Už asi tři roky se Indie snaží potlačovat islamizaci, neboť je jasné, že pokud by nedocházelo k aktivním snahám o potlačení islámu v zemi, brzy by se Pákistán rozšířil daleko na jih. Jde o podobnou situaci jako v Evropě, která se dobrovolně nechává „spolknout“ Osmanskou říší a časem se tak nejspíš stane její součástí. Tedy zatímco Indie se snaží postupovat tak, aby se muslimů zbavovala, Evropa se snaží islamizaci urychlit.
Hidžáb je v Indii zatím zakázán na školách či úřadech, případně i na jiných místech, což zpravidla záleží jak na dané instituci, tak i vládě příslušného státu. Ty muslimky, které se odmítají podřídit, dostávají jasný vzkaz: „Islám zde nechceme, pokud se vám to nelíbí, v Pákistánu na vás čekají!“
K zákazu hidžábů na některých veřejných místech přistoupila Indie poté, co již zavedla jiné zákony, omezující islamizaci.
Již tři roky nesmí žádný muslim žádat v zemi o azyl a posléze došlo také k rušení madras – islámských škol. V rámci různých částí Indie byla stanovována rozličná pravidla, která více či méně islám omezují. Ruku v ruce s těmito omezeními samozřejmě zažívají místní občané – většinou hinduisté – časté útoky ze strany muslimské menšiny.
Nutno zdůraznit, že v sousedním Pákistánu je hinduistická a křesťanská menšina dlouhodobě silně perzekuována, proto také jak hinduisté, tak křesťané, stále častěji migrují do Indie. Zajímavostí pak je i to, že muslimové z Indie skutečně houfně odchází, ale jen část se vydává do Pákistánu.
Stále více indických muslimů totiž nachází azyl v Evropě. Například ve Švédsku bylo v roce 2020 nejvíce žadatelů o azyl právě z Indie – jedná se samozřejmě o muslimy, kteří po zavedení zákonů omezujících islám v zemi Indii opustili, aby se přestěhovali tam, kde již brzy povládne právo šaría. Tedy mohou si tam žít podobně volně, jako v Pákistánu, jen s mnohem lepšími životními podmínkami a bez nutnosti pracovat.
Po několika varováních muslimkám, aby se zdržely nošení islámského hidžábu na střední škole, jsou nyní vzdorovité muslimské studentky, oděné v hidžábu, vyloučeny ze svých tříd, učí se tak mimo prostory školy:
K uvedenému ještě podotýkám, že u nás by to měly muslimky ve škole jednodušší. Soud i bývalé ministerstvo školství před časem hidžáb na školách v ČR povolily…
Tvrdosť indických predstaviteľov voči /stále radikálnejším/ miestnym moslimom je plne pochopiteľná. A v Číne sa uplatňuje už dlho – každý iste počul o pracovných lágroch, mučení , popravách , povinných kuirzoch čínštiny, zákazoch náboženských symbolov či pútí do Mekky. Všetky tieto tvrdé, ale účinné a spravodlivé metódy musí schvaľovať každý európsky vlastenec. Bohužiaľ nikde v Európe nič podobné nehrozí – samozrejme ani v Maďarsku či Poľsku, kde legálni moslimskí prisťahovalci pribúdajú každý deň, kde nehrozí zatváranie mešít a kde Orbán a Kaczynski podporujú vstup Turecka a Kosova do EÚ…
Módí je, bohužel, velký nácek.
Tihle muslimové jsou v Indii doma a ty holky považují hidžáb za svojí tradici.
Takže je to jako vždycky. Mocní si poměřují pindíky, ( Módí a Imran Chán ) a odnášejí to lidi.
V tomhle případě i Evropa, protože tady je, aspoň pro muslimy, nejsvobodněji.
?