Klimatičtí šílenci prosazují geoinženýrství oblohy, které může způsobit neúrodu a hladomory

V současné době se testuje mnoho různých způsobů geoinženýrských zásahů do oblohy, což má vést k zastavení údajného globálního oteplování.

Klimatické lži tak v podstatě povedou k zásahům, které mohou velmi zásadně ovlivnit život na celé planetě. Výrazným ochlazením by došlo k tomu, že mnohé plodiny by bylo možné pěstovat jen na velmi omezených místech.

Zásahy do počasí, které by způsobily ochlazení a kyselé deště, by navíc natolik snížily úrodu, že by nebylo možné uživit většinu lidí a zvířat na celé planetě, což by logicky vedlo k hladomorům.

I přes tyto reálné hrozby, které by podobné zásahy přinesly, se stále najde dost šílenců, kteří tyto zásahy prosazují – a dokonce i testují.

Článek s názvem „Stratosférický hazard“ od Douglase Foxe, publikovaný v časopise Scientific American 1. října 2023, popisuje probíhající diskusi a testování myšlenky vystřelování malých částic různých chemikálií do stratosféry, aby odrážely sluneční záření, v naději, že se Země ochladí v boji proti globálnímu oteplování.

Článek začíná: „Globální oteplování je tak nekontrolovatelné, že někteří vědci říkají, že bychom měli začít měnit stratosféru, abychom blokovali přicházející sluneční světlo, i když to ohrožuje déšť a úrodu.“

Když v roce 1991 vybuchla sopka Pinatubo, vyvrhla do atmosféry asi 20 milionů tun oxidu siřičitého (SO2), což planetu na několik let mírně ochladilo.

Douglas Fox uvádí, že pokud by byl oxid siřičitý vstřikován v dostatečně velkém měřítku – uvolňovala by se asi čtvrtina tohoto množství – dopadlo by na zemský povrch o jedno až dvě procenta méně slunečního světla.

Dostat oxid siřičitý dostatečně vysoko do stratosféry, aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, je samo o sobě výzvou. Žádné letadlo, které dnes existuje, nemůže letět v takové výšce, vzhledem k nedostatku molekul potřebných pro vztlak.

Vědci, kteří tuto operaci prosazují, se však domnívají, že B-47 Stratojet by mohl být upraven během 7 až 10 let. Ke splnění tohoto úkolu by musela být postavena celá flotila těchto letadel.

Předpokládané náklady na tuto operaci jsou 18 miliard dolarů ročně na každý stupeň vyrobeného chlazení. A tato operace by se musela opakovat každé dva roky.

Ačkoliv by taková operace, nazvaná Solar Radiation Management (SRM), údajně stála méně než přímé odstraňování CO2 z atmosféry, autor článku tvrdí, že palivo potřebné k vyslání této flotily letadel tak vysoko by mohlo zvýšit celkový výdej energie Země až o 25 %.

To se zdá být vysoce nepravděpodobné. Stálo by to ale hodně energie. A samozřejmě, spalování leteckého paliva produkuje oxid uhličitý.

Kupodivu tito vědci možná nikdy neuvažovali o tom, že oxid siřičitý reaguje s vodou a produkuje kyselinu sírovou (H2SO4), která může zůstat v atmosféře až tři roky. Tohle je kyselý déšť! V článku to nebylo nikdy zmíněno.

Další možností, která byla navržena, je rozprašování mořské soli do výšky asi 1000 metrů, aby se vytvořily mraky. Jodid stříbrný by mohl být použit k osivu cirrových mraků ve výšce asi 4500 – 9000 metrů.

Sarah Dohertyová, klimatoložka z Washingtonské univerzity, věří, že kombinace selektivně používaných metod by minimalizovala možná rizika.

Není to poprvé, co se lidé snaží ovlivňovat klima. V roce 1962 vojenský projekt nazvaný Storm Fury rozprašoval částice jodidu stříbrného do hurikánů ve snaze je oslabit.

Během války ve Vietnamu rozprašovali při operaci Pepek olovo a jodid stříbrný do monzunových mraků, aby zvýšili množství srážek na Ho Či Minově stezce, v naději, že bude tak blátivá, že ji Vietkong bude mít problém překonat.

Po celá desetiletí zkoumaly studie pomocí počítačových modelů účinek různých aerosolů, aby určily, které chemikálie by bylo nejlepší použít a jaká jsou ideální místa pro jejich uvolnění.

Problém je v tom, že klima je velmi komplikované a klimatická věda je stále v plenkách. Málo se ví o možných poruchách, které by mohl geoinženýring způsobit, a které by mohly být mnohem horší než jakýkoli dopad globálního oteplování.

Jednou z věcí, kterou se z těchto experimentů naučili, je, že účinky zahrávání si s klimatem nejsou nikdy lokální. Měly by dalekosáhlé důsledky, například měnící se vzorce srážek, které by mohly způsobit záplavy v jedné oblasti a sucho v jiné.

Studie provedená v Jihoafrické republice dospěla k závěru, že takové operace by dokonce mohly přesunout výskyt malárie z jejího současného výskytu na vysočině východní Afriky do subsaharské Afriky a jižní Asie.

Je třeba vzít v úvahu desítky proměnných. Jedním z nich je rychlost, s jakou tyto drobné kapičky způsobují chemické reakce, které ničí ozon. Někteří předpovídají, že pokud by se tato operace uskutečnila, současná modrá obloha by se jevila jako bílá.

Jiní říkají, že SRM může způsobit další oteplování! Stejně jako když si dítě hraje s ohněm nebo otevírá Pandořinu skříňku, mohou tyto pomýlené snahy narušit klima celé Země.

Tyto studie přinesly protichůdné výsledky, ale dokonce i ti, kteří obhajují řízení slunečního záření, připustili, že by to mohlo způsobit zmatek.

Více než 400 vědců podepsalo otevřený dopis doporučující zákaz SRM. Katharine Ricke, odborná asistentka na Scrippsově oceánografickém institutu, charakterizovala SRM jako „velmi nebezpečné.“

Ve stejné době však 110 dalších vědců – včetně Jamese Hansena, který v roce 1988 inicioval strach z globálního oteplování v USA – napsalo další otevřený dopis, v němž naléhají na vlády, aby v tomto plánu pokračovaly.

Kelly Wanserová, ředitelka neziskové organizace Silver Lining, prosazuje, aby Národní vědecká nadace financovala více testování. Ale Alan Robock varuje: „Pokud je někdo v pokušení to udělat v budoucnu, měl by vědět, jaké to bude mít důsledky.

Tito šílenci, kteří hodlají možná na celá staletí negativně ovlivnit klima na celé planetě jen ve jménu šířených klimatických lží, ve skutečnosti nejsou žádní vědci, ale členové nebezpečné klimatické sekty, která se již příliš vymkla z otěží…