Studie: Spotřeba masa a dlouhověkost

V současné době jsme nabádáni k tomu, abychom přecházeli od masa k jeho náhražkám s tím, že např. EU v rámci svojí politiky green dealu počítá s razantní redukcí chovů hospodářských zvířat (pod záminkou snížení produkce CO2 a metanu).

Současně nám má být nabízena bílkovinná náhražka v podobě hmyzu, případně masa laboratorního, jehož výroba je založena na rakovinném bujení.

Zřejmě i proto je nyní největší továrna na světě, která je zaměřená výhradně na výrobu umělého masa, plánována právě ve Španělsku, odkud bude zásobována celá EU.

A aby bylo lidstvo ochotnější přejít na veganskou stravu či stravu se zastoupením hmyzu a náhražek masa, mléka a vajec, je nám bezmasá strava prezentována jako zdravá.

Ale je tomu tak skutečně? To ukazuje nová studie…

V únoru loňského roku publikoval International Journal of General Medicine studii, kterou bylo snadné přehlédnout, protože žádná významná mediální publikace o ní neinformovala.

Studie pod názvem „Celkový příjem masa je spojen s očekávanou délkou života: průřezová analýza dat 175 současných populací“ pochází od od Wenpeng You a jeho týmu výzkumníků.

Výzkumníci analyzovali data ze 175 zemí a teritorií – jinými slovy téměř z celého světa – a použili  různé statistické metody k prozkoumání a porovnání korelací mezi očekávanou délkou života novorozence, očekávanou délkou života v pěti letech života a příjmem masa a sacharidových plodin.

Zjištěné rizikové faktory pro očekávanou délku života – kalorický příjem, urbanizace, obezita a úroveň vzdělání – byly zahrnuty jako potenciálně matoucí.

Vědci zjistili, že celosvětový příjem masa je spojen s delším životem. „Tento vztah zůstal významný, když byly statisticky kontrolovány vlivy kalorického příjmu, urbanizace, obezity, vzdělávání a sacharidových plodin.“

Naproti tomu konzumace sacharidů měla slabou, ale negativní korelaci s očekávanou délkou života.

Průzkum probíhal v oblastech „modrých zón“ po celém světě – v těch s vysokým procentem stoletých. Podle Dana Buettnera, autora knihy „Modré zóny, lekce pro delší život od lidí, kteří žili nejdéle“, je klíčem k dlouhému životu minimalizovat spotřebu masa a jíst hodně zeleniny.

Cožpak dlouhověcí lidé žijící v modrých zónách nejedí převážně rostlinnou stravu?

No, vlastně ne. Například na Sardinii, první zaznamenané modré zóně pana Buettnera, je spotřeba masa vyšší mezi dlouhověkými rolníky žijícími v horách než mezi těmi, kteří žijí v údolích, podle studie z roku 2015 zveřejněné v Evropském žurnálu klinické výživy:

„Identifikace horkého místa výjimečné dlouhověkosti, Modré zóny dlouhověkosti (LBZ), v horské populaci Sardinie vzbudila značný zájem o její tradiční jídlo jako jeden z potenciálních příčinných faktorů…

Až donedávna byla populace LBZ závislá především na chovu hospodářských zvířat a spotřeba živočišných potravin byla relativně vyšší než ve zbytku ostrova.“

Pokud jde o Okinawu, jeho druhou modrou zónu, pan Buettner trvá na tom, že starší Okinawané jedli rostlinnou stravu většinu svého života.

Jejich jídla ze smažené zeleniny, sladkých brambor a tofu mají podle něj vysoký obsah živin a nízký obsah kalorií.  To však není to, co vědci zjistili ve studii z roku 1992, která porovnávala stravu pevninských Japonců a těch, kteří žijí na ostrově Okinawa.

Zjistili, že podíl stravy z bílkovin a tuků – hlavně vepřového masa a vepřového sádla, ale také ryb – byl vyšší na Okinawě. Další fakt: Okinawané milují Spam (vepřové konzervy) – konzumují více než jednu plechovku na osobu za týden – celkem jen něco málo přes sedm milionů plechovek konzervovaného vepřového masa ročně.

Spam je druh tučného, zpracovaného masa, před kterým Buettner varuje.

Když se přesuneme na poloostrov Nicoya v Kostarice – oblast spojenou s dobytkem, kozami a prasaty – lidé tam také milují sádlo. Studie regionu z roku 2013 zjistila, že starší Nicoyané jedli více ryb, více masa a více nasycených tuků (ze sádla) než obyvatelé jiných regionů v Kostarice.

Mají také rádi guláš založený na mase z vnitřností nazývaném „sustancia“.

V modré zóně v Ikarii v Řecku Buettner popisuje stravu jako rostlinnou s „nízkým příjmem nasycených tuků z masa a mléčných výrobků.“

Přesto ostrované konzumují hodně kozích a ovčích mléčných výrobků, které mají velmi vysoký obsah nasycených tuků – a jak je zvykem v celém Řecku – často konzumují tučné jehněčí.

Pokud jde o Loma Lindu v Kalifornii, adventisty sedmého dne – Buettnerovu pátou a poslední modrou zónu – není jasné, zda je v populaci mnoho stoletých lidí, ale studie o těchto adventistech naznačují, že muži žijí o 7,3 let déle a ženy žijí o 4,4 roku déle ve srovnání s ostatními Kaliforňany.

Nicméně jen velmi málo adventistů (asi 4 procenta) dodržuje veganskou stravu a jako skupina se vyhýbají alkoholu, drogám, kofeinu a nezdravému jídlu – ve srovnání s Kaliforňany jako celkem – kteří mají tendenci konzumovat alkohol, limonády, nezdravé jídlo, kávu a drogy.

Která světová populace má nejdelší průměrnou délku života? Odpověď je překvapivá: rušný, přeplněný, znečištěný Hongkong!

Podle údajů Organizace spojených národů je očekávaná délka života v Hongkongu 82,38 let u mužů a 88,17 let u žen.

Další překvapení: Obyvatelé Hongkongu mají nejvyšší spotřebu masa a mléčných výrobků na světě, zkonzumují 500 gramů masa a 281 gramů mléčných výrobků denně.

Připomíná to důležitou studii, popsanou v The Guardian, provedenou téměř před dvaceti lety – také ignorovanou médii – která ukázala, jak důležité je maso pro rostoucí děti…

Co myslíte, co se tedy ve skutečnosti skrývá za snahami o omezení či dokonce úplné ukončení konzumace masa a dalších živočišných produktů (mléko, vejce)?