Stále více lidí si nechává aplikovat mikročipové implantáty do ruky, fungují i jako platební karta

Stále více lidí si nechává aplikovat mikročipové implantáty do ruky, fungují i jako platební karta

Internet těl je jedním z plánů globalistů, ovšem oficiální propaganda jej stále považuje za konspirační teorii. Zřejmě až v momentě, kdy bude implantace mikročipů mezi palec a ukazováček na vaší ruce povinnou, přestanou o tomto již nějakou dobu například ve Švédsku zaváděném systému psát jako o konspiraci.

Zřejmě právě i internet těl má být provázán s digitální měnou. Budou-li čipy bezkontaktní, pak bude jedinec s čipem 24 hodin denně pod dohledem. A spousta lidí si dá implantáty dobrovolně, neboť jim bude podobně, jako genová injekce, představen jako něco báječného, usnadňujícího váš život.

Již nyní se najdou tisíce lidí ve Švédsku a stále víc i v dalších evropských zemích, kteří mají implantáty v ruce. Ty by měly do budoucna fungovat nejen jako platební karta, ale nahradí i veškeré doklady, klíče od domu a očkovací průkaz…

Patrick Paumen způsobí rozruch pokaždé, když něco zaplatí v obchodě nebo restauraci.

Protože 37letý muž nemusí k placení používat bankovní kartu ani mobilní telefon. Místo toho jednoduše drží levou ruku v blízkosti bezkontaktní čtečky karet a platba je provedena.

„Reakce pokladních jsou k nezaplacení,“ říká pan Paumen, bezpečnostní stráž z Nizozemska.

Může platit ručně, protože v roce 2019 si nechal pod kůži implantovat mikročip pro bezkontaktní platbu.

„Zákrok bolí stejně, jako když mi někdo štípne do kůže,“ říká Paumen.

Mikročip byl poprvé implantován do lidské bytosti v roce 1998, ale technologie byla komerčně dostupná pouze deset let.

Britsko-polská společnost Walletmor byla první společností, která v loňském roce nabídla implantabilní platební čipy k prodeji.

„Implantát lze použít k zaplacení nápoje na pláži v Riu, kávy v New Yorku, účesu v Paříži – nebo v místním obchodě s potravinami,“ říká zakladatel a generální ředitel Wojtek Paprota. „Lze jej použít všude tam, kde jsou přijímány bezkontaktní platby.“

Rentgenový snímek ukazující implantát Walletmor

Walletmorův čip, který váží méně než gram a je sotva větší než zrnko rýže, se skládá z malého mikročipu a antény uzavřené v biopolymeru – přírodním materiálu podobném plastu.

Pan Paprota dodává, že je zcela bezpečný, má regulační schválení, funguje ihned po implantaci a zůstává pevně na svém místě. Kromě toho nevyžaduje baterii ani žádný jiný zdroj energie. Společnost říká, že již prodala více než 500 těchto čipů.

Technologie, kterou Walletmor používá, je near-field communication, neboli NFC, bezkontaktní platební systém v chytrých telefonech. Jiné platební implantáty jsou založeny na radiofrekvenční identifikaci (RFID), což je podobná technologie, která se obvykle vyskytuje u fyzických bezkontaktních debetních a kreditních karet.

Mnozí z nás se děsí představy, že by takový čip byl implantován do těla, ale průzkum z roku 2021 mezi více než 4 000 lidmi ve Velké Británii a Evropské unii zjistil, že 51% by o tom uvažovalo.

Bez uvedení procenta však zpráva dodala, že invazivita a bezpečnostní problémy zůstávají pro respondenty velkým problémem.

Pan Paumen říká, že žádné z těchto obav nemá.

