Nejen umělé hovězí či kuřecí, ale i umělé ryby mají být podle klimatických alarmistů potravinou budoucnosti. V USA se umělé maso příliš neujalo a některé státy ho dokonce přímo zakázaly.
V EU nyní prochází umělé laboratorní maso schvalovacím procesem, který poněkud zpomalil jen odpor nemalé části členských zemí.
EU přitom již dříve deklarovala, že na umělé maso, hmyz a jiné „nové“ potraviny hodlá z vašich daní ročně utratit 50 milionů eur.
Dřív či později je tedy nutné se schválením počítat. Vždyť ve Španělsku už postavili největší továrnu na výrobu umělého masa v Evropě a v Belgii se nyní připravují i umělé ryby.
Německo pro změnu vyrábí umělý kaviár, který je již distribuován do Singapuru, jedné z mála zemí, které již schválily konzumaci umělého masa.
Přečtěte si, jak umělé maso prezentuje médium napojené na EU. Zdá se, že cílem je zapůsobit na evropské politiky, aby byli schválení umělého masa všeho druhu přístupnější.
Přitom již několik studií varuje, že nikdo neví jaké mohou být důsledky dlouhodobé konzumace takového „masa“ a dokonce se očekává, že by mohlo způsobit rakovinu.
Ostatně, také výroba masa je založena na podobném principu jako rakovinné bujení.
Daleko od pobřeží, v malebném belgickém univerzitním městě Leuven, sází jeden start-up na to, že do roku 2030 bude možné Evropanům nabídnout ryby vypěstované v laboratoři.
V německém přístavním městě Hamburku se další firma připravuje na přepravu laboratorně vypěstovaného kaviáru do Singapuru během několika měsíců.
V roce 2024 se maso vyrobené in vitro kultivací zvířecích buněk dostalo na titulní stránky novin v Bruselu poté, co společnost požádala EU o schválení laboratorně pěstovaného foie gras – první taková žádost v bloku. Další žádost následovala loni v lednu.
Některé evropské start-upy doufají, že dalším úlovkem budou ryby.
„Když si to vygooglíte, vždy najdete tuto Petriho misku a filet uvnitř. To neděláme. Nenecháme růst skutečný filet, necháme růst jeho buňky,“ řekl Cornelius Lahme, marketingový ředitel německého start-upu Bluu, který byl založen v roce 2020.
„Buňky se musí cítit, jako by žily například v těle lososa atlantského, a pak se začnou dělit,“ dodal.
Vědci Bluu vytvořili masu milionů buněk připravených ke smíchání s rostlinnými ingrediencemi, aby napodobili lahůdky, jako je kaviár, který plánují uvést na trh v Singapuru, globálním centru potravinových inovací, příští rok.
Na rozdíl od obvyklých vegetariánských verzí živočišných produktů jsou průkopníci umělých ryb a kultivovaného masa hrdí na to, že v tomto směru došli dále.
„Bereme skutečné zvířecí buňky, takže nemluvíme o něčem veganském,“ řekl Lahme.
Jinde se trh otevírá. Jako první na světě schválily USA letos v létě prodej laboratorně pěstovaného lososa.
Think tank Good Food Institute Europe odhaduje, že do roku 2050 by globální trh mohl mít hodnotu 510 miliard eur, přičemž růst by byl tažen asijsko-pacifickým regionem.
Přesto mobilní sektor zůstává daleko od průmyslového měřítka a od rozšíření z pouhé hrstky špičkových restaurací do regálů supermarketů.
Horké a studené
Buněčné maso bylo první, ale producenti laboratorních ryb se domnívají, že mají konkurenční výhodu.
„Maso ze savčích buněk musí být kultivováno kolem tělesné teploty, která je asi 37 stupňů, takže bioreaktory musí být zahřáty na tyto teploty, což vyžaduje spoustu energie,“ řekla Annelies Bogaerts, generální ředitelka belgické společnosti Fishway.
Rybí buňky však potřebují méně tepla a mohou být pohodlně množeny při pokojové teplotě.
Bogaertsová uvedla, že její společnost pracuje s druhy, které šetří nejvíce energie. „Pěstujeme pražmu, mořského okouna… Neděláme lososy, protože losos je studená ryba.“
Fishway si klade za cíl požádat o povolení EU do roku 2027, přičemž Bogaerts očekává, že jejich produkty budou v bloku uvedeny na trh do roku 2030. „Doufejme, že to bude dříve.“
Lahme řekl, že buněčné ryby mají oproti masu další výhodu.
„V rybách jsou přirozené nesmrtelné buňky… To znamená, že mohou růst nebo se dělit navždy a navždy bez ztráty kvality,“ řekl s tím, že u savců tomu tak není.
Demoliční koule?
Tváří v tvář odporu vůči laboratorním produktům Bogaerts a Lahme tvrdí, že jejich společnosti si nechtějí zahrávat s živobytím rybářů.
