V islámu je nepřípustné znázorňování postav, je jedno, zda malbou nebo v sochařství. Obzvlášť velkým prohřeškem je pak znázorňování Mohameda a to nejen jeho karikatury, ale jakékoli kresby. Pro Talibán – nebo muslimy vůbec – pak muselo být obzvlášť urážející, když na místě, které již patří muslimům, na ně shlížely obří sochy Buddhy. V místě dnešního Afghánistánu totiž po staletí převládal buddhismus, než ho – jako všude jinde kam přišel – převálcoval islám.
Afghánistán – Zničení soch Bamiyana Buddhy Tálibánem na počátku roku 2001 šokovalo svět a zdůraznilo jejich režim tvrdé linie, který byl brzy poté svržen při invazi vedené USA.
Militantní skupina, která je nyní zpět v čele Afghánistánu a touží prezentovat měkčí image, provozuje místo jako turistickou atrakci. Za přibližně 5 dolarů se zde zvědaví návštěvníci mohou procházet a fotografovat obří díry v útesu, kde kdysi stály starověké sochy Buddhy.
Pod bílou vlajkou Tálibánu sedí vojáci v budce a prodávají vstupenky. Sidiq Ullah, který je stoupencem militantní skupiny, se tento týden přišel podívat na historické místo s přáteli z Kandaháru, asi 350 mil jihozápadně od Bamiyanu. Nyní, když je Taliban u moci, řekl, se cítí svobodně, že může cestovat po zemi.
„Byl jsem mladý, když byly zničeny, bylo mi asi 7 let, a od té doby bylo mým snem přijít a podívat se, co se tady stalo,“ řekl.
„Jsem rád, že to bylo zničeno. Jsem tady, abych viděl ruiny.“
Dvě sochy Buddhy ze 6. století – jedna 180 stop vysoká a druhá 124 stop vysoká – se tyčily nad údolím.
Oblast byla svatým místem pro buddhisty na starověké obchodní cestě mezi Čínou a Evropou známé jako Hedvábná stezka.
Když Tálibán v roce 2001 oznámil svůj plán na zničení soch, dostal se pod silný mezinárodní tlak, aby je na místě ponechal. Ale skupina je označila za neislámské a sochy zničila pomocí výbušnin.
Od doby, kdy Tálibán před několika měsíci znovu převzal zemi, se snaží představit světu umírněnější tvář, a to navzdory brutálním zásahům v některých oblastech. Vzhledem k tomu, že tvrdá islámská skupina prochází ekonomickými a bezpečnostními výzvami vlády v zemi po letech povstání, je také pod tlakem mezinárodních organizací, aby chránila kulturní dědictví Afghánistánu.
„Bamiyan byl vždy součástí Afghánistánu, na kterou se vnější svět zaměřoval,“ řekl Llewelyn Morgan, autor knihy „Buddhové z Bamiyanu“ a profesor klasiky na Oxfordské univerzitě.
„Tálibán to ví, a proto se svým poněkud nešikovným způsobem stále snaží vykreslit sám sebe jako konstruktivní vládu.“
Jeskyně na útesu byly kdysi domovem buddhistických klášterů a svatyní.
Nyní je v místech, kde byli Buddhové, prázdno, zatímco jiné jeskyně – vzdálenější – jsou domovem rodin. Oděvy na prádelních šňůrách, děti si hrají v prázdných jeskyních a některé jeskyně mají dokonce nainstalovaná skleněná okna.
UNESCO prohlásilo údolí Bamiyan v roce 2003 za místo světového dědictví. Spolupracovalo s Afghánskou vládou podporovanou USA na zachování toho, co zbylo ze soch Buddhy po zničení místa Tálibánem.
Organizace také podpořila kulturní centrum a muzeum v Bamiyanu, aby – podle svých webových stránek. – „integrovala místní komunity a identifikovala bohaté kulturní zázemí Bamiyanu,“ S Tálibánem v čele byla jeho budoucnost nejasná. UNESCO na žádosti o komentář nereagovalo.
Ve dnech poté, co se militantní skupina v létě vrátila k moci, vydalo UNESCO prohlášení vyzývající k zachování podobných míst.
„Pro budoucnost Afghánistánu je klíčové tyto památky chránit a zachovat,“ uvedla agentura.
Ačkoli lešení zůstává ve výklencích, kde kdysi stály sochy Buddhy, práce na ochraně nyní skončily. Když byla na místě NBC News, dorazilo jen málo návštěvníků, a to navzdory deklarované ochotě Tálibánu vítat turisty.
Abdullah Sarhadi, guvernér oblasti, který strávil téměř čtyři roky jako vězeň v zálivu Guantánamo, řekl, že Taliban se změnil a že zachová historické památky.
Prozatím čeká, až uslyší více od vyšších úrovní vlády Tálibánu, než provede jakékoli změny na místě.
„Chceme ukázat světu, že v Afghánistánu je nyní mír a bezpečnost,“ řekl Sarhadi.
