Norská studie říká, že těhotenství je nemoc

V rámci depopulační politiky si uplacení „vědci“ mohou vymyslet cokoli, co se právě hodí vládnoucí sebrance a jejím loutkám k tomu, aby mohla tuto politiku také uplatňovat.

To bylo ostatně vidět už za Covidu, kdy byly propagovány „myšlenky“ jen jedné (slušně placené) části takzvané „odborné veřejnosti,“ zatímco její oponenti byli dehonestováni.

Nyní to pak můžeme zaznamenat zejména na přístupu ke klimatické agendě, kdy je podporován jediný narativ –  a vše, co mu odporuje, je cenzurováno či odkazováno do sfér konspiračních teorií.

Vědecká diskuze je tedy zapovězena zejména tam, kde by mohly platné závěry odporovat potřebnému narativu, který by ospravedlnil zavádění ničivé politiky – ať už té covidové nebo v případě klimatické agendy politiky Green Dealu.

Ovšem čas od času se objeví studie, která je na první pohled bizarní a v minulosti by byla považována za výplod choré mysli. Šlo například o studii, která tvrdí, že drobné zahrádkaření škodí klimatu nebo o studii o škodlivosti lidského dýchání.

Dnes jsou podobné studie brány velmi vážně, protože podporují prosazovanou depopulační politiku.

Do tohoto ranku patří i nová norská studie, která tvrdí, že těhotenství je nemoc. Při „logice“ této studie by musely být „nemocné“ nejen těhotné ženy, ale prakticky všechny březí savčí samice.

Šílené na tom ovšem je, že tato studie – podobně jako mnoho jiných jí podobných – je brána zcela vážně…

V abstraktu studie se říká:

V tomto článku identifikujeme některé klíčové charakteristiky toho, co dělá nemoc nemocí, a zkoumáme, zda se vztahují na těhotenství.

Tvrdíme, že existují přesvědčivé důvody, proč považovat těhotenství za nemoc.

Stejně jako nemoc, ovlivňuje i těhotenství zdraví těhotné osoby a způsobuje řadu příznaků od nepohodlí až po smrt. Těhotenství jako nemoc lze léčit lékařsky.

Stejně jako nemoc je těhotenství způsobeno patogenem, vnějším organismem, který napadá tělo hostitele. Stejně jako u onemocnění lze riziko otěhotnění snížit pomocí profylaktických opatření.

Zabýváme se otázkou, zda „normálnost“ těhotenství, jeho současná nezbytnost pro přežití člověka nebo hodnota, která je mu často přisuzována, jsou důvodem k odmítnutí myšlenky, že těhotenství je nemoc.

Zdůrazňujeme, že aplikace teorií nemocí na případ těhotenství může v mnoha případech upozornit na nesrovnalosti a problémy v těchto teoriích.

Nakonec ukazujeme, že je obtížné najít jedinou teorii nemoci, která by zachycovala všechny paradigmatické případy nemoci a zároveň přesvědčivě vylučovala těhotenství.

Došli jsme k závěru, že existují jak normativní, tak pragmatické důvody, proč považovat těhotenství za nemoc.