Očekává se, že v Evropě brzy dojdou zásoby krmiv, miliony zvířat jsou vybíjeny

Jedním z hlavních cílů Agendy 2030 a Velkého resetu je také přechod na bezmasou stravu. To vše pod pláštíkem nutnosti docílení uhlíkové neutrality, která je hlavním cílem tzv. „zeleného údělu EU“. Bílkovinnou stravu má nahradit hmyz a maso umělé. Konzumace některých druhů hmyzu i jeho oficiální prodej v restauracích a supermarketech již povolila EU a umělé maso se již vyrábí zejména v Asii (drůbeží) a v USA (hovězí), kde je výrobcem Gatesova firma.

V současné době je třeba pod různými záminkami zlikvidovat chovy a začíná se samozřejmě v zemích, které jsou chovatelskými velmocemi, což je například v rámci EU Holandsko. V USA a některých zemích Evropy pak probíhá vybíjení drůbeže  – zde pod záminkou zabránění šíření údajné ptačí chřipky, o čemž jste si mohli přečíst detailněji již zde.

Další pro globalisty vítanou záminkou k vybíjení chovů je pak nedostatek krmiv.

Situace evropských zemědělců se zhoršuje. Ceny rostou a zásoby krmiv se začínají vyčerpávat. Chovatelé zvířat v celé Evropě jsou hluboce znepokojeni. EU a vlády některých zemí zároveň různými způsoby brání zemědělcům v zachování nebo zvýšení jejich produkce. To je další pohroma navíc k již alarmujícímu nedostatku semen a hnojiv.

Teprve letos na podzim bude katastrofický dopad zaznamenán v důsledku prudkého snížení produkce obilí. Producenti masa a mléka by navíc mohli být svědky likvidace velké části svých podniků už nyní. Západní lídři vydali varování před nedostatkem potravin, ale nenabídli žádné řešení.

Tisková agentura Reuters nedávno hovořila s italským farmářem Carlem Vittoriem Ferrarim, který provozuje farmu se svým bratrem poblíž města Cremona v severní Itálii. Mimo jiné mají asi dva tisíce prasat, jejichž chov se nyní stává neudržitelně nákladným. Obává se, že jejich rodinná firma čtvrté generace bude ztracena kvůli konfliktu na Ukrajině, o kterém se stále více lidí domnívá, že by mohl být umíráčkem pro globální potravinovou bezpečnost.

Je to proto, že válkou zpustošená Ukrajina a sankcionované Rusko, kromě toho, že jsou hlavním vývozcem pšenice, kukuřice a hnojiv, jsou také hlavními dodavateli krmiv pro zvířata na celém světě. Evropské zásoby krmiv závislé na dovozu v poslední době rychle poklesly a je pravděpodobné, že brzy dojdou.

Michele Liverini, viceprezident italského výrobce krmiv Mangimi Liverini SPA, uvedl, že kombinace všech negativních faktorů a nejnověji války na Ukrajině vytvořila „dokonalou bouři“. Liverini také bije na poplach, že brzy dojdou zásoby krmiva pro zvířata.

„V italských přístavech, kam každý týden připlouvají lodě z těchto zemí (Ruska a Ukrajiny), zbývá nyní jen ekvivalent 25 dnů spotřeby,“ varoval velký producent krmiv.

Mezitím jsou v Evropě a po celém světě zabíjeny miliony kuřat. Ne proto, že je nedostatek jídla, ale aby se zastavila údajná epidemie ptačí chřipky. Ve Spojeném království není možné nakupovat vejce od slepic ve volném výběhu od 19. března, protože byla zakázána. V mnoha jiných zemích to vypadá stejně, ale média establishmentu to ignorovala.

Evropští zemědělci jsou pod velkým tlakem a mnozí vidí současnou situaci, která se také rychle zhoršuje, tak neudržitelnou, že si nemyslí, že mohou pokračovat v produkci potravin dlouho. Tento strach vyjadřuje také chovatel prasat Ferrari.

„Jedná se o rodinný podnik. Můj dědeček ho udržoval v chodu během dvou světových válek, můj otec podnik udržoval po válce, ale nevím, jestli to nyní zvládneme,“ řekl majitel.

Itálie má čtvrtý největší počet stád hospodářských zvířat v Evropské unii s přibližně 22,5 miliony zvířat a Španělsko má největší z přibližně 58,8 milionu. Vyplývá to ze statistik EU za rok 2021, které zahrnují prasata, krávy, ovce a kozy.

Londýnská agentura Reuters dosud vůbec neinformovala o chladnějším počasí s chladnými obdobími a kratšími vegetačními obdobími v mnoha důležitých pěstitelských oblastech, které přinejmenším od roku 2018 postupně snížily globální produkci potravin. K tomu je třeba přidat zničující covidová omezení, která od března 2020 zničila globální dodavatelský řetězec a vážně poškodila zemědělství nesčetnými způsoby.

Zemědělci po celém světě byli v letech 2020-2021 nuceni nechat miliony tun zeleniny a dalších věcí na polích hnít, protože nezbytná pracovní síla nemohla nebo jí nebylo povoleno sklízet plodiny. Miliony litrů mléka musely být vylity, když nemohly být zpracovány včas, a miliony vajec byly vyřazeny, když továrny, které vyrábějí kartony na vejce, byly nuceny v důsledku nařízených lockdownů zavřít.

Nejhorší ze všeho bylo pravděpodobně to, že miliony zvířat musely být zabity a pohřbeny, když byla nucena uzavřít jatka (nejčastěji ve Spojených státech, kde byla uzavřena kvůli covidu) a nemohla zvířata zpracovat. Zemědělci také nemohli nadále krmit svůj dobytek, protože ho již bylo příliš mnoho a také zvířata byla příliš stará pro požadovanou kvalitu masa. Tehdy si toho nikdo tolik nevšiml, ale všechno od stád a obchodů s potravinami až po výrobu mražených a konzervovaných potravin začalo docházet. Potraviny pro stovky milionů lidí nebudou, až budou potřeba.

Jednotlivé země, které chtějí svým zemědělcům usnadnit život, EU záhy omezuje, tedy jako vždy záměrně škodí. Například Itálie požádala Brusel, aby zrušil pravidla EU omezující státní podporu zemědělství, ale byla kategoricky odmítnuta. Vlády mnoha zemí také brání zemědělcům, aby mohli přizpůsobit svou produkci tak, aby mohla být zajištěna potravinová bezpečnost.

Zemědělcům v Severní Americe, kteří chtějí, aby jejich obilí bylo potravinou a ne biopalivem pro etanol, brání Bidenova administrativa a zemědělcům v Evropě, kteří chtějí znovu aktivovat půdu vyčleněnou ze zemědělského půdního fondu různými dotacemi EU, je také v tomto bráněno. Zemědělci jsou nuceni vyčlenit určitou část své zemědělské půdy, protože daně, poplatky a různé vládní dotace EU jinak činí další operace ekonomicky neudržitelnými.

Německý ministr zemědělství Cem Özdemir v březnu potvrdil, že protizemědělské reformy EU zůstanou v Německu v platnosti navzdory tomu, že němečtí zemědělci již nebudou schopni získat dostatek semen pro osev, hnojiv a krmiv pro zvířata. To rozzuřilo německé zemědělce. Jeden z nich, Christian Lohmeyer, ve videu rozhořčeně poukázal na to, že uprostřed katastrofy, jako je tato, je zelený ekofanatismus – ekologické šílenství – postaven před lidský život“.

