Bývalá premiérka Nového Zélandu Ardernová naléhá na OSN, aby zakročila proti svobodě projevu jako válečné zbrani

Jedna z „žaček“ Klause Schwaba z WEF, bývalá premiérka Nového Zélandu Ardernová, byla z neznámého důvodu pozvána na summit OSN, kterého se jinak účastní výhradně aktivní politici – většinou vládní představitelé, premiéři, prezidenti nebo ministři.

Tato podporovatelka co nejtvrdších covidových restrikcí, povinného covid očkování a klimatické agendy se nyní zapojila do boje za globální cenzuru, která by měla zajistit, že všude bude slyšet jen jeden jediný názor těch, kdo si osobovali patent na pravdu.

Novozélandská politička samozřejmě tlumočí názory svých páníčků z WEF, kde byla cenzura jedním ze stěžejních témat posledního srazu v Davosu.

Jacinda Ardernová už není premiérkou Nového Zélandu, ale vrátila se do OSN a pokračovala ve svém volání po mezinárodní cenzuře.

Ardernová je nyní jednou z předních postav bojujících proti svobodě projevu na světě a nadále čerpá podporu politického a akademického establishmentu.

Ve svém posledním útoku na svobodu projevu Ardernová prohlásila svobodu projevu za faktickou válečnou zbraň.

Požaduje, aby se k ní svět připojil v boji proti svobodě projevu jako součásti své vlastní války proti „dezinformacím.“

Její názory samozřejmě nadšeně nepřijaly jen otevřeně autoritářské země, ale i západní vlády a akademická elita.

Former New Zealand Prime Minister Jacinda Ardern says free speech is a weapon of war, and censorship is necessary to protect free speech. pic.twitter.com/O8jQMtNs55

— illuminatibot (@iluminatibot) September 19, 2023

Ve svém projevu poznamenává, že nemůžeme dovolit, aby svoboda projevu stála v cestě boji proti věcem, jako je změna klimatu.

Poznamenává, že nemohou vyhrát válku proti změně klimatu, pokud jim lidé nevěří ohledně základního problému. Řešením je umlčet ty, kteří mají opačné názory. Je to tak jednoduché.

Zatímco někteří z nás odsuzují její názory jako útok na svobodu projevu, Harvard přispěchal s tím, aby jí dal ne jedno, ale hned dvě stipendia.

Zatímco komunita svobodného projevu ji odsoudila za neúprosné útoky na toto lidské právo, Harvard ji pochválil za „silné a empatické politické vedení“ a konkrétně ji požádal, aby pomohla zlepšit standardy obsahu a odpovědnost platformy za extremistický obsah online.

Ardernová již dlouhodobě vede hnutí proti svobodě projevu, což zřejmě Harvardu, který – podobně jako většina vysokých škol – působí spíš jako indoktrinační propagandistické centrum než vzdělávací instituce, vyhovuje.

Harvard se dokonce v nedávném průzkumu o svobodě projevu umístil na posledním místě.

Svoboda projevu je nyní na univerzitách běžně považována za škodlivou. Spíše než jako právo, které nás definuje, je považována za existenční hrozbu.

Je tak mrazivé slyšet Ardernovou vyjadřovat svou věrnost svobodě projevu, když záhy vyzývá národy světa, aby ji výrazně omezily, aby zabránily lidem podkopávat jejich politiku a priority.

Ardernová je tváří syrové cenzury a netolerance. Nyní je virtuální velvyslankyní pro globální kriminalizaci svobody projevu.