„Nejsme proti tradičnímu rybolovu nebo akvakultuře,“ řekla Bogaertsová. „Opravdu doufám, že nás nevidí jako konkurenci, protože si nemyslím, že jí jsme.“
Bogaertsová dodala, že mobilní produkty by mohly v blízké budoucnosti překlenout to, co podle ní bude velká mezera mezi nabídkou a poptávkou po rybách.
„Naše ingredience lze použít například jako doplněk k rostlinným hamburgerům pro vylepšení nutričního profilu.“
Na rozdíl od chovatelů dobytka, kteří tvrdí, že laboratorně pěstované bílkoviny by mohly ohrozit evropský způsob života, rybářská lobby EU se konkurence neobává.
„Laboratorně pěstované ryby nepředstavují pro toto odvětví žádnou hrozbu,“ řekl ředitel Europêche Daniel Voces.
„Nanejvýš by se mohla stát doplňkovým zdrojem, jako je akvakultura, aby v budoucnu uspokojila rostoucí celosvětovou poptávku po modrých potravinách.“
„Tradiční rybolov bude mít vždy své místo a silné uznání na trhu jako přírodní, zdravý a nízkouhlíkový zdroj bílkovin,“ dodal Voces.
Profesorka Vincenzina Caputo, která vyučuje spotřebitelskou a potravinářskou ekonomii na Michiganské státní univerzitě, souhlasí, že nováčci by mohli spíše zaplnit mezeru, než aby otřásli celým rybím trhem.
„Start-upy mohou tradiční mořské plody doplnit, nikoli přímo vytlačit, tím, že se zaměří na mezery: vysoce hodnotné druhy pod tlakem nabídky, sushi a formáty připravené k přímé spotřebě nebo hybridní produkty, které kombinují konvenční a buněčné vstupy“.
Caputová řekla, že osud laboratorně pěstovaných produktů bude do značné míry záviset na regionu.
„Veřejnost v EU se více vyhýbá riziku… Země jako Singapur a do určité míry Nový Zéland zaujaly více inovační postoj, což může posunout přijetí směrem nahoru tím, že normalizuje dostupnost.“
Lahme řekl, že to je důvod, proč se obracejí na Východ – a Východ také přichází k nim.
Úřady na Novém Zélandu a v Austrálii kontaktovaly start-up a vyzvaly je, aby se do regionu přestěhovaly.
„V Evropě mluvíme o tom, zda bychom mohli alternativní proteiny nazývat ‚burger‘ nebo ‚klobása‘,“ řekl a dodal, že to pro investory „není skvělé znamení.“
Pro jeho společnost není cílení na Singapur ideální. „Jsme evropská společnost. Proč jedeme nejprve do Asie?“ zeptal se.
Přesto Lahme řekl, že schválení v EU by mohlo přijít příště, možná v roce 2027.
Jedno nebezpeci je v samotne konzumaci a nasledcich.
Druhe, systemove nebezpeci spociva v presunuti vyroby potravin vyhradne do rukou korporaci, a to vcetne slozeni.
1. Scenar = Hladove hry
do neposlusnych 15 minutovych mest bude omezen dovoz potravin vyrabenych v laboratori. Lide nemaji znalosti ani infrastrukturu na to aby si jidlo vypestovali sami, tudis se bud podvoli libovolnemu prani majitelu potravinovych tovaren, nebo zemrou hlady.
2. Scenar = Experimenty
vybrane 15 minutove mesto bude dostavat potrvaviny „obohacene / ochuzene“ o urcite latky. Cilem je vyvinout takove potraviny ktere navozuji poddajnost a poslusnot >> zombie populace.
3. pridejte svuj scenar
Jidlo a leky jsou nejucinejsi zpusob jak vyhubit lidstvo.
Uplnou nahodou, vyhubeni vsech nezidu je uhelny kamen zidovskeho nabozenstvi a kultury.
Uplnou nahodou, vsechny vyznamne lekove firmy na zapade, jsou zidovsky kapital.
Uplnou nahodou, vsechny projekty na vyrobu umeleho masa/jidla jsou zidovsky kapital.
Jestliže židovská mafie ve velkém, svými technologiemi, pomalými i rychlými cestami hubí celé lidstvo. Jaký je potom rozdíl od černých opic, negrů a arabů, kteří jen tak z kratochvíle, když jedou vlakem nebo když jdou po ulici, vytáhnou mačetu a z gusta začnou bodat do cizích, živých lidí ? Je možné najít mezi židy a negry a muslimy rozdíly? Muslimští fanatici vraždí otevřeně a nepokrytě. Židé vyvražďují zákeřně, na tajňačku a vychytrale. Rasa židů se zdá být vzdělaná. Rasa negrů a arabů je už od pohledu primitivní. Přesto výsledky obou ras jsou stejné.
Něco mi tady uniká a nějak nejsem schopna tomu porozumět.
Berko, znas pocitacove hry typu King of Hill ? Nebo PUB:G https://cs.wikipedia.org/wiki/PUBG:_Battlegrounds ?
Vse je zalozene na filmu z roku 2000 Battle Royale.
Princip je prosty, vsichni proti vsem, ale vyhrat (prezit) muze jen jeden.
To je hra kterou hraji zide poslednich 3 tis let.
Pokud jeden hrac predstavuje silneho konkurenta, je logickym postupem spojit se se slabym hracem, nabidnout mu podporu, a ponouknout ho k utoku. Pote co tvuj realny konkurent zabije slabeho protivnika, ty pak zabijes oslabeneho konkurenta.
Nyni, transformace hernich mechanismu do bitvy ras.
Belosi, Evropane predstavuji pro zidy vazne konkurenty. Proto zide poiuziji negry a araby k utoku na belochy. Pote co belosi vyhraji, zide dorazi oslabene belochy.
Mas to ?
Teorie her se bezne pouziva pro valecne scenare. Vyuka teorie her na univerzitach je „strategicky obor“. Sachy je staroveka metoda vyuky.
Umelé mäso pre elitu je iné ako pre plebs. Požiadavku na tento výskum zadal Pentagon, ktorý sa pripravuje na veľkú zimu po resete. Výskum sa týka nielen mäsa, ale aj rastlín, ktoré by mali znášať teploty do -5 °C, tiež pohonných hmôt a techniky, ktorá by mala fungovať pri teplotách pod -50 °C.
Proc pohrbivat zemrele? Je mozne vyrobit z nich skvele karbanatky. A z kosti je mozne vyrobit mydlo. A tim se usetri emise CO2. Lejnova bude nadsena.
Myslím, že přesně toto se už skutečně děje. Možná, že to mají tak vymakané, že některým jedincům servírují v kabanosu jejich předky, babičky a dědečky. Logistiku už na to mají.
Soylent green
kdo nezna, precist. Film je take dobry.
at si s těmi Laboratornimi sračkama jdou do hajzlu tohle se musí zakázat jinak to budeme brzy žrát všichni a nebudeme to třeba ani vědět
Do takové fabriky bych poslala jeden oříšek.
Né, vážně, tohle už je hoodně přes čáru! Fuj je slabé slovo.
Povinne by som daval žrať europoslancom v eu parlamente ich šmakulady,že ako by sa tvarili,no a každy europoslanec po smrti by išiel na spracovanie do hambačov podavanych v europarlamente
Mne je zvláštní, že dnes vám nebožtíka spálí a dají vám urnu s popelem. Vůbec se toho obřadu spálení neúčastníte. Přemýšlím, co se děje s těma drahýma rakvema a květinama, rakve jsou patrně vratné. Květiny se prodají několikrát. Nebožtík jde do masného zpracování a kosti se buď spálí, nebo opravdu do mýdla. Jedině pohřeb do hrobu je pravý. V americe se žerou nebožtíci v hamburgrech dávno. Děti na andreochrom, také sežerou až dodělají. Už po sté se na netu ptám lidí, zda si všimli, ti co pamatují konzervy s krví na jídlo, za zvířat, KDE TA VŠCHNA KREV MIZÍ? Komu ji dávají? Proč až na pár jelit zpola naplněných vodou, SE NIKDE NEPRODÁVÁ KREV V KONZERVĚ? Stávalo to pakatel?Byly toho opravdu plné obchody! Které zrůdy sežerou tolik krve se zvířat, že zmizla nadobro od převratu z prodejen? Všiml si toho někdo?
Nepamatuji, že by se prodávala krev v konzervách. Ale někde jsem zaznamenala informaci o tom, že kečupy se dělají z krve. A z menstruační krve dělají jahodové marmelády-toto už bylo naznačeno i v reklamě u nás ! A ano, máš pravdu Zono, té krve ze zpracovávaných zvířat musí být strašně moc, kuřata, telata, krávy, husy. Věřím, že si našli způsob, jak ji zpracovat ke škodě lidí.
bezne se prodava susena krev.
dostanes v rezickych potrebach
Lidi jsou zpitomeli takzvanou zdravou vyzivou, veganstvim a podobnymi nabozenskymi kulty. Tak zapominame ze kuze a krev byli pi miliony let nasi beznou stravou.
Specielne zeny timto trpi. Po deseti tisice let byl ukol zen zvykat kuze aby se dali nosit jako obleceni. Z kuzi zeny ziskavali kolagen. Coz je bilkovina mladi a zivota. Jake mnozstvi kolagenu dnes dostava prumerna zena co se krmi pecivem a salatama ?
Prdlajz. Ale desne se divite ze vam visi zadek, kozy a cela postava je rozbredla a pomerancovka kam se podivas. Proc asi?
Jmeno
6 listopadu, 2025 at 11:51s
sám jsi žvejkal.