Skutečně se Švédsko chystá odejít z EU?

Tímto článkem chci reagovat na fámy, které jsem v minulých dnech zaznamenala v některých českých médiích.

Než však půjdu k tématu, tak bych ráda upozornila na to, že o evropské politice mám velmi detailní přehled. Již před nějakou dobou jsem zjistila, že nemá cenu ztrácet čas s politikou českou, protože ta rozhodně není cestou z okovů EU.

A to nejen proto, že naši voliči přímo zbožňují Aspen institut a opakovaně volí jeho loutky, což samo o sobě brání jakémukoli odpoutání od Washingtonu, Berlínu a Bruselu, ale i proto, že naše politika je řízena právě z uvedených center.

Nicméně je mi jasné, že v jiných zemích se vztah domácího obyvatelstva k EU výrazně vyostřuje, mnohde v souvislosti s muslimskou invazí. I proto nabývají na oblibě politické strany, které  se alespoň prezentují jako euroskeptické, nicméně na preferencích nabývají i ty strany, které deklarují odchod z EU.

Pokud by pak za rok tyto strany získaly v Bruselu převahu, byla by to šance na rozklad celého molocha.

Tedy docela mne zajímá, jak se voliči v té které zemi staví k jejich politické scéně a jaká je šance na otevření očí dalším lidem, potažmo na to, že by za rok nebyl opět EP plný kolaborantů.

Nicméně vzhledem k tomu, že Brusel je jen prodlouženou rukou Washingtonu, velmi se zajímám i o politiku v USA, která nás ovlivňuje mnohem víc, než většina našinců byť jen tuší.

Z toho důvodu mám poměrně detailní přehled o politice většiny evropských zemí, ale i USA nebo jiných světových hegemonů. V kontextu toho mne udivilo, že se začínají šířit fámy, že Švédsko chce z EU.

Ne. O odchodu z EU ve vztahu k přijatému migračnímu paktu a kvótám hovořili pouze Švédští demokraté (SD), což je strana, která se profiluje zejména jako protimigrační, ale ani ona sama neměla odchod z EU v programu (nyní ne, ale v minulosti ano).

Nicméně SD je jen jedna jediná strana, která hovoří o odchodu z EU.  Sice na pravici vyhrála volby, ale není ani ve vládě, neboť to nedovolil Brusel – lépe řečeno silně eurohujerská liberální frakce Renew Europe (v ní je i naše ANO), kde je i jedna ze stran současné švédské vládní koalice.

V EU tedy přímo zakázali vstup SD do vlády, takže SD je pouhou oporou menšinové vládní koalice zbývajících stran na středopravici. A samotné vládní strany jsou silně probruselské.

Pokud tedy SD, která měla ve volbách kolem 20% hlasů, prohlásí, že s takovou migrační politikou by bylo lepší odejít z EU, je to zpráva, kterou jsem já sama seznala nezajímavou pro zveřejnění. Podobná prohlášení jsou totiž slyšet z úst mnoha evropských politiků – a ne vždy jsou míněna vážně.

Toto prohlášení totiž především neznamená, že v zemi bude vyhlášeno referendum, jako například v Nizozemsku, kde již bylo z opoziční strany iniciováno referendum, které by mělo proběhnout do půl roku.

Šlo tedy jen o prohlášení ze strany SD, která pouze drží menšinovou vládu. Navíc, pokud by vláda padla, jak nyní SD vyhrožuje, tak podle průzkumů by již opět vyhráli socani – a to jednoznačně.

Muslimové, kteří volili islámskou stranu, si totiž uvědomili, že socanům tím chyběly jejich hlasy a nyní by je raději dali straně bývalé premiérky Anderssonové. Tedy straně, která nejvíc dopomohla islamizaci Švédska.

Vystoupení z EU tedy zřejmě v případě Švédska nehrozí, SD ani nevyvíjí nějaké iniciativy, které by k tomuto procesu vedly. Švédští demokraté jsou také velcí zastánci členství v NATO, stejně jako celá současná vláda.

Připomínám, že SD dokonce na půdě EU iniciovala diskuzi o nutnosti rozkouskování Ruska. Jejich politiku bych tak viděla nejblíž k politice polské PiS.

Podobné fámy o nové euroskeptické vládě  jsem slyšela ve směru k Finsku, kde nedávno ve volbách zvítězila pravice.

Nový premiér, který nahradí končící socialistku Marinovou, je – stejně jako jeho předchůdkyně – nejen členem Schwabova WEF, ale i obrovským fanouškem NATO. Navíc nejde o nijak euroskeptickou stranu, svojí politikou mají nejblíž asi tak k naší ODS.

V koalici budou mít přesto podle všeho euroskeptickou stranu, která chce dokonce i odchod z EU, ale ani zde nakonec neočekávám v tomto smyslu žádné referendum, spíš jen zavedení tvrdších azylových a migračních zákonů.

A je tu samozřejmě i nějaká možnost, že by se nová finská vláda občas v této oblasti mohla EU trošku vzpírat. Zde však zatím nelze předjímat, všichni víme, jaká byla očekávání od nové italské vlády, která na celé čáře zklamala.

Takže teoreticky má nyní nejblíž k odchodu z EU Holandsko, ale nepředpokládám, že by referendum dopadlo ve prospěch odchodu.

I když nakonec může výsledek překvapit, přece jen jde o jedinou zemi v EU, která má v parlamentu hned dvě politické strany, které mají odchod z EU v programu.

Tolik malé vysvětlení situace nejen ve Švédsku. Nedalo mi jednoduše nereagovat na fámy, které se šíří některými médii a zbytečně tak dávají naději tam, kde prakticky žádná není.

To ovšem neznamená, že by se za rok nemohlo podařit zvrátit stav, který panuje v EU, kam většina evropských občanů vysílá kolaboranty, kteří soustavně hlasují proti zájmům svých vlastních voličů.

Přece jen je ještě rok čas na osvětu, která by mohla probudit alespoň část Evropanů…