Dlouhodobě se zde věnuji zejména varování před vysoce neekologickými i neekonomickými větrnými elektrárnami, nicméně velmi škodlivé jsou i solární farmy – a to nejen tím, že se často zřizují na zemědělské půdě či v místech, kde bylo dosud možné najít takřka nedotčenou přírodu.
Několik studií z posledních let jasně ukazuje, že stavět velké solární farmy není zrovna dobrý nápad. Ty mohou mít masivní a zcela nekontrolovatelný dopad na globální klima. Klimatičtí alarmisté pravděpodobně způsobí více škody než užitku.
Již několik let jsou opakovaně zveřejňovány nápady a plány, které navrhují mnoho velkých solárních farem na Sahaře a na Středním východě k výrobě „zelené“ elektřiny.
Kromě toho, že takové plány mají i logistické problémy (jak se má tato solární energie přepravovat na velké vzdálenosti?), jsou zde i další negativní dopady na globální klima. Zabírání obrovských ploch černými solárními panely – kromě vytváření regionálních tepelných ostrovů – ovlivňuje i tvorbu oblačnosti.
Například skupina vědců pomocí současných a běžných modelů zveřejnila v roce 2020 studii, která zdůraznila klimatické dopady obřích solárních farem na Sahaře. Výsledek svých výpočtů vysvětlili ve svém shrnutí:
Rozsáhlé fotovoltaické systémy plánované v saharské poušti by mohly uspokojit globální energetické potřeby a zároveň vést ke zvýšení dešťových srážek a vegetačního pokryvu v regionu.
Nepříznivé vlivy na dlouhé vzdálenosti v důsledku atmosférických dálkových spojení by však mohly vyvážit regionální výhody. K posouzení globálního dopadu solárních farem na Sahaře používáme nejmodernější modelové simulace zemského systému.
Naše výsledky naznačují redistribuci srážek způsobující amazonská sucha a degradaci lesů. Kromě toho to povede ke globálnímu zvýšení povrchové teploty a poklesu mořského ledu, zejména v Arktidě, v důsledku zvýšeného polárního přenosu tepla a expanze listnatých lesů na severní polokouli.
Identifikovali jsme také sníženou El Niño-jižní oscilaci a variabilitu Atlantického Niño, stejně jako zvýšenou aktivitu tropických cyklón.
Zdá se, že srovnání s odhady na základě vlhčí a zelenější Sahary před asi 6 000 lety tyto výsledky podporují. Pochopení těchto reakcí v zemském systému poskytuje pohled na výběr místa pro masivní využití sluneční energie ve světových pouštích.
I když vědci počítali se skutečně obrovským měřítkem (20 procent saharské oblasti jako oblasti pro solární farmy), ilustrují, jak vážný mohou mít takové rozsáhlé systémy dopad na regionální a globální klima. Zasvěcený článek na „The Conversation“ používá o něco starší studii z roku 2018, která dospívá k podobným závěrům. Autoři tam uvádí:
Studie z roku 2018 použila klimatický model k simulaci účinků nižšího albeda na oblast pouští způsobených instalací masivních solárních farem. Albedo je měřítkem toho, jak dobře povrchy odrážejí sluneční světlo. Například písek je mnohem více odrazivý než solární panel, a proto má vyšší albedo.
Model ukázal, že když velikost solární farmy dosáhne 20 % celkové plochy Sahary, spustí se efekt zpětné vazby. Teplo vyzařované tmavšími solárními panely (ve srovnání s vysoce reflexní pouštní zemí) vytváří strmý teplotní rozdíl mezi pevninou a okolními oceány, což v konečném důsledku snižuje povrchový tlak vzduchu a umožňuje vlhkému vzduchu stoupat a kondenzovat do dešťových kapek.
S větším množstvím monzunových dešťů rostou rostliny a poušť odráží méně sluneční energie, protože vegetace absorbuje světlo lépe než písek a půda. S více rostlinami se odpařuje více vody, vytváří vlhčí prostředí a způsobuje šíření vegetace.
Ale i tam vědci zjistili negativní klimatické dopady na oblast Amazonie a Kongo (obě oblasti jsou domovem nejvýznamnějších světových deštných pralesů), protože reorganizace globálních větrných a oceánských proudů posune srážky dále na sever.
Jeden z hlavních autorů těchto studií, Zhengyao Lu, nedávno publikoval další studii založenou na předchozí práci, ve které zkoumal dopad takových mega solárních farem na Sahaře na celosvětovou produkci solární energie.
I zde vědci objevili vážná narušení způsobená změnami počasí. Pouze pokud by plochy vydlážděné solárními panely tvořily méně než 5 procent celkové plochy, bylo by možné negativním klimatickým vlivům do značné míry zabránit.
Tyto studie také jasně ukazují, že zakládáním velkých solárních farem se do značné míry ovlivňují klimatické vzorce. Ve jménu údajné ochrany klimatu mohou být spuštěny skutečné klimatické katastrofy. Stojí to za to?
Nakonec stačí jedno krupobití a solární park dopadne jako tento v americké Nebrasce:
Nebraska, USA: A single hailstorm reduced a multimillion dollar solar park, consisting of 14,000 solar panels, into a pile of toxic debris within minutes—once again showcasing the costly and ludicrous nature of Net Zero.
Follow my backup account: @wide_awake_news
Subscribe to… pic.twitter.com/pHeIymS74t
— Wide Awake Media (@wideawake_media) January 13, 2024
