Pro výstavbu solárních elektráren je stále častěji využívána zemědělská půda

Jak větrné tak solární elektrárny vyžadují stále více místa, protože výstavba solárních i větrných elektráren je v rámci politiky zeleného údělu po celé EU na vzestupu.

To ovšem mnohdy znamená, že pro tyto účely nelze najít jiný vhodný pozemek než zemědělskou půdu.

V situaci, kdy souběžně dochází k vyvlastňování zemědělců a razantnímu omezování těch, kteří u své profese zůstávají, nastane v příštích letech situace, kdy bude kvůli velmi malým výnosům také málo potravin.

Zářným příkladem země, která masově mění zemědělskou půdu v plochy pro nové solární či větrné elektrárny, je Německo, které zlikvidovalo všechny jaderné elektrárny a nyní se překotně snaží každou možnou volnou plochu obsadit solárními panely a větrníky.

Velké energetické společnosti stále více skupují zemědělskou půdu v ​​Německu, aby zde zřídily solární parky. S rostoucí potravinovou nejistotou v celosvětovém měřítku jde o vysoce destruktivní trend.

Obrovské oblasti jsou neprodyšně uzavřeny, vznikají místní tepelné ostrovy a zemědělská produkce se omezuje jen proto, aby se vyrobilo trochu více elektřiny.

Víte, jak velkou plochu byste teoreticky museli pokrýt solárními panely, abyste mohli zásobovat celé Německo výhradně solární energií? 30 000 kilometrů čtverečních. To odpovídá zhruba oblasti Belgie. 

A to samozřejmě za předpokladu, že se vyvine levný a efektivní způsob, jak elektřinu vyrobenou během dne skladovat a později dodávat do sítě. 

Jako základ pro tento výpočet lze použít solární elektrárnu Espenhain v Sasku , která má instalovaný špičkový výkon 5 megawattů (MW) na ploše 16 hektarů a podle prognózy vyrábí 4617 megawatthodin (MWh) elektřiny. 

K nahrazení jaderného reaktoru Isar 2 v poměru k celé výrobě elektřiny byste potřebovali zhruba 40 hektarů takových solárních panelů.

 Ale levné oblasti jsou vzácné, takže energetický průmysl se stále více obrací na zemědělskou půdu, aby tam takové solární parky instaloval. 

To také výrazně zvyšuje ceny pozemků. Informuje o tom mimo jiné odborný portál „ Agrar Heute.“ EnBW chce například „ztrojnásobit solární expanzi“ a postavit 10 až 15 solárních parků každý rok.

Podle spolkové vlády má být do roku 2030 takovými systémy vydlážděna plocha téměř o velikosti Berlína. Půjde o plochy, které pak už farmáři nebudou moci využívat k produkci potravin.

Uvážíme-li však, že se celosvětová potravinová krize opět prohlubuje, je také zřejmé, jak destruktivní je zneužívání zemědělské půdy k výrobě elektřiny solárními elektrárnami, které jsou vlastně stejně neefektivní. 

Tyto fotovoltaické systémy také vytvářejí tepelné ostrovy, které ovlivňují i ​​místní klima. A k čemu to všechno je? K šíleným klimatickým cílům, které jsou založeny na neadekvátních modelových výpočtech a ignorují fakta? 

Hovoříme o masivním zločinu proti přírodě a zemědělství, který je nyní páchán nejen v Německu, ale ve většině zemí EU.