Některé evropské země hlásí velký počet postižených dětí v pákistánské komunitě, kde jsou běžné příbuzenské sňatky

Je všeobecně známým faktem, že v muslimských komunitách jsou sňatky předem domluvené, přičemž nejčastější jsou manželství mezi bratrancem a sestřenicí.

Jde především o islámskou tradici a zároveň o udržení majetku uvnitř rodiny, přičemž na to, jak vše dopadne na budoucí potomky takového páru, se příliš nehledí.

Tato praxe je zejména v Pákistánu běžná již po staletí, takže v některých rodinách je genová zátěž předávána po celé dlouhé generace.

S muslimskou invazí do Evropy a na Západ je tato praxe nejen společenským problémem, neboť v Evropě jsou příbuzenské sňatky nepřijatelné, ale stojí také za vážným vyčerpáním lékařských a finančních zdrojů dané země.

Sňatek mezi bratrancem a sestřenicí, který vede k neobvykle vysoké míře vrozených vad a recesivních genetických poruch, je široce praktikován v britské pákistánské muslimské komunitě, stejně jako v mnoha arabských a afrických muslimských rodinách.

Už teď je to obrovská zátěž pro britskou Národní zdravotní službu a bude se jen zhoršovat, protože muslimská migrace a porodnost nadále rostou.

Lékařské údaje dříve naznačovaly, že zatímco britští Pákistánci jsou zodpovědní za 3 procenta všech porodů, představují 30 procent britských dětí narozených s genetickou recesivní poruchou nebo nemocí.

Muslimské děti v některých oblastech mají 13krát větší pravděpodobnost, že se narodí s recesivními genetickými vrozenými vadami než nemuslimové, a to kvůli tradici dohodnutých sňatků mezi bratranci a sestřenicemi.

Vyšetřování BBC v Británii před několika lety odhalilo, že nejméně 55% pákistánské komunity v Británii bylo sezdáno s bratranci a sestřenicemi.

Podle zprávy Nicolaie Sennelse, publikované na PJ Media, probíhá masivní boom příbuzenských sňatků mezi muslimy od doby, kdy jejich prorok povolil sňatky bratranců a sestřenic před více než 50 generacemi (1 400 lety).

Pro mnoho muslimů je proto smíšené manželství považováno za součást jejich náboženství. V mnoha muslimských komunitách je zdrojem společenského postavení sňatek dcery (syna) s vlastním bratrancem (sestřenicí).

70 procent všech Pákistánců uzavře sňatek s příbuzným. Hrubý odhad ukazuje, že téměř polovina lidí žijících v arabském světě uzavře sňatek s příbuzným.

Velké procento rodičů, kteří jsou pokrevně příbuzní, pochází z rodin, kde je smíšené manželství tradicí po generace.

Lékařské důkazy ukazují, že pravděpodobnost deprese je vyšší v komunitách, kde jsou také časté příbuzenské sňatky. Čím blíže je pokrevní příbuzný, tím vyšší je riziko mentální a fyzické retardace a schizofrenních onemocnění, stejně jako recesivních genetických poruch.

A pak jsou tu zjištění o inteligenci. Výzkum ukazuje, že pokud jsou rodiče bratranci a sestřenice, inteligence klesá o 10-16 bodů IQ. Riziko IQ nižší než 70 (kritérium pro „retardaci“) se zvyšuje o 400 procent u dětí z manželství bratranců a sestřenic.

Odhaduje se, že jedna třetina všech osob se zdravotním postižením v Kodani je cizího původu. Šedesát čtyři procent školních dětí v Dánsku s arabskými rodiči je po 10 letech v dánském školském systému negramotných.

Tatáž studie dochází k závěru, že ve schopnosti číst, rozumět matematice a vyznat se v přírodních vědách je vzorec stejný: „Dovednosti bilingvních (převážně muslimských) přistěhovalců jsou ve srovnání s jejich dánskými spolužáky mimořádně špatné.“

Jedna studie dochází k závěru, že příbuzenské svazky cizinců stojí obce miliony kvůli mnoha handicapovaným dětem a dospělým.

Tento působivý dokument odhaluje tragické zdravotní problémy, kterými trpí děti narozené v manželství bratranců a sestřenic, a zkoumá kontroverzi obklopující tento kulturní fenomén.

Neúměrný počet vzácných recesivních genetických poruch se vyskytuje mezi lidmi jihoasijského a zejména pákistánského původu a program zkoumá vědecké, politické a sociální důsledky sňatku s vlastním bratrancem.

A přesně za takové jedince mají být Evropané vyměněni…