Poprvé za dobu své vlády nebude čínský prezident přítomen na summitu G20. To nyní vyvolává otázky, co za jeho rozhodnutím stojí. Na stole jsou hned dva různé důvody.
Jedním je možnost, že jednoduše upřednostňuje blok BRICS, nicméně druhý zmiňuje eskalující vztahy mezi Čínou a Indií – v obou případech členy jako BRICS, tak G20.
G20 je formát, který zahrnuje obě strany nyní vznikajícího multipolárního světa. Na druhou stranu jsou zde pak unipolární uskupení BRICS a G7.
A také nelze nezmínit například srazy WEF, kterých se účastní obě strany, tedy jsou v mnohém obdobou G20, přičemž Čína je vždy v popředí těchto srazů.
Ostatně, WEF již pořádá zimní srazy v Davosu a letní v Číně, čímž naznačuje, že hodlá mít stále vliv na obou březích multipolárního světa.
Ale zpět ke G20 a Číně. Jaké jsou možné důvody neúčasti čínského prezidenta?
Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé nezúčastní summitu G20, informovala agentura Reuters a další na základě několika diplomatických zdrojů.
To se již očekává jako velká překážka pro summit sužovaný problémy s jednotou a je to hluboce symbolické opovržení vzhledem k tomu, že Si Ťin-pching byl minulý týden na summitu BRICS v Jižní Africe prominentní.
Je pravděpodobné, že prezident Xi snížil význam G20 ve prospěch formátu BRICS+ v okamžiku, kdy se blok „alternativy k západnímu uspořádání“ zdvojnásobí přijetím šesti nových členů.
Klíčové je, že Si nevynechal summit G20 od doby, kdy se stal prezidentem v roce 2013.
FT citoval Zhang Baohuie, profesora na Lingnan University v Hongkongu, aby poukázal na to, že „nikdy předtím nevynechal schůzku G20, protože je to životně důležitá příležitost pro Čínu, aby se pokusila utvářet globální příběh.“
„G20 nabízí Číně platformu, aby překonala americká poselství,“ dodal Zhang. Místo toho bude zastupovat Čínu v indickém hlavním městě, kde se sejdou další hlavy států, premiér Li Qiang.
Mimo Vladimíra Putina, který již avizoval, že na summit posílá ministra Lavrova (ze stejných důvodů jako vloni), tedy nebude účastna již pouze hlava Číny.
Všichni ostatní vůdci zemí G20 již účast potvrdili – a to včetně demencí trpícího Joe Bidena.
FT zdůrazňuje, že „Siův krok vynechat poprvé setkání vůdců G20 přichází poté, co minulý týden dominoval summitu BRICS, kde dohlížel na plány na rozšíření klubu rozvojových zemí, který Peking považuje za soupeře západních uskupení vedených USA.“
Více než 20 světových vůdců se sejde na G20, přičemž Xiova přítomnost až do čtvrtka byla tak „jistá“, že západní titulky jen během posledních 48 hodin stále hlásily: „Biden, Xi, Erdogan mezi 25+ světovými vůdci budou přítomni v Dillí.“
Zhang poznamenal, že přítomnost Qianga tam prostě nebude mít stejný dopad, a zdůrazňuje poslední roky vážných neshod mezi Indií a Čínou, zejména kvůli dlouhotrvajícímu hraničnímu sporu, který se soustředí na linii skutečné kontroly (LAC).
Jde o poněkud špatně definovanou nárazníkovou zónu, která se táhne více než 3 500 kilometrů od Ladakhu na severozápadě k Arunáčalpradéši na severovýchodě.
Došlo ke sporadickým vážným incidentům, které vyústily k nejsmrtelnějšímu setkání obou zemí v moderní době v červnu 2020. Konkurenční vojenské pohraniční hlídky se střetly v údolí Galwan ve východním Ladakhu a zanechaly nejméně 24 lidí – většinou indických vojáků – mrtvých.
Nicméně již dříve zde byly jisté náznaky toho, že by mohl čínský prezident nastávající summit G20 ignorovat. Například Čína již bojkotovala nedávnou předběžnou schůzku G20 v květnu:
Čína uvedla, že se nezúčastní nadcházejícího setkání G20 o cestovním ruchu, které se má konat na sporném himálajském území Kašmíru.
Čína a Pákistán odsoudily Indii za pořádání akce v převážně muslimském Kašmíru, regionu, o který vede spor Dillí s Islámábádem.
Těsně před čtvrtečními titulky, které říkají, že Xi je připraven ignorovat výroční summit G20 v Dillí, se Čína znovu silně prosadila v otázkách hranic, když v pondělí zveřejnila vydání své standardní národní mapy pro rok 2023.
Mapa ukazuje klíčovou spornou oblast Kašmíru, která je pod kontrolou Číny, konkrétně Aksai Chin a severovýchodní indický stát Arunáčalpradéš. To pobouřilo indické diplomatické představitele, kteří okamžitě podali „silný protest“ Pekingu.
Několik zemí, včetně Filipín a Malajsie, mapu odmítlo a veřejně protestovalo proti zveřejnění nové mapy a popíralo čínskou svrchovanost nad spornými regiony.
