Ničení životního prostředí ve jménu ochrany klimatu: „biomasa“

Ve třetím pokračování vyvracení mýtů o tzv. „zelených“ energiích se po větrné a solární energii podíváme na problematiku využití biomasy. Opět půjde o analýzu provedenou odborníkem, neuplaceným politickou mafií.

Odborník na energetiku Dr. Martin Steiner se v nejnovějším díle svého seriálu „Ničení životního prostředí ve jménu ochrany klimatu“ zamýšlí i nad biomasou a vysvětluje, do jaké míry má tato údajně „klimatická“ energie smysl – a kde se její využití stává katastrofální zátěží pro přírodu a životní prostředí.

Jeho závěr je jasný: Na volném trhu by nemělo být takové zaměření čistě na tzv. obnovitelné energii, jak se v současnosti prosazuje. Vzhledem k souvisejícím nevýhodám toho lze dosáhnout pouze politickým nátlakem.

Energetické využití biomasy je rovněž považováno za tzv. „obnovitelnou formu energie“ a  součást tzv. energetického přechodu.

V případě spalování (energetického využití) biomasy je konečným produktem spalování samozřejmě také CO₂.  Tento CO₂  je však považován za „klimaticky neutrální v rovnováze“, protože CO2 uvolněný během spalování byl nejprve odstraněn z atmosféry a vázán během růstu rostlin.

Jako biomasa se používají hlavně:

• Dřevo a dřevěné pelety -> topení
• Řepkový, palmový olej a další rostlinné oleje -> zpracovány na bionaftu 
• Různé druhy obilí -> zpracované na bioetanol (jako přísada do benzínu)
• kukuřice atd. -> Bioplyn převážně pro výrobu energie a tepelné využití 
• Biogenní odpad -> bioplyn 

Pokud se podíváte na životní cyklus rostliny, první věc, kterou uvidíte, je tvorba CO₂ (takzvané negativní emise CO₂). Toto množství CO₂ se pak uvolňuje, když je využíváno jako zdroj energie – tedy „nulové čistých“ emisí. 

To však platí pouze v případě, že se nebere v úvahu všechna fosilní energie potřebná v lesnictví a zemědělství (kombajny, traktory, sklízecí technika atd.). 

Je však třeba dodat, že jistě existují úvahy o zahrnutí  biomasy – zde zejména zařízení dálkového vytápění na biomasu od určité velikosti – do zdanění CO₂ nebo do obchodování s certifikáty CO_{2 .}

Při využívání biomasy je vyžadován velmi diferencovaný přístup. Existují jak ekologicky vysoce problematické aplikace, tak velmi rozumné využití téhož. 

Využití biomasy (dřevo na vytápění, biogenní odpady pro decentralizované bioplynové stanice apod.) lze hodnotit pozitivně zejména v případě regionálních, lokálních, decentralizovaných řešení a především s ohledem na přístup k energetické soběstačnosti. 

Stejně tak využití biomasy v průmyslovém zpracování (např. papírenský průmysl) má velký smysl, pokud během procesu zpracování vzniká velké množství biomasového odpadu. Moderní integrované papírny se vyznačují velmi vysokou mírou energetické soběstačnosti.

Biomasa, která se vyskytuje regionálně a lokálně, by měla být využívána tepelně a/nebo přeměněna na elektřinu. 

Problém s využíváním biomasy je ten, že jakmile rozšíříte tento typ využití, často potřebujete velké množství stálé kvality, která pak není regionálně dostupná.

Takto vznikají absurdní příklady využití biomasy:

Bionafta: V celé EU existuje povinnost přidávat určité množství bionafty (7 %) do fosilní nafty. I toto je na čerpací stanici označeno jako tzv. B7 diesel. Tato bionafta se vyrábí z rostlinných tuků a olejů, jde například o olej řepkový, ale tyto oleje pocházejí také ve velkém množství z palmového oleje.

Například v Indonésii se pro pěstování palmy olejné kácejí velké plochy pralesů. Takže dochází k destrukci džungle pro „klima“ – což celou tu absurditu dobře shrnuje. 

Britská energetická společnost Drax také poskytuje obzvláště absurdní příklad: Tato společnost přešla ze spalování uhlí na spalování dřevěných pelet, protože dřevo je „dobré a organické a šetrné ke klimatu a udržitelné.“ Ve jménu „ochrany klimatu“ pak tato společnost dostávala miliardové dotace.

Odkud se berou dřevěné pelety v požadovaném množství a za nejlepší tržní ceny?

V Kanadě se kácejí druhově bohaté pralesy, ze kterých se vyrábí dřevěné pelety, které se pak dovážejí do Anglie velkými loděmi na ropu a tam se spalují. A tomu se říká ochrana klimatu? 

Tato akce Draxu byla tak drzá, že tento podnik byl dokonce kriticky zhodnocen v mainstreamových médiích – včetně BBC. BBC velmi silně podporuje pohádky o klimatické katastrofě, nicméně o přístupu společnosti Drax informovala velmi kriticky.

Je tak absurdní a drzé říkat: „Kácíme džungle, vyrábíme ze stromů z džungle dřevěné pelety a posíláme je do Anglie, abychom je tam spálili.“ Každému by mělo být jasné, že to není rozumné řešení. 

Velmi rozumným řešením může být využití biogenních zbytků či odpadu, nikoli však vypalování stromů a mýcení pralesů – rozhodně ne pro „záchranu globálního klimatu.“

Stejně tak je třeba věnovat pozornost využívání půdy a nebezpečí pro biologickou rozmanitost. Při spalování dřeva a dřevěných výrobků by nemělo být opomenuto ani znečištění jemným prachem. 

Velmi dobrým řešením v rámci využití biomasy může být rozumné využití dřeva v lesnictví v rámci regionální energetické soběstačnosti pro pokrytí potřeby vytápění soukromých domů. 

Při rozšiřování řešení, která mají velký smysl na malém a místním / decentralizovaném základě, často dochází k problémům kvůli nutnosti neustálého přísunu surovin konzistentní kvality ve stále větším množství. Tuto poptávku pak musíte pokrýt na světovém trhu a již ne nutně lokálně. 

V souhrnu lze konstatovat:

• Každá průmyslová činnost vede ke znečištění životního prostředí
• Je nezbytné objektivní posouzení nákladů a přínosů
• Nevýhody fosilních energií jsou extrémně zveličené
• Ekologické škody způsobené „obnovitelnými energiemi“ se systematicky zametají pod koberec
• Na zisk orientovaný klimatický průmysl se zabývá klasickým lobbingem

Nakonec je třeba poznamenat, že na volném trhu by mělo docházet k určitému mixu využívání fosilních a obnovitelných zdrojů energie – na volném trhu by nebyl dobrý trend ke 100% obnovitelné energii, protože fosilní zdroje energie mají také výhody. 

Využití 100% obnovitelné energie může probíhat pouze prostřednictvím politického nátlaku, který již probíhá…