Lepra neboli malomocenství je onemocnění způsobené bakteriemi, které bylo ve vyspělých zemích považováno za poražené. Je to dáno celkovou hygienou a zdravotním stavem populace i dobrou léčitelností antibiotiky.

Nyní se však malomocenství vyvinulo u lidí krátce po očkování proti Covidu ve Velké Británii, Indonésii, Indii a Izraeli. