Chystá se barevná revoluce v Mongolsku?

Jakmile vyšlo najevo, že je aktuálně „v pohotovosti“ matka majdanského puče Nulandová, pak by měl zřejmě každý věcí znalý zbystřit. Ona sama již v zemi působila i koncem 80. let, čímž se ostatně také ráda chlubí.

Rostoucí počet politických neziskovek, jejichž cílem je zejména působit na mladé Mongolce, je pak jasným signálem, že se v zemi něco chystá.

Geografická poloha Mongolska a přírodní zdroje z něj činí cenný cíl pro americké vlivové operace podle známých linií.

Rusko a Čína pravděpodobně sehrají důležitou roli při zajišťování toho, že země nebude následovat americkou cestu Ukrajiny.

Barevná revoluce ve stylu Ukrajiny?

Spojené státy, věrné své známé praxi podněcování barevných revolucí a zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí, jsou možná v rané fázi přípravy na barevnou revoluci v Mongolsku. Podle předlohy používané na Ukrajině.

Alespoň takový je názor a analýza ruských pozorovatelů.

„Situace s Mongolskem je obtížná v tom, že veškerá pokrytecká politika USA, kterou provádějí všude tam, kde chtějí USA jakýmkoli způsobem realizovat své zájmy, se nyní přesouvá do Mongolska,“ řekl Alexej Zydenov.

Předseda Ruské republiky Burjatsko ležící na východní straně jezera Bajkal a sousedící s Mongolskem, to řekl v rozhovoru pro RIA Novosti.

Podle Zydenova se úřadující náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová, která sehrála klíčovou roli ve svržení Euromajdanu na Ukrajině v roce 2014 podporovaném USA, nyní snaží indoktrinovat mongolský lid a podněcovat mládež. Je však přesvědčen, že USA tentokrát neuspějí.

„Věřím, že mongolská vláda vše vidí a že lidé – a zejména mladí lidé – umí číst a psát a také chápou, že jsou jednoduše vykořisťováni a manipulováni.

„Doufám, že budou mít dost síly tomu vzdorovat, aby Mongolsko mohlo zůstat nezávislým státem a nestalo se loutkou v rukou Spojených států,“ řekl Zydenov.

Geografická poloha

Geografická a politická poloha dělá z Mongolska zemi, která by se potenciálně mohla stát odrazovým můstkem pro rozsáhlý geopolitický konflikt.

V této zemi se překrývají zájmy nejen Ruska a Číny, ale i USA, které chtějí omezit vliv Moskvy a Pekingu, aby v regionu prosazovaly vlastní geopolitickou agendu.

Neexistují žádná omezení, kam jsou USA připraveny zajít, možná dokonce k invazi pod záminkou boje za takzvanou „demokracii“ podle amerického chápání.

V tomto případě se však Rusko, Čína a mnoho rozvíjejících se zemí staví proti Washingtonu, protože vznik multipolárního světového řádu rychle postupuje a mnohé země již nejsou připraveny nadále přijímat USA jako univerzálního hegemona.

Přesto Bílý dům nadále tvrdí, že dokáže lépe posoudit, co je v nejlepším zájmu ostatních zemí, zatímco ve skutečnosti jejich zájmy prostě ignoruje.

Jako obvykle – neziskovky jako nástroj CIA

„Není žádným tajemstvím, že stejné americké organizace, které byly v roce 2014 zapojeny na Ukrajině, nyní působí v Mongolsku. Proto jsou jejich cíle jasné. Rusko a Čína jsou partnery Mongolska, ale USA se nevzdávají podněcování země proti těmto partnerům,“ řekl Scholban Kara-ool, místopředseda Státní dumy, první komory ruského parlamentu.

Volebním obvodem Kara-oola je Ruská republika Tuva, která také sousedí s Mongolskem. Na svém kanálu Telegram napsal, že americká ambasáda a americké neziskovky jsou v Mongolsku velmi aktivní, a zároveň se podělil o postřehy, které učinil během své nedávné návštěvy Mongolska.

Neuvedl však žádné konkrétní zapojené organizace.

Vměšování USA do vnitřních záležitostí Mongolska je evidentní v několika ohledech. Například 18. dubna 2023 oznámila Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) zahájení svého pětiletého strategického rámce pro Mongolsko. 

„Strategie se zaměřuje na podporu snah Mongolska posílit demokratické instituce a národní suverenitu a diverzifikovat jeho ekonomiku,“ shrnula americká organizace.

Role USAID

USAID je odnož Washingtonu, která distribuuje civilní zahraniční pomoc po celém světě. Ačkoli některé operace USAID jsou čistě humanitární pomocí, Washington také používá agenturu jako nástroj měkké síly k prosazování své zahraničněpolitické agendy a k podpoře odporu vůči vládám, které se Spojeným státům nelíbí.

Výstižný popis USAID poskytl kandidát na amerického prezidenta Robert F. Kennedy Jr., který organizaci nazval „pobočkou CIA.“

V případě Mongolska USAID jednoznačně prosazuje protičínské a protiruské nálady. Na oficiálních stránkách této organizace se například uvádí, že „vliv mongolských autoritářských sousedů spolu s relativně novými demokratickými institucemi ohrožuje demokratickou budoucnost země.“

2. srpna 2023 se americká viceprezidentka Kamala Harrisová a mongolský premiér Luvsannamsrain Oyun-Erdene setkali ve Washingtonu,  aby znovu potvrdili strategické partnerství mezi USA a Mongolskem. Během návštěvy Spojené státy oznámily nové financování USAID na další rozšíření amerických aktivit v Mongolsku. 

Tyto prostředky dosahují v příštích pěti letech až 25 milionů dolarů.

Působení Nulandové v Mongolsku

Spojení matky Majdanu Nulandové s Mongolskem sahá až do roku 1988, kdy se tam podílela na otevření americké ambasády. Během návštěvy v dubnu tohoto roku zemi znovunavštívila a vyvolala vážné otázky ohledně záměrů USA vůči Mongolsku.

Její návštěva a zdánlivě spontánní fotografie, zachycující ji na centrálním náměstí mongolského hlavního města Ulánbátaru, které sdílela na sociálních sítích, ukazují, že Mongolsko hraje klíčovou roli ve strategických zájmech USA.

To naznačuje, že by se Nulandová mohla pokusit zopakovat scénář Ukrajiny v Mongolsku.

Plánované biolaboratoře – známý vzorec

Kromě toho, podle ruských novin Izvestija s odkazem na informované zdroje, americké ministerstvo obrany údajně připravilo rozsáhlý program biologického výzkumu v Mongolsku. Pentagon žádá mongolské úřady o povolení otevřít několik speciálních laboratoří v republice.

Experti se domnívají, že Washington se možná připravuje na přesunutí výzkumu do Mongolska podobný tomu, který již byl proveden v laboratořích na Ukrajině. 

Rusko obvinilo Spojené státy z tamního vývoje biologických zbraní, což Washington zpočátku odmítl jako propagandu, než později připustil, že na Ukrajině působí 46 laboratoří podporovaných Pentagonem. USA samozřejmě tvrdily, že jejich výzkum se zaměřil na zlepšení veřejného zdraví a bezpečnosti zemědělství.

Výzvy Moskvy k prošetření toho, co se přesně v těchto laboratořích děje, se setkaly s vetem Spojených států a jejich spojenců z NATO – Británie a Francie – v OSN.

Nyní se odborníci domnívají, že by plánované laboratoře v Mongolsku mohly sloužit k výzkumu účinků nebezpečných virů na lidi asijského původu.

Do očí bijící ekonomický zájem ze strany USA

Dalším důvodem nárůstu zájmu USA o Mongolsko je ekonomický. Země s pouhými 3,2 miliony obyvatel disponuje obrovskými zdroji mědi, uhlí, zlata, uranu a dalších nerostů, ale největší naleziště zatím nebyla ani rozkryta.

Je také pravděpodobné, že USA chtějí sabotovat plánovaný plynovod „Síla Sibiře 2,“ který by procházel Mongolskem a exportoval ruský zemní plyn do Číny.

Příští parlamentní volby jsou v Mongolsku naplánovány na léto 2024 a mohly by změnit nejen trendy v legislativním procesu, ale i úroveň demokracie v zemi samotné a také vztahy mongolského státu s jeho bezprostředními sousedy.

Vzhledem ke geografické blízkosti Mongolska a jejich vlastním zájmům budou Rusko a Čína pravděpodobně dohlížet na to, aby země nešla cestou Ukrajiny. 

Stručně řečeno, obvinění z pokusů USA destabilizovat Mongolsko jistě povede k většímu zájmu o nadcházející volby i ze strany sousedních zemí, které se cítí být USA ohroženy.

Globální společenství proto musí podporovat mírovou diplomacii, aby nedošlo k destabilizaci v zemi, která má velmi důležitou geostrategickou polohu…