Pro muslima je podřadný každý nemuslim. Ale absolutně nejníž v žebříčku je ateista. Proto může být ateismus považován za ještě o něco větší důvod k udělení azylu, než když muslim konvertuje (ať už skutečně nebo jen naoko) ke křesťanství. Samozřejmě i sami muslimové moc dobře ví, že se jako ateisté ve své vlastní zemi prezentovat nemohou. Stále častěji tak napříkald žadatelé o azyl ve Švédsku tvrdí, že se stali po příchodu do země ateisty.
Možná nevíte, že se Švédskem máme mimo stejného počtu obyvatel a žádné koloniální minulosti společné i to, že dominujeme předním příčkám v ateismu obyvatel. O tom, že je ČR jedna z nejateističtějších zemí na světě jistě víte, nicméně totéž platí také o Švédsku a skandinávských zemích vůbec.
Dostal žadatel o azyl pravomocný příkaz k vyhoštění? Pak jen stačí přijít s důvodem pro azyl, který dříve poněkud „opomenul“ zmínit. Poté musí požádat o „překážky vymáhání“ a musí mu být poskytnuta nová azylová zkouška migračním výborem. Takto bylo provedeno sociální přezkoumání 41 případů týkajících se překážek vymáhání. V 11 ze 41 případů jsou překážky výkonu rozhodnutí uděleny, když žadatel o azyl zjistí, že je ateistou nebo konvertoval.
Jakmile migrační soud získá pravomocný příkaz k vyhoštění, může žadatel o azyl u Migračního úřadu projít novým azylovým testem. Vetřelec tak projde dalším testem, přičemž musí nějak rozumně zdůvodnit, proč při předchozím řízení poněkud opomněl zmínit například to, že je homosexuál, křesťan nebo ateista.
Za účelem získání nového soudního řízení se uplatňují takzvané „překážky vymáhání práva“. Ze 41 lidí, kterým byly uděleny překážky vymáhání práva u soudu ve Stockholmu, byly 11 lidem uděleny nové azylové kontroly jen proto, že prohlásili, že se stali ateisty nebo konvertovali ke křesťanství. Deset z těchto 11 jsou Afghánci.
Pět Afghánců je znovu prošetřováno, protože tvrdí, že odešli od islámu a stali se ateisty. V jednom z těchto případů byl Afghánci udělen nový azylový test, a to jak proto, že se stal ateistou, tak proto, že údajně náhle objevil svou homosexualitu.
Důvody, proč v minulosti Afghánci neupozornili na svůj údajný ateismus jako důvod pro azyl, nemusí být příliš podrobné. Takto se na žadatele o azyl odkazuje v rozsudku UM 10915-20:
Stěžovatel uvedl, že proces odchodu od islámu začal až ve Švédsku. Začal ztrácet víru, když neobdržel žádnou odpověď na své modlitby od Alláha ani neobdržel pomoc od islámu. Bylo to asi před dvěma lety, kdy už o tom začal uvažovat s tím, že později opustil islám. Svůj ateismus však neuvedl jako důvod ochrany. Nejprve si to uvědomil v rozhovoru se svým zástupcem a pak co nejdříve předložil nové okolnosti.
V rozsudku UM 6850-20 se pro změnu uvádí toto:
Jeho informace mimo jiné ukazují, že dříve ve svém životě snášel muka, protože věřil, že Alláh chce, aby to tak bylo, že nikdy necítil přítomnost Alláha ve svém životě a že si uvědomil, že je to lidstvo, co je pro něj odpovědí a ne náboženství.
Žadatel o azyl v tomto rozsudku také tvrdil, že dospěl k závěru, že je gay, ale soud již tomuto tvrzení neuvěřil.
V rozsudku UM 10373-20 se uvádí:
Kromě toho by posouzení předložení nové okolnosti mělo být založeno na předpokladu, že se jedná pouze o takovou novou okolnost, že může zahrnovat potřebu ochrany, kterou je třeba zohlednit. Pokud žadatel předpokládal, že z důvodu svého změněného přesvědčení mu hrozí ochrana při návratu do své domovské země, lze předpokládat, že se domnívá, že v minulosti neměl potřebu ochrany. Za těchto podmínek není namístě zpochybňovat skutečnost, že navrhovatel co nejdříve předložil nové důkazy svého ateismu.
Z šesti zkoumaných rozsudků byla jedné osobě udělena nová azylová zkouška po údajném přechodu ke křesťanství. V případě rozsudku UM 9927-20 to byl Iráčan, který obdržel nové azylové testování jak kvůli konverzi, tak kvůli bisexualitě.
Afghánec, který tvrdil, že konvertoval v rozsudku UM 10724-20, již dříve požádal o azyl na základě toho, že odešel od islámu a stal se ateistou. Teprve poté, co mu byl odepřen azyl jako ateistovi, mu bude nyní udělen nový azylový test, již jako křesťanovi.
Kromě výše uvedených rozsudků obdrží jistý Íránec v jiném rozsudku novou azylovou zkoušku jako konvertita. Nicméně, neobdržel ji proto, že konvertoval, ale proto, že zveřejnil inzerát o konverzi v novinách. O uvedeném případu jsem již psala zde.
Je zajímavé, kolik muslimských invazistů tak náhle prozře a až v momentě, kdy jim je sdělen verdikt „deportace“ si jako náhodu uvědomí, že jsou ateisté, křesťané, homosexuálové, bisexuálové či jiné ze 100 pohlaví. Ideální pak je nejspíš kombinace ateista a homosexuál apod.
Mimochodem, vůbec mne neudiví, až za čas narazím na informaci o tom, že byla nějaká Švédka znásilněna Afgháncem, jemuž byl udělen azyl na základě tvrzení, že je homosexuál.
