Afghánistán: Místo máku pšenice – po odchodu USA se celosvětově rekordně propadá produkce heroinu

Již v minulosti, před invazí NATO do Afghánistánu, se Talibánu podařilo vymýtit pěstování opiového máku, ze kterého se vyrábí heroin. Tedy někdy v roce 2001 byla v zemi pěstební plocha máku minimální.

To se ovšem záhy změnilo, neboť v okupované zemi se pěstitelům opiového máku nevídaně dařilo a pěstební plocha postupně po celých 20 let narůstala.

Afghánistán se stal heroinovou velmocí, prakticky 90% produkce této drogy pocházelo odtud. A je více než pravděpodobné, že i to byl jeden ze skutečných důvodů invaze.

Bylo známo, že například Afghánci na cestě do Evropy platili drogami, ale i oni sami jsou velmi často závislými konzumenty této drogy. Ostatně, raketový nárůst drogově závislých v této přísně islámské zemi šel ruku v ruce s tím, jak se rozrůstala plocha makových polí.

Talibán také pro drogově závislé Afghánce zavedl velmi tvrdou léčbu, což bylo nutné už proto, že byl poměrně náhle utnut veškerý zdroj heroinu, takže závislí by se už ani nemohli ke své droze dostat.

Nelze než se tedy ptát, jaké byly skutečné důvody invaze. Obchod s heroinem, který šel téměř beze zbytku na Západ, byl samozřejmě velmi lukrativní.

Jak potom celý obchod probíhal si lze jen domýšlet. Ovšem Afghánci, putující na Západ, by tak velké množství, jaké se do USA i Evropy dostávalo, nebyli schopni přepravit.

To, co oni sami na Západ dovezli, byly skutečně jen nepatrné drobky, promile všech dodávek…

Vláda Tálibánu v Afghánistánu – zemi, která donedávna produkovala 90% světového heroinu – drasticky omezila pěstování opia v celé zemi.

Západní zdroje odhadují až 99% snížení v některých provinciích. To vyvolává vážné otázky o serióznosti amerického úsilí o vymýcení drog v zemi za posledních 20 let.

A vzhledem k tomu, že celosvětové zásoby heroinu vysychají, odborníci říkají, že se obávají, že by to mohlo vyvolat rostoucí užívání fentanylu – drogy desetkrát silnější než heroin, která již zabíjí více než 100 000 Američanů ročně.

Snaha Talibánu o vymýcení makových polí byla nazvána „nejúspěšnějším protidrogovým úsilím v lidské historii.“ Vyzbrojeny jen o málo víc než klacky cestují týmy protidrogových brigád po zemi a ničí afghánská maková pole.

V dubnu loňského roku vládnoucí vláda Tálibánu oznámila zákaz pěstování máku s odvoláním na své silné náboženské přesvědčení a extrémně škodlivé sociální náklady, které heroin a další opioidy – získané z máku – způsobily po celém Afghánistánu.

Nebylo to všechno chvástání. Nový výzkum společnosti Alcis zabývající se geoprostorovými daty naznačuje, že produkce máku se od loňského roku propadla přibližně o 80 %.

Satelitní snímky ukazují, že v provincii Helmand, v oblasti, která produkuje více než polovinu úrody, klesla produkce máku o ohromujících 99%. Ještě před 12 měsíci dominovala maková pole. Alcis však odhaduje, že v Helmandu nyní roste méně než 1 hektar máku.

Místo toho farmáři pěstují pšenici, což pomáhá odvrátit nejhorší hladomor, který americké sankce pomohly vytvořit. Afghánistán je však stále v nebezpečném stavu, protože OSN varuje, že šest milionů lidí je na pokraji hladovění.

Tálibán čekal až do roku 2022, aby zavedl dlouho očekávaný zákaz, aby nezasahoval do vegetačního období. To by vyvolalo nepokoje mezi venkovským obyvatelstvem tím, že by vymýtilo plodinu, kterou zemědělci pěstovali měsíce.

Od roku 2020 do konce roku 2022 vzrostla cena opia na místních trzích až o 700 %. Avšak vzhledem k naléhání Tálibánu – a jeho efektivitě při likvidaci – jen málokdo propadl pokušení pěstovat mák.

Zákaz máku byl doprovázen podobnou kampaní proti metamfetaminovému průmyslu, kdy  vláda uzavřela efedrinové laboratoře po celé zemi.

Afghánistán produkuje téměř 90% světového heroinu. Proto bude mít vymýcení úrody opia hluboké celosvětové důsledky pro užívání drog. Odborníci varovali, že nedostatek heroinu  pravděpodobně způsobí obrovský nárůst užívání syntetických opioidů, jako je fentanyl, droga, která je 50krát silnější a je zodpovědná za životy více než 100 000 Američanů každý rok.

„Je důležité vzít v úvahu minulá období nedostatku heroinu a dopad, který to mělo na evropský trh s drogami,“ uvedlo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a dodalo:

Zkušenosti v EU s předchozími obdobími snížené nabídky heroinu naznačují, že to může vést ke změnám ve vzorcích nabídky a užívání drog.

To může zahrnovat další zvýšení míry užívání více látek mezi uživateli heroinu. Další rizika pro stávající uživatele může představovat nahrazení heroinu škodlivějšími syntetickými opioidy, včetně fentanylu a jeho derivátů a nových silných benzimidazolových opioidů.“

Jinými slovy, pokud heroin již není k dispozici, uživatelé přejdou na mnohem smrtelnější syntetické formy drogy. Zpráva OSN z roku 2022 dospěla k podobnému závěru a poznamenala, že zásah proti výrobě heroinu by mohl vést k nahrazení heroinu nebo opia jinými látkami jako je fentanyl a jeho analogy.

„Má to nebezpečí v makroekonomickém smyslu, že pokud odstraníte všechen heroin z trhu, lidé půjdou k jiným produktům,“ řekl Matthew Hoh.

Hoh je bývalý úředník ministerstva zahraničí, který v roce 2009 rezignoval na svůj post v provincii Zábul v Afghánistánu.

„Ale reakcí by neměla být opětovná invaze do Afghánistánu, jeho opětovná okupace a návrat drogových baronů k moci, což je v podstatě to, co lidé naznačují, když naříkají nad důsledky toho, že Taliban zastavil obchod s drogami,“ dodal Hoh.

„Většina lidí, kteří mluví tímto způsobem a nahlas se tím obávají, jsou lidé, kteří chtějí najít důvod, proč by USA měly jít a ovlivnit změnu režimu v Afghánistánu.“

Z amerického mainstreamu se ozývalo mnoho láteření, jak boj proti pěstování máku v Afghánistánu USA poškodí.

Například Foreign Policy psal o tom, „jak by se ‚válka Talibanu proti drogám‘ mohla vymstít.  Americkou vládou financované „Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda“ tvrdilo, že Taliban „zavírá oči před produkcí opia“, navzdory oficiálnímu zákazu.

A Mírový institut Spojených států, instituce vytvořená Kongresem, která je oddaná tvrzení, že svět bez násilných konfliktů je možný, důrazně prohlásila, že „úspěšný zákaz opia Talibanem je špatný pro Afghánce a svět.“

Tato hrozící katastrofa však neudeří okamžitě. Podél pašeráckých tras stále existují značné zásoby drog. Jak EMCDDA říká:

Může trvat více než 12 měsíců, než se sklizeň opia objeví na evropském maloobchodním trhu s drogami jako heroin – a proto je příliš brzy předpovídat v této fázi budoucí dopad zákazu pěstování na dostupnost heroinu v Evropě. Nicméně, pokud bude zákaz pěstování opia vymáhán a udržován, mohlo by to mít významný dopad na dostupnost heroinu v Evropě během roku 2024 nebo 2025.“

Přesto se zdá, že Talibán myslí vymýcení úrody máku vážně, což naznačuje, že se skutečně blíží heroinová krize.

K podobnému pokusu Tálibánu o likvidaci drogy došlo v roce 2000, tedy v posledním celém roce, kdy byl u moci. Talibán byl mimořádně úspěšný, produkce opia klesla ze 4 600 tun na pouhých 185 tun. V té době trvalo asi 18 měsíců, než důsledky pocítil Západ.

Ve Spojeném království klesla průměrná čistota heroinu z 55 % na 34 %, zatímco v pobaltských státech Estonsku, Lotyšsku a Litvě byl heroin z velké části nahrazen fentanylem. Jakmile však v roce 2001 došlo k invazi Spojených států, pěstování máku vystřelilo zpět na předchozí úroveň a dodavatelský řetězec se znovu rozběhl.

Úspěšná kampaň Tálibánu za vymýcení výroby drog vrhla stín pochybností na účinnost údajně Američany vedených snah o dosažení stejného výsledku.

„Vyvolává to otázku: ‚Co jsme tam vlastně dělali?!'“ poznamenal Hoh a zdůraznil:

„To podkopává jednu ze základních premis válek: údajné spojení mezi Tálibánem a obchodem s drogami – koncept narkoteroristické  vazby. Tato představa však byla mylná.

Skutečnost byla taková, že Afghánistán je zodpovědný za ohromujících 80-90% světových nelegálních dodávek opiátů. Primárními kontrolory tohoto obchodu byla afghánská vláda a armáda, subjekty, které jsme udrželi u moci.“

Hoh objasnil, že nikdy nebyl osobně svědkem ani neobdržel žádné zprávy o přímém zapojení amerických vojáků nebo úředníků do obchodu s narkotiky. Místo toho tvrdil, že během jeho působení v Afghánistánu existovalo „vědomé a záměrné odvrácení pozornosti od těchto událostí.“

Suzanna Reissová, akademička na Havajské univerzitě v Manoa a autorka knihy „Prodáváme drogy: Alchymie amerického impéria,“ demonstrovala ještě cyničtější pohled na americké protidrogové snahy:

„USA se nikdy nesoustředily na snížení obchodu s drogami v Afghánistánu (nebo kdekoli jinde). Ponecháme-li stranou všechnu vzletnou rétoriku, USA rády spolupracují s obchodníky s drogami, pokud tento krok podpoří určité geopolitické zájmy a skutečně tak učinily, nebo přinejmenším vědomě zavíraly oči, když skupiny jako Severní aliance spoléhaly na drogy při financování svého politického hnutí proti režimu.“

Transformace Afghánistánu na přední narkostát byla dílem Washingtonu. Pěstování máku v roce 1970 bylo relativně omezené. Karta se však změnila v roce 1979 se zahájením operace Cyclone, masivní infuze finančních prostředků afghánským mudžahedínským frakcím s cílem vyčerpat sovětskou armádu a ukončit její přítomnost v Afghánistánu.

USA nasměrovaly miliardy na povstalce, ale jejich finanční potřeby přetrvávaly. V důsledku toho se mudžahedíni ponořili do nelegálního obchodu s drogami. Do vyvrcholení operace Cyclone vzrostla afghánská produkce opia dvacetinásobně.

Profesor Alfred McCoy, uznávaný autor knihy „The Politics of Heroin: CIA Complicity in the Global Drug Trade“, sdělil MintPress, že přibližně 75% ilegální produkce opia na planetě nyní pochází z Afghánistánu, podstatná část výnosů putuje od USA podporovaných povstaleckých frakcí.

Opioidová krize je nejhorší epidemií závislosti v historii USA. Začátkem tohoto roku ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas popsal americký problém s fentanylem jako „největší výzvu, které jako země čelíme.“

V roce 2021  zemřelo na předávkování drogami téměř 110 000  Američanů, přičemž fentanyl je zdaleka hlavní příčinou. Mezi lety 2015 a 2021 zaznamenal Národní zdravotní ústav téměř 7,5násobný nárůst úmrtí na předávkování.

Lékařský časopis The Lancet předpovídá, že do roku 2020 zemře na předávkování opioidy 2,1 milionu Američanů…..