„Čipové implantáty obsahují stejný druh technologie, kterou lidé používají každý den,“ říká, „od odemykání dveří, přes karty veřejné dopravy, jako je londýnská Oyster Card, až po bankovní karty s bezkontaktními platebními schopnostmi.“

„Čtecí vzdálenost je omezena malou anténní cívkou uvnitř implantátu. Implantát musí být uvnitř elektromagnetického pole kompatibilní čtečky RFID [nebo NFC]. Pouze pokud existuje magnetická vazba mezi čtečkou a transpondérem, může být implantát přečten.“

Dodává, že se nebojí, že by někdo sledoval jeho místo pobytu.

„RFID čipy se používají u domácích zvířat, aby je identifikovaly, když se ztratí,“ říká. „Není však možné je lokalizovat pomocí implantovaného RFID čipu – chybějící zvíře musí být fyzicky nalezeno. Poté je celé tělo skenováno, dokud není implantovaný čip RFID nalezen a přečten.“

Problém s takovými čipy však spočívá v tom, že se v budoucnu stanou stále pokročilejšími a budou plné soukromých dat dotyčné osoby. A nebude tedy jisté ani to, zda tyto informace budou bezpečné a zda nebude možné osobu skutečně sledovat. To vše zřejmě možné bude.

Odbornice na finanční technologie nebo fintech, Theodora Lau, je spoluautorkou knihy Beyond Good: How Technology Is Leading A Business Driven Revolution.

Říká, že implantované platební čipy jsou jen „rozšířením internetu věcí“. Tím myslí další nový způsob propojování a výměny dat.

I když říká, že mnoho lidí je této myšlence otevřeno – protože by to urychlilo a usnadnilo placení – přínosy je třeba zvážit oproti rizikům. Zvláště pokud vložené čipy obsahují více osobních údajů.

„Kolik jsme ochotni zaplatit za pohodlí,“ říká. „Kde nakreslíme čáru, pokud jde o soukromí a bezpečnost? Kdo chrání kritickou infrastrukturu a lidi, kteří jsou její součástí?“

Nada Kakabadse, profesorka politiky, správy a etiky na Henley Business School na Univerzitě v Readingu, je také opatrná ohledně budoucnosti pokročilých implantovaných čipů.

„Technologie má temnou stránku, která může být zneužita,“ říká. Pro ty, kteří nemilují svobodu jednotlivce, otevírá svůdné nové možnosti kontroly, manipulace a útlaku.

„A kdo je vlastníkem dat? Kdo má k údajům přístup? A je etické čipovat lidi, jako to děláme s domácími mazlíčky?“

Varuje, že výsledkem by mohlo být „zbavení moci mnoha lidí ve prospěch několika málo“. To je ovšem přesně to, co plánuje Světové ekonomické fórum v rámci Velkého resetu. Vlhký sen globalistů.

Steven Northam, přednášející o inovacích a podnikání na univerzitě ve Winchesteru, se domnívá, že obavy jsou neoprávněné. Kromě akademické práce je zakladatelem britské společnosti BioTeq, která od roku 2017 vyrábí implantované bezkontaktní čipy.

Jeho implantáty jsou zaměřeny na osoby se zdravotním postižením, které tak mohou automaticky otevírat dveře pomocí čipů.

„Máme žádosti každý den,“ říká, „a ve Velké Británii jsme provedli více než 500 implantací, ale Covid toto číslo poněkud snížil.“

„Tato technologie se u zvířat používá už léta,“ tvrdí. „Jsou to velmi malé, pomalé objekty. Neexistují žádná rizika.“

Po návratu do Nizozemska se pan Paumen popisuje jako „biohacker“ – někdo, kdo do svého těla zabuduje technologii, aby zlepšil svůj výkon. Má celkem 32 implantátů, včetně čipů pro otevírání dveří a vložených magnetů.

„Technologie se neustále vyvíjí, takže sbírám stále více a více,“ říká. „Moje implantáty doplňují mé tělo. Nechci bez nich žít,“ říká.

„Vždy budou existovat lidé, kteří nechtějí měnit své tělo. Měli bychom to respektovat – a oni by měli respektovat nás jako biohackery.“

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 6 Průměrně: 4.3]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout