Nová finská vláda bude z deště pod okap – politika se příliš nezmění

Finskou politiku nesleduji nijak detailně, takže zprvu se mi zdál odchod Marinové velkou výhrou pro tuto severskou zemi. Ovšem jak se nyní ukazuje, tak žádnou velkou změnu nemůže Finsko očekávat ani s novým premiérem, kterým bude šéf vítězné strany Petteri Orpo (viz titulek).

Tím hlavním, co mají Marinová a Orpo společné, je členství ve Schwabově WEF. Ale Orpo je i dlouholetým zastáncem NATO a prosazuje tvrdou klimatickou politiku. Finská politika se tedy nijak výrazně nezmění. V kontextu uvedeného se zdá, že další poměrně silná strana, která skončila jen těsně druhá, zůstane v opozici.

Jde o stranu Pravých Finů, jejichž politika je opakem té, kterou prosazuje Marinová a Orpo. Nakonec se tak může stát, že si Orpo vezme Marinovou do vládní koalice.

Kdo je tedy Petteri Orpo a co v čele s ním zřejmě Finsko čeká?

Středopravicová Národně koaliční strana byla velkým vítězem voleb ve Finsku. Pokud se nestane nic nepředvídaného, vůdce strany Petteri Orpo bude nyní také příštím finským premiérem.

53letý Orpo je srdcem politolog a svou stranu vede od roku 2016, kdy ve funkci nahradil Alexandera Stubba. V letech 2017 až 2019 byl finským místopředsedou vlády a dříve zastával také funkce ministra financí, ministra zemědělství a ministra vnitra. Jako finský ministr financí působil mimo jiné také v dozorčí radě Světové banky a Evropské investiční banky, Evropské investiční banky.

Odcházející premiérka Marinová byla proslulá mnoha skandály, které se vždy podařilo nějak zamést pod koberec. Například v době, kdy nařídila tvrdý lockdown, si s přáteli uspořádala večírek, kde byl údajně nejen alkohol, ale i jiné „životabudiče.“

Politicky se vyznamenala především tím, že prosazovala nové dodávky zbraní do války na Ukrajině a vytrvale pracovala na vstupu Finska do NATO.

Mezi ní a Orpem však nejsou žádné podstatné rozdíly – a to ani v politickém pozadí, ani v orientaci.

Stejně jako Marinová má i Orpo intimní spojení s nechvalně známou lobbistickou organizací Světového ekonomického fóra ultraglobalisty Klause Schwaba a je uveden podle jména a obrázku spolu s termíny jako „Global Shapers“, „Schwab Foundation for Social Entrepreneurship“, „Centrum pro čtvrtou průmyslovou revoluci“ a Schwabova vedoucí organizace „Young Global Leaders“.

Na tomto pozadí položil Orpovi politik Ossi Tiihonen ze strany Praví Finové na Twitteru řadu otevřených otázek o tom, zda se účastnil schůzek energetické sítě, zda obdržel finanční podporu od Schwabovy organizace, zda má nějakou formální pozici ve Světovém ekonomickém fóru, a pokud ano, jakou, a zda od něj dostává nějaké příkazy nebo pokyny. Otázky jsou v současné době stále nezodpovězeny.

Stejně jako Sanna Marin je Petteri Orpo velmi oddaným stoupencem NATO a byl hnací silou pro Švédsko a Finsko, aby se připojily k vojenské alianci ovládané USA. V září loňského roku Orpo zdůraznil, že jeho strana prosazuje vstup Finska do NATO již od roku 2006.

Orpo je také silně profilován, pokud jde o globalisticky zabarvenou klimatickou politiku. Během svého působení ve funkci ministra financí se podílel na založení „Globální klimatické koalice ministrů financí“ – skupiny se sídlem v sídle Světové banky ve Washingtonu DC a řízené Skupinou Světové banky a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).

„Koalice ministrů financí pro opatření v oblasti klimatu sdružuje tvůrce fiskální a hospodářské politiky z více než 80 zemí při vedení globální reakce na klima a při zajišťování spravedlivého přechodu k nízkouhlíkovému odolnému rozvoji,“ uvedla klimatická koalice na svých internetových stránkách.

Stručně řečeno, tito politici se domnívají, že změna klimatu ohrožuje světové ekonomiky, a že jsou proto zapotřebí obrovské investice pro účely politiky v oblasti klimatu, ale také pro vytvoření 65 milionů nových pracovních míst a „uvolnění“ 26 000 miliard na údajně „klimaticky šetrné“ investice.

„Koalice pomůže zemím mobilizovat a sladit finanční prostředky potřebné k provádění jejich národních akčních plánů v oblasti klimatu, identifikovat osvědčené postupy, jako je sestavování rozpočtu v oblasti klimatu a strategie zelených investic a zadávání veřejných zakázek, a zohlednit klimatická rizika a zranitelná místa v ekonomickém plánování svých členů.“

Jak se očekávalo, volební vítězství Konzervativní strany se setkalo s jásotem stranických kolegů ze středopravé konzervativní skupiny EPP v Evropském parlamentu, včetně maltské předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly.

Jde o tutéž europarlamentní frakci, ve které jsou i naši lidovci, TOP09 a STAN. To znamená, že i politika je velmi podobná.

Ve Finsku tak došlo k pověstnému vyhnání „čerta ďáblem.“ A podobně to dopadá kdekoli v Evropě, protože lid si vždy spolehlivě volí loutky WEF nebo Aspen institutu.

Nicméně ve Finsku získala strana, která prosazuje odchod z EU 20% a skončila poměrně těsně na druhém místě, takže přece jen jsou vtom „probouzení“ trošku dál než třeba našinci…