Městečko na španělsko-francouzských hranicích vloni zažilo rekordní invazi

Zatímco v Německu nebo na balkánské trase nebyl dosavadní rekord z roku 2015 překročen (rok 2021 byl ovšem druhým nejhorším), invaze z opačné strany – ze západu – letos nabrala neskutečných rozměrů. Do Španělska proudí davy jednak přes Baleáry, ale také z Alžírska na pevninské Španělsko, dále na Kanárské ostrovy a v neposlední řadě i přes španělské exklávy Ceuta a Melilla.

Všemi uvedenými trasami se dostávají invazisté na španělskou pevninu, odkud zpravidla zamíří na východ – do Francie, kde mnozí zůstanou, avšak nemálo obohacovačů tudy míří i jinam – do Německa nebo Velké Británie. Loňský rok tak byl na této trase všeobecně nejhorší, přičemž jen v jediném městečku na hranicích zaznamenali během roku 13 tisíc ilegálních přechodů. A to je španělsko-francouzská hranice velmi dlouhá, takže lze předpokládat, že například při přechodu mimo obce přes Pyreneje musí být mnoho invazistů úspěšných.

Téměř 13 000 lidí bylo v roce 2021 vráceno zpět do Španělska na francouzsko-španělské hranici v Cerbère. Bezprecedentní číslo, které není bez následků na každodenní život obyvatel, ale také na bezpečnost železniční dopravy a migrantů, kteří prochází skrz přeshraniční tunel.

Podle svědectví prefekta Pyrénées-Orientales dosáhl fenomén nelegálního přistěhovalectví v Cerbère bezprecedentního rozsahu: „Rok 2021 je rekordním rokem. Zatkli jsme téměř 13 000 lidí, kteří neměli žádné platné dokumenty. Takže jsme tady nikdy nečelili tak silnému migračnímu tlaku.“ Situace, která vede k mnoha komplikacím jak pro bezpečnost obyvatel, tak pro bezpečnost ilegálů a železniční dopravu.

Městečko sice sužuje vysoká kriminalita a drtivá většina obyvatel si přeje, aby byly hranice lépe střeženy. Na druhou stranu je zde – podobně jako kdekoli jinde – i partička kolaborantů, podle nichž by měly být hranice otevřené a každý, kdo má zájem vejít do Francie, by tam měl být také vpuštěn. Právě skupina těchto vítačů – zřejmě z nějaké EU velmi slušně dotované neziskovky – přišla na místo v době, kdy se do městečka přijel podívat prefekt.

Přítomnost prefekta na místě  neunikla aktivistům za pomoc a solidaritu s lidmi bez dokumentů. Asi třicet z nich bylo přítomno na nádraží, aby si promluvili se zástupcem státu. Hesla, kterými se oháněli, byla jednoznačná: „Žádná lidská bytost není nezákonná“; „Vítejte mezi migranty“; „Otevřete hranice“; nebo dokonce „Naše země se nazývá pohostinnost“. Proběhla diskuse, při níž prefekt demonstranty ujistil, že je otevřený jakémukoli dialogu….