Prakticky denně lze najít důkazy o tom, že celá klimatická agenda je jeden velký podvod. To by nakonec až tak nevadilo, pokud by na tomto podvodu nebyla založena takřka celá současná politika EU.
O tom, že člověk nemá prakticky žádný vliv na klima mimo oblast masově obývaných měst, nás může přesvědčit i další nová studie.
Vysoce aktuální recenzovaná studie ve vědeckém časopise „klima“ používá naměřená data, aby dokázala, že „člověkem způsobená“ změna klimatu, kterou propagují média a politici, je všechno, jen ne skutečná.
37 mezinárodních vědců z různých institucí zkoumalo statisticky veřejné údaje o vývoji teploty na kontinentech severní polokoule. Speciálně si vybrali sever, protože to je místo, kde se nachází většina zemské pevniny, a proto existuje obzvláště velké množství hodnot z měřicích stanic z mnoha desetiletí.
Pro výzkumníky bylo důležité porovnat data z měřicích stanic ve venkovských a městských oblastech. Důvodem je dobře známý efekt tepelného ostrova osídlení, který činí města a větší vesnice o něco teplejší než nezastavěné prostředí.
Každý obyvatel může snadno pochopit, že sídla jsou obecně teplejší: fasády budov se zahřívají silněji v důsledku slunečního záření než například strom nebo louka.
Topné a klimatizační systémy vyrábějí teplo cíleně nebo jako vedlejší efekt – to vše způsobuje vyšší místní teplotu až o 2 °C v ročním průměru.
Poctivý vědec si samozřejmě klade otázku, zda efekt městského tepelného ostrova nefalšuje údaje o teplotě. Tato otázka je oprávněná, protože počet měřicích stanic se od roku 1990 drasticky snížil – a ty zachované jsou převážně umístěny v blízkosti sídel, protože jsou odtud udržovány.
Dalším problémem je, že v zemích, jako je Čína, se města v posledních desetiletích enormně rozrostla, čímž „přerostla“ dříve odlehlá místa měřicích stanic. Už jen z tohoto důvodu teploměry v těchto místech letos měří vyšší teplotu.
Systémem podporovaní vědci tvrdí, že průměrná teplota zemské atmosféry vzrostla od roku 1850, protože od té doby vzkvétající průmysl vypouští do ovzduší obrovské množství skleníkového plynu oxidu uhličitého.
„Klimatická“ studie zkoumala řady měření od roku 1850 do roku 2018 a zjistila, že průměrná teplota vzrostla o 0,89 °C za století. To platí pro smíšené údaje z měření z osad a provincií. Pokud použijeme pouze hodnoty z venkovských oblastí, dostaneme oteplení pouze o 0,55 °C (o 38 % méně).
Až do roku 1850 byla na severní polokouli „malá doba ledová“, jak se poněkud dramaticky nazývá fáze ochlazování, která trvala asi 400 let. Skutečnost, že se po tak dlouhé době opět otepluje, se dá očekávat a je pro lidi dobrá.
A není to nic nového: vrcholný středověk a římské období byly epochami bohaté sklizně a kulturního rozkvětu – a samozřejmě také oteplování…
