Solární systémy – ničení životního prostředí ve jménu ochrany klimatu

Tento článek je dalším pokračováním článků o tzv. „zelené energii,“ které poukazují nejen na její neefektivnost, ale také neekologičnost.

V předchozím díle hovořil energetický expert o větrných elektrárnách, v tomto pokračování si můžete přečíst o problémech, které se týkají elektráren solárních.

Autor potvrzuje, že zde zásadně škodí jen velké solární elektrárny, decentralizovaný způsob využití solární energie (FV panely na střechách domů) naopak podporuje.

Zelené energie – dobré pro přírodu? Vůbec ne: Expert na obnovitelné energie Dr. Martin  Steiner ve svém nejnovějším příspěvku vysvětluje negativní důsledky fotovoltaických systémů na životní prostředí.

Pro něj je zcela nepochopitelné, že strana, která se kdysi hlásila k ochraně životního prostředí a ochrany přírody, zcela opustila tyto základní hodnoty ve prospěch ideologických cílů.

Fotovoltaické systémy, zejména zemní fotovoltaické systémy, vytvářejí ekologické problémy, které jsou podrobněji diskutovány v této části.

Pozemní FV systémy mají přirozeně dopad na životní prostředí. Velkým problémem je zde enormní spotřeba místa. Solární park v Indii s 2200 MWp například vyžaduje plochu 5700 hektarů (!).

Tato obrovská plocha je proto nezbytná k tomu, aby bylo možné vhodně sbírat sluneční energii s „nízkou“ hustotou energie.  Zemědělsky využitelná plocha také není dostupná v neomezeném množství, ale je nedostatkovým zbožím.

Energii lze navíc sbírat pouze ve dne – a pouze když svítí slunce – což vyvolává otázku, zda mají velkoplošné FV systémy smysl.

Navíc okamžitě vyvstává otázka „elektrárna nebo jídlo“. Obojí najednou – zemědělská výroba i solární sklizeň – v těchto oblastech de facto není možné, to si musíte uvědomit.

Dalším problémem zemních FV systémů je lokální přehřívání – tzv. „efekt fotovoltaického tepelného ostrova“. Viz  zde. 

Podle stěžejních prohlášení tohoto článku v nejrespektovanějším vědeckém časopise Nature dochází v blízkosti velkých otevřených fotovoltaických systémů k vysychání a lokálnímu zahřívání až o + 4°C ve srovnání s okolím. Důvody jsou zřejmé.

Černý povrch fotovoltaických modulů přirozeně absorbuje sluneční záření mnohem lépe než přírodní prostředí. Tento „efekt fotovoltaického tepelného ostrova“ lze velmi dobře srovnat s již známými místními jevy přehřívání v městských oblastech („efekt městského tepelného ostrova“) nebo na letištích („efekt tepelného ostrova na letištích“).

Na této výše uvedené práci je zvláštní to, že autoři skutečně šli do velkých otevřených fotovoltaických systémů a provedli  skutečná měření na místě. Tedy jde o jedno z mála současných děl, které se může týkat skutečných měření v reálném světě.

My,  nezávislá vědecká poradní rada, přesně tento postup při měření klimatu dodržujeme. Díváme se za hranice počítačových simulací a modelových výpočtů a jdeme tam, kde se odehrává realita – na místa v přírodě, kde je skutečný svět. A realita se prostě neděje u stolu politika v Bruselu.

Lidé tedy skutečně přispívají k lokálnímu přehřívání zastavěním ploch, ať už prostřednictvím budov, letišť nebo dokonce otevřených fotovoltaických systémů.

Vzhledem k tomu, že absorpce slunečních paprsků černým FV povrchem je téměř 100 procent (což je žádoucí pro dosažení co nejvyššího stupně účinnosti), jsou nárůsty teploty způsobené efektem fotovoltaického tepelného ostrova také vyšší než u efektu městského nebo letištního tepelného ostrova. 

Oblasti ve městě nebo na letišti nejsou úplně černé, takže absorpce je menší než 100 procent.

K výše uvedeným problémům s přehříváním otevřených fotovoltaických systémů samozřejmě dochází i při vybavení střešních ploch fotovoltaickými moduly. Dodatečný oteplovací efekt není 0, ale je relativně malý.

• tyto oblasti jsou již instalovány/utěsněny a
• pouze dodatečná absorpce ze střešních tašek -> FV modul má efekt zvyšující teplotu.

FV systémy na stávajících střechách nebo utěsněných plochách, na větších plochách (průmyslové haly) nebo decentralizované na rodinných domech jsou proto velmi užitečné.

Toto decentralizované využití FV energie přímo na místě, kde dochází ke spotřebě elektrické energie, je výhodné z mnoha důvodů.

Velké fotovoltaické systémy jsou samozřejmě  součástí stávajícího centralizovaného energetického systému, zatímco mnoho malých lokálních fotovoltaických systémů v rodinných domech je spíše součástí decentralizovaného energetického systému.

Nakonec je zobrazena „krajina přechodu energie“, sestávající z rozsáhlých fotovoltaických systémů, velkých systémů větrných turbín a vedení vysokého napětí – opravdu ošklivý obrázek pusté krajiny. Zde se musíte zamyslet: Opravdu něco takového chceme? 

Nutno dodat, že Strana zelených chce v Rakousku zkrátit a zjednodušit řízení EIA (posouzení vlivů na životní prostředí), aby bylo co nejrychleji postaveno co nejvíce závodů tohoto typu.

Nedokážeme pochopit, jak se strana, která se kdysi zastávala životního prostředí a přírody, nyní zcela vzdala svých základních hodnot a postojů, aby dosáhla svých náboženských a ideologických cílů.

FV systémy mají proto smysl  jen na stávajících střechách nebo jiných utěsněných plochách a také jako decentralizovaná řešení pro rodinné domy. Tím lze také zajistit alespoň část potřebné elektrické energie pro vlastní spotřebu a také si vytvořit trochu více energetické svobody a nezávislosti pro sebe.

Autor analýzy Dr. Martin JF Steiner MSc je absolventem Vídeňské technické univerzity – obor technologie elektroenergetiky – a tématem obnovitelných zdrojů energie, energetické soběstačnosti a klimatických dopadů různých typů elektráren se zabývá již více než 3 desetiletí.