Moldavsko se chce vzdát Podněstří, aby mohlo do EU

Další a další země se v poslední době hrnou pod kuratelu totalitní EU. Pochopení by bylo možné ve vztahu k muslimským zemím, které si tak snáze sjednotí budoucí evropský chalífát, ale chápat to u ostatních lze jen stěží.

Jisté je, že v těchto zemích již běží naplno propaganda tak, aby nebylo nutné referendum v budoucnu falšovat. Nejinak je tomu v Moldavsku se silně probruselskou prezidentkou.

Zdá se, že odtržení Podněstří je plánováno právě i z tohoto důvodu. Asi jen velmi málo tamních obyvatel by totiž hlasovalo pro vstup do této diktátorské organizace.

Řeči moldavské prezidentky o vyšší životní úrovni po vstupu do EU pak s ohledem na destrukční zelený úděl EU, jehož cílem je likvidace prosperity evropských zemí, vyznívají vskutku bizarně…

Malá země Moldavsko neboli Moldavská republika (s 2,5 miliony obyvatel a rozlohou o něco větší než Belgie), ležící mezi Rumunskem a Ukrajinou, doufá, že se do sedmi let stane členem EU.

Nyní politické vedení v Kišiněvě naznačilo řešení podněsterského konfliktu. Moldavsko by údajně mohlo vstoupit do Evropské unie bez odtrženého, proruského Podněstří. Toto řešení nyní může prosazovat vedení v Kišiněvě i Brusel, jak napsal  maszol.ro.

Podle deníku Moldavsko doufá, že se stane členem EU do sedmi let. Naznačilo to i prohlášení moldavské prezidentky Maii Sanduové.

Sanduová doufá, že se její země může stát členem EU ve dvou krocích:

„Prvním krokem by byl vstup bez Ruskem kontrolovaného separatistického regionu Podněstří,“ řekla v rozhovoru pro Radio Kišiněv.

A dodala, že Podněstří bude nadále těžit z určitých prvků  sbližování s EU, včetně dohody o volném obchodu.

„Chceme politické řešení konfliktu, ale o vstupu Moldavské republiky do EU by se mělo mluvit až po řešení pro Podněstří; protože to by dalo Kremlu právo veta v integračním procesu.“

Sanduová také prohlásila: „Poté, co Moldavská republika vstoupí do EU bez Podněstří, by se zvýšila i životní úroveň na východ od Dněstru a tam by se šlo stejnou cestou.“

Hlava státu doufá, že Evropská rada bude v prosinci hlasovat o zahájení přístupových jednání s Moldavskou republikou a Ukrajinou.

Bývalý rumunský premiér Mihai Răzvan Ungureanu také hovořil v rozhovoru o nutnosti odtrhnout Podněstří, aby se mohlo Moldavsko integrovat do Evropské unie. Řekl, že odtržená oblast je „balastem, toxickým prvkem pro mladou demokracii.“  

Jak řekl, Kišiněv musí pochopit, že pro správnou cestu je někdy třeba něco obětovat.

„Takovou obětí by se mohlo stát Podněstří,“ prohlásil.

Podněstří, které je většinou světa považováno za součást Moldavska, se vyhlásilo za nezávislé v roce 1992, ale je ekonomicky a vojensky závislé na Rusku a dosud nebylo uznáno žádným jiným státem.

Hlubší příčiny konfliktu však leží v pohnuté historii regionu a jeho etnicky a jazykově heterogenním obyvatelstvu, nevyřešených majetkových problémech po rozpadu Sovětského svazu a demografických poměrech v Podněstří.

O aktuální situaci v Podněstří jste si již dřív mohli přečíst zde, zde, zde nebo zde.