Když v roce 2015 vyzvala jedna z nejvyšších islámských autorit k džihádu Evropy, nezapomněl dotyčný imám zdůraznit, že k dosažení cílů je třeba využít jakýchkoli prostředků, doslova řekl, že džihádista může po nějakou dobu – je-li to zapotřebí – nosit i kříž. Tím měl samozřejmě na mysli, že jakýkoli Alláhův voják může předstírat konverzi ke křesťanství, pokud mu to umožní zůstat v dané zemi.
Mnoho lidí ani netuší, že za cílem hidžry (islamizace neislamizovaných území) může džihádista na nemuslimském území nejen naoko konvertovat, ale může i jíst vepřové nebo pít alkohol. Tedy může dělat cokoli, co přiměje káfiry k tomu, aby džihádistovi důvěřovali. Ne každý muslim je ovšem mistrem přetvářky, občas se stane, že je lež prohlédnuta, jako v případě, o němž je tento článek. Nicméně ani takové „zaškobrtnutí“ nemusí vždy znamenat prohru ve hře zvané takíja.
Íránec již dříve požádal o azyl z důvodu konverze, ale byl mu odepřen, neboť se zjistilo, že jde o účelovou lež. Nyní se mu podařilo přesvědčit farnost svatého Pavla, aby mu koupila celostránkovou reklamu v DN, kde se uvádí, že konvertoval.
Radní Ulrika Kullmanová uděluje Íránci nové azylové řízení, neboť se domnívá, že reklama a její šíření představují „nové okolnosti, u kterých lze předpokládat, že představují překážku deportaci“. Tedy, pokud mu jedna farnost zaplatila celostránkovou reklamu, pak to znamená, že nejspíš nelhal. Radní ovšem zcela opomíjí fakt, že předtím prokazatelně o svojí konverzi lhal.
Íránec, který si říká Sina Ghaderi, již dříve usiloval o azyl jako „konvertita“, ale byl odmítnut. Poté, co si koupil celostránkovou reklamu v DN s pomocí farnosti Sankt Pauli v níž uvádí, že je konvertita, podal žádost o „vymáhání překážky“ a nové azylové řízení.
Žádost o nové posouzení azylu byla projednána migračním soudem ve Stockholmu. Soudní dvůr odkazuje na obnovenou žádost Ghaderiho o azyl, mimo jiné odstavcem:
„Objevuje se v celostránkové reklamě v národním vydání jednoho z největších švédských deníků. Reklama obsahuje jeho jméno, portrét a text o jeho životě a konverzi ke křesťanství. Reklama upoutala pozornost největších švédských křesťanských novin, které publikovaly článek o Ghanderim a o jeho reklamě. Tytéž noviny o něm zveřejnily článek již v roce 2018. Celostránková reklama byla financována kongregací, která také spustila kampaň pro Ghanderima na sociálních médiích.„
Rozsudek upozorňuje na skutečnost, že Ghaderi předvedl stejný trik už dříve a byl mu odepřen azyl, neboť se zjistilo, že konverzi pouze předstírá. Soud mimo jiné píše, že Ghaderi:
„Dříve tvrdil, že konvertoval ke křesťanství, že byl otevřený svým obrácením na sociálních médiích a že článek o něm byl publikován ve švédských křesťanských novinách v roce 2018. Tyto skutečnosti byly přezkoumány migračním soudem.“
Soud však uvádí, že „šíření reklamy je považováno za výrazně větší důkaz konverze než šíření článku zveřejněného v roce 2018“. Soudní dvůr píše, že:
„Migrační soud se domnívá, že to, čeho se nyní Ghaderi dovolává, jsou nové okolnosti, u nichž lze předpokládat, že představují překážku výkonu podle kapitoly 12. § 19 zákona o cizincích. Musí být proto uděleno přezkoumání vydání povolení k pobytu a případ je předložen Migračnímu výboru k dalšímu zpracování.„
Pro shrnutí tedy připomínám, že tento muslimský invazista už jednou – v roce 2018 – zažádal o azyl, přičemž tehdy zveřejnil v křesťanských novinách článek a také o své konverzi psal na sociálních sítích, což mělo jeho přechod od islámu ke křesťanství dokazovat.
Při prošetření jeho případu pak Migrační výbor, který ve Švédsku rozhoduje o udělování azylu zjistil, že to celé je jedna velká lež. Detaily o tom, na jakém základě ke zjištění výbor došel, nejsou z článku patrné, ale bezesporu objevili zcela nezpochybnitelné důkazy o tom, že ve skutečnosti Íránec nikdy nekonvertoval a je tak stále muslimem.
Ghaderi se však rozhodl ve svém „divadelním představení“ pokračovat, kontaktoval jistou farnost, která mu zaplatila celostránkovou reklamu v celostátním deníku. I přes předchozí jasné důkazy o tom, že muslim ve skutečnosti zůstal muslimem, však soud považuje celostránkovou reklamu, placenou farností (ne íránským vetřelcem, ale farností!!) za důkaz o tom, že nejspíš dotyčný muslim skutečně konvertoval. Jako kdyby žádné předchozí lži neexistovaly.
Nezbývá mi tedy než uznat, že v zemích, kde mají tak idiotské soudy, musí jít islamizace cestou takíji jako po másle…