Multikulturalismus a islám udělaly ze Švýcarska Blízkého východu zbídačenou zemi

Libanon by měl být pro celou Evropu varovným mementem. Právě na této zemi si můžeme názorně ukázat, co dovede udělat z perly orientu během několika málo desítek let politika neustálého vítání muslimských přistěhovalců a podporování multikulturní společnosti.

Libanon byl kdysi v médiích chválen jako Švýcarsko Blízkého východu. Dnes čelí libanonský stát a jeho obyvatelstvo bezpočtu sociálních a ekonomických problémů. Etnicko-náboženský multikulturní stát Libanon selhal. Přibližně 30 let po skončení občanské války funguje soužití křesťanů, muslimů a ostatních náboženství méně než kdy jindy.

Vlivné libanonské klany se  od výbuchu 4. srpna 2020 nedokázaly dohodnout v Bejrútu  na vládě schopné jednat. Po explozi musel tehdejší sunnitský premiér Hasan Diab rezignovat a od té doby úřad pouze „řídí“. V říjnu pověřil parlament vlivného sunnitského vůdce a bývalého premiéra Saada Harírího sestavením nové vlády.

Během devíti měsíců se Harírímu nepodařilo sestavit životaschopnou etnicky-náboženskou vládu, v níž by byla zastoupena všechna náboženství i náboženské směry. Především se říká, že harírího rivalita s křesťanským prezidentem Michelem Aounem nakonec přivedla vládní projekt k nezdaru. Libanonská měna se v současné době hroutí, protože ani hospodářský krach nebyl zpomalen, ani nebyly zahájeny reformy.

To také vyhnalo zahraniční dárce s jejich  potřebnými půjčkami. Jeden americký dolar nyní stojí 24 000 libanonských liber. Před krachem finanční soustavy a státním bankrotem byla libanonská národní měna navázána na dolar pevně stanoveným kurzem 1 ku 1507.

Třetím, kdo má vliv na vládu, je íránská šíitská milice Hizballáhu. Dnes ovládá velkou část zcela zbídačené země jako stát uvnitř státu. Bez Hizballáhu není možné sestavit vládu. Šíitské milice zároveň brání vyšetřování katastrofy výbuchu v roce 2020.