozhodli, že turbíny v místech, kudy běžně táhnou ptáci, na nějakou dobu zastaví.

Zde se již ovšem naskýtá otázka, kolik ptáků přijde o život, až se turbíny opět rozběhnou…

„Jde o mezinárodní prvenství,“ uvedl nizozemský ministr energetiky Rob Jetten: Na ochranu milionů stěhovavých ptáků Nizozemsko odstavilo několik pobřežních větrných turbín, aby umožnilo zvířatům bezpečně létat oblastí.

V sobotu byly poprvé na čtyři hodiny odstaveny pobřežní turbíny v Borssele a Egmond aan Zee, protože se právě očekávala masivní migrace ptáků.

Nizozemská vláda chce podle vlastních prohlášení udržet dopad větrných elektráren na přírodu co nejnižší a do budoucna očekává další odstávky na ochranu ptactva:

Po současné pilotní fázi se očekávají častější odstávky na podzim 2023. Během předpokládané doby noční migrace ptáků by majitelé větrných farem měli snížit rychlost turbín na maximálně dvě otáčky za minutu.

Poté, co jaderná energetika v Nizozemsku dlouho nehrála významnou roli (většina energetických požadavků je pokryta zemním plynem z Groningenu), je nyní plánována výstavba dvou jaderných elektráren: do roku 2030 by měla větrná a solární energie zajistit 80 procent dodávek energie v zemi.

Nakonec by mne zajímalo, jak by chtěly tyto „zelené“ země, kde má v energetice převládat větrná a solární energie, zvládnout dodávky elektřiny pro všechny elektromobily, které mají nahradit stávající auta na fosilní paliva, ale také tepelná čerpadla, která postupně nahrazují plynové kotle.

Do toho je třeba připočítat neustále přibývající obyvatelstvo z Asie i Afriky, které zaplavuje jak Holandsko, tak jeho sousedy – Německo a Francii. I pro ně bude třeba počítat se zvýšenou potřebou energie.

Holandsko jistě na větrná monstra i solární panely využije pozemky z některých vyvlastněných farem, které jsou považovány za neekologické. Nicméně v důsledku chovu dobytka jistě nevymírají populace ptactva z okolí, spíš naopak.

Odstávka elektráren tak možná dočasně pomůže stěhovavému ptactvu, ale ptáky žijící celoročně v okolí větrných elektráren budou větrná monstra i nadále masakrovat…