Je až s podivem, že se mladá dívka nebojí ocitnout sama v některých oblastech multikulturních měst, včetně vídeňské čtvrti Favoriten, kde již žije jen poslední hrstka Rakušanů. Právě zde se před časem odehrál incident, který jen díky duchapřítomnosti oběti neskončil mnohem hůř…
V procesu u Krajského trestního soudu ve Vídni se nakonec pachatel zabýval pouze „ctí“ a „tím, co by měl říci svým dětem“: Otec šesti dětí (!) s devíti předchozími odsouzeními (!) byl včera, ve středu, odsouzen k osmi letům vězení za pokus o znásilnění 17leté dívky ve Vídni na tramvajové zastávce v Favoritenu. Jeho žena – naštěstí ne děti – seděla v soudní síni.
Podrobná zpráva téměř ve všech médiích způsobila, že mnoho čtenářů nad případem kroutilo hlavou. Ale na rozdíl od mnoha dalších zmíněných detailů bylo prostředí pachatele zamlčeno ve všech médiích. Pachatel je totiž Turek. 42letý „živitel rodiny“, který byl tak znepokojen svou „ctí“, byl v době zločinu nezaměstnaný a opilý. K útoku na dívku došlo 5:15.
Když 29. října 2021 brzy ráno vyšel z restaurace Favoriten – v té době byl nařízen noční zákaz vycházení až do 6.00 – setkal se na stanici Bim se 17letou dívkou, která už byla venku kvůli nespavosti. Začal obtěžovat teenagerku, která by věkově mohla být jeho dcerou. Když neprojevila žádný zájem o jeho nechutné návrhy, brutálně ji popadl a násilím odtáhl do křoví poblíž hřiště a pokusil se ji znásilnit.
Po fyzické stránce beznadějně znevýhodněná dívka ukázala svoji duchapřítomnost a požádala ho, aby použil alespoň kondom. Sexuální predátor se proto stal nakrátko nepozorným, a tak se 17leté dívce podařilo utéct a požádat kolemjdoucího o pomoc. Svědek nakonec útočníka vyfotografoval. Snímek zveřejněný v médiích nakonec přiměl podezřelého, aby se v přítomnosti své ženy udal policii (!). Co jí o tom řekl, ví jen Alláh.
V procesu také chtěl, aby senát věřil, že chtěl jen pomoci „plačící dívce“ jako „otcovský přítel“. Pak ho požádala o deset eur. Ale měl s sebou jen 50 euro bankovku, za niž mu údajně nabídla sex a políbila ho.
Soud mu nevěřil a odsoudil ho v přítomnosti jeho manželky k osmi letům vězení. Rozsudek však ještě není pravomocný.
Pro rakouského daňového poplatníka, kterému již bylo zjevně umožněno financovat rodinu nezaměstnaného Turka s devíti záznamy v trestním rejstříku (jeho první odsouzení se konalo v roce 1998), je případ obzvláště drahý: nyní bude muž několik let ve vězení krmen penězi z daní (náklady: 120 eur na den) a jeho sedmičlenná rodina pravděpodobně také hojně využije štědrý sociální systém. Koneckonců, deportace v černozeleném Rakousku prakticky neexistují.
Je to jeden z nesčetných případů zcela pomýlené imigrační politiky SPÖ, ÖVP a nyní i Zelených a Neos v posledních desetiletích na úkor rakouské ekonomiky. Což každoročně stojí miliardy, které jinde chybí. A dlouhotrvajícím koronavirovým šílenstvím je bohužel toto vše téměř úplně zakryto.