Španělsko podniklo kroky k umožnění nouzových nákupů kukuřice z Argentiny a Brazílie, ale nejedná se o dlouhodobé řešení, protože hlavním zemím produkujícím potraviny v Jižní Americe již velkou část jejich sklizně zničil buď přílišný chlad nebo výjimečné sucho. V Brazílii těžké a dlouhotrvající sucho na některých místech vyřadilo 90 procent očekávaných sklizní v této sezóně (v současné době je čas sklizně na jižní polokouli). Sousední Paraguay také měla 60 procent všech sójových bobů v zemi zdecimovaných suchem. Sójové boby a kukuřice jsou široce používány v krmivech pro zvířata.

Země Jižní Ameriky také začínají různými způsoby zajišťovat dodávky potravin pro své obyvatelstvo, což dále snižuje vývozní kapacitu, i když dosud nebyly zavedeny žádné zákazy vývozu.

Situaci evropských zemědělců, jak vysvětlil Carlo Vittorio Ferrari v Itálii, zhoršuje také skutečnost, že země jako Maďarsko, Srbsko a Moldavsko zakázaly vývoz různých zemědělských produktů, protože chtějí také posílit svou vlastní potravinovou bezpečnost. Zpočátku to znamená nedostatek a raketově rostoucí ceny za to, co zbývá, ale brzy mohou dojít jak hnojiva, tak krmivo pro zvířata.

Nedostatek nebo nadměrné náklady na hnojiva nutí zemědělce obdělávat menší plochu, protože výnos bez hnojiv je tak nízký, že se stává nerentabilním, zejména nyní s vysokými cenami paliv. Stejně jako dopravci, i zemědělci spotřebovávají hodně nafty. Potřebují také velké množství oleje, maziv a dalších ropných produktů pro své traktory a v neposlední řadě extrémně náročné sklízecí stroje náročné na údržbu.

Zmenšující se zásoby krmiva znamenají, že krávy, prasata a další zvířata jsou nakonec poražena.

„Není to jen kukuřice, je to také sója a mnoho vedlejších produktů, které je obtížné sehnat. Je to obrovský boj jen o to, abychom se zmocnili toho, co je k dispozici,“ řekla další italská farmářka Elisabetta Quainiová. Na své farmě v Lombardii v severní Itálii, která byla vyhlášena prvním evropským epicentrem Covidu, a proto ji již v únoru 2020 tvrdě zasáhla covidová omezení, chová kolem 1 300 krav na produkci hovězího masa a mléka. Quainiová, která je také místopředsedkyní nezávislé zemědělské asociace Cremona, dodala, že mnoho kolegů to vzdalo a začínají snižovat počet chovaných zvířat.

„Slyším stále více zpráv o farmářích, kteří porážejí svá zvířata, ale chci se tomu vyhnout,“ řekla farmářka. Obnovení stáda produkujícího mléko může trvat až osm let. Dosažení stejné kvality dnes bude trvat ještě déle, protože chov zvířat může trvat desetiletí, než je rentabilní.

Evropské obyvatelstvo bude zasaženo velmi tvrdě, pokud budou muset být brzy zabity miliony zvířat, která produkují maso a mléčné výrobky. Nebude dostatek bílkovin, protože produkce kuřat a vajec již byla v Evropě výrazně zdecimována a zvýšený rybolov nebo chov ryb nemůže pokrýt obrovské ztráty. Potravinová bezpečnost Evropy je poprvé v moderní době ohrožena.

Kanadský premiér, který si udělal jméno svými bizarními a drakonickými covidovými omezeními, nátlakem na očkování a přemisťováním lidí z 30 procent kanadské rozlohy, vydal stejná varování jako americký prezident Joe Biden: Nedostatek potravin a těžké časy přicházejí – aniž by nabídl jakékoli návrhy na řešení.

„Viděli jsme narušení dodavatelských řetězců po celém světě, což vede k vyšším cenám pro spotřebitele a vede k významnému a předpokládanému nedostatku potravin v místech po celém světě. Bude to těžké období kvůli válce, kvůli zotavení z pandemie,“ řekl Justin Trudeau – jeden z čelních představitelů WEF – novinářům ve Vancouveru.