V Katalánsku žije velmi početná muslimská komunita a bez zajímavosti není i fakt, že muslimové podporují katalánský separatismus. Odtržení Katalánska od Španělska vidí jako skvělou šanci na islamizaci celé oblasti a převzetí Katalánska včetně zavedení práva šaría. Přece jen je mnohem jednodušší převzít menší území jednoho regionu, než celé Španělsko.
Právě na příkladu Katalánska, kam se v posledních letech stěhuje mnoho muslimů, můžete jasně vidět, že jim nejde jen o štědré dávky. Vždyť ve Španělsku nedostanou o moc víc než v některých dalších chudších zemích. Ovšem pokud je zde velká šance území islamizovat, pak jsou pro to džihádisté ochotni udělat cokoli. Záměr islamizovat separované Katalánsko je i důvodem, proč je protiislámská strana Vox zásadním odpůrcem odtržení Katalánska od zbytku Španělska.
O situaci v Katalánsku jste si detailněji mohli přečíst již zde.
Ale nyní zpět k útokům v roce 2017. Jen ve stručnosti připomínám, že džihádisté tehdy útočili autem na pěší zóně v Barceloně a druhý den útočili nožem v nedalekém přímořském letovisku. Po letech však nyní vyplulo na povrch, že za útokem pravděpodobně stojí tajné služby…
Bývalý vysoký důstojník španělského národního policejního sboru uvedl, že teroristické útoky v Barceloně a Cambrils v roce 2017 byly organizovány tajnou službou země ve snaze destabilizovat Katalánsko před referendem o nezávislosti.
Jose Manuel Villarejo však řekl, že útoky v srpnu téhož roku, při nichž přejela dodávka chodce na La Rambla v Barceloně, byly vážnou chybou na straně bývalého ředitele Národní zpravodajské služby (CNI) Felize Sanze Roldana.
Před referendem v říjnu 2017 bývalý komisař řekl, že šéf CNI chtěl Katalánsko vyděsit, ale špatně si spočítal důsledky .
Celkem 16 lidí zemřelo při útocích – známých jako 17-A – včetně ženy, která zemřela, když pět členů džihádistické buňky zahájilo útok nožem na pláži v Cambrils, když tam odjeli den po útoku v Barceloně.
Všech pět mužů bylo zastřeleno policií. Tři muži, kteří pomáhali při útocích, byli loni odsouzeni k trestům odnětí svobody na 8 až 53 let.
Později vyšlo najevo, že údajný strůjce útoků, imám ve městě Ripoll, byl informátorem CNI.
Villarejo byl zapojen do mnoha „tajných“ operací CNI.
Strávil více než tři roky ve vazbě a jeho poznámky byly použity u soudu během případu zahrnujícího obvinění z policejní špionáže.
Jeho tvrzení vyvolala hněv v Katalánsku, kde vláda zvažuje právní reakci.
Katalánský prezident Peres Aragones na sociálních sítích uvedl: „17-A bylo barbarství, které nás navždy poznamenalo. A pokud jsou Villarejova slova pravdivá, vysvětlení jsou nyní potřebná….“
