Podněstří žádá rozmístění dalších ruských vojáků

Podněstří žádá rozmístění dalších ruských vojáků

O situaci východní části Moldavska – Podněstří – jste si již mohli přečíst zde, zde nebo zde. V podstatě jde o podobnou situaci jako na Ukrajině, tedy na východě – v oblasti Podněstří –  žije zejména ruskojazyčné obyvatelstvo, zatímco ve zbytku země se hovoří zejména rumunsky.

Zatímco Moldavsko je kandidátem pro vstup do EU, v Podněstří téměř nikdo k EU patřit nechce. Je tam tedy opět podobné rozdělení obyvatelstva jako na Ukrajině, která navíc již nějakou dobu útočí na Podněstří.

V Podněstří vládne mezinárodně neuznaný režim podporovaný Ruskem. Již 2. září 1990 se Podněstří oddělilo od „západní“ Moldavské republiky.

Oblast, hlavně východně od řeky Dněstr na moldavsko-ukrajinské hranici, je součástí Moldavské republiky a obývá ji asi 375 000 lidí.

Vzhledem k rostoucímu napětí v regionu a také rostoucímu tlaku na Moldavskou republiku ze strany EU, Podněstří, které není mezinárodně uznáno, požádalo o více ruských mírových jednotek tam umístěných.

Agentuře RIA Novosti to vysvětlil představitel „odtržené“ republiky v Moskvě .

Úřady neuznané Podněsterské moldavské republiky (PMR) žádají Rusko, aby zvýšilo počet mírových sil rozmístěných v regionu.

Je to oprávněné vzhledem k rostoucím bezpečnostním rizikům, řekl vedoucí zastoupení PMR v Rusku Leonid Manakov. Diplomat připomněl, že podle současných dohod o urovnání podněsterského konfliktu je Rusko oprávněno rozmístit v regionu větší kontingent mírových jednotek, než je tomu nyní.

„V roce 1995 se Rusko jednostranně a bez souhlasu Společné kontrolní komise rozhodlo zredukovat svůj vlastní kontingent na dva motostřelecké prapory, ačkoliv jich bylo původně šest.

Jinými slovy, současná síla není větší než 450 ruských mírových sil trvale umístěných v bezpečnostní zóně. Počet zaměstnanců uvedený v dokumentech Komise je přitom 3 100.“

Manakov dodal, že navýšení ruských mírových sil je legálně možné a oprávněné v případě provokací a teroristických hrozeb.

Ukrajina opakovaně vyhrožovala Podněstří „teroristickými opatřeními“ kvůli jeho loajalitě k Rusku.

„Tato možnost existuje a je opodstatněná s ohledem na prohlubování bezpečnostních rizik, včetně hrozby terorismu, a právně podložená dokumenty přijatými v rámci činnosti Společné kontrolní komise,“ uzavřel.

Mírové síly by se podle diplomata mohly zvýšit i náborem Rusů žijících v regionu.

„Podněstří opakovaně požadovalo navýšení ruských mírových sil, včetně náboru vojáků z řad ruských občanů trvale pobývajících v Podněstří.“

Mír v zóně podněsterského konfliktu udržují společné mírové síly složené ze 402 ruských vojáků, 492 podněsterských, 355 moldavských a 10 ukrajinských vojenských pozorovatelů. 

Mírové síly jsou rozmístěny na 15 stacionárních stanovištích a kontrolních stanovištích v klíčových částech bezpečnostní zóny.

Podněstří, jehož 60 procent obyvatel tvoří Rusové a Ukrajinci, se před koncem SSSR snažilo o odtržení od Moldavska. Spouštěčem byl tehdy mimo jiné strach, že by se Moldavská republika mohla na vlně nacionalistických protestů připojit k Rumunsku.

Po neúspěšném pokusu tehdejších vládnoucích nacionalistů v moldavském hlavním městě Kišiněvě vyřešit problémy za použití síly, se Podněstří v roce 1992 stalo de facto nezávislým regionem.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 6 Průměrně: 4.8]

One thought on “Podněstří žádá rozmístění dalších ruských vojáků

  1. RF by mala čo najskôr urobiť si pozemný koridor k tejto Podnesterskej republike. Treba tak urobiť čím skôr, kým nie je neskoro a tým by sa fakticky oslobodilo aj územie, kde sa nachádza ťažko skúšané mesto Odesa!!! Áno tá Odesa, kde Banderovské fašistické zvery za živa upálili 48 ľudí!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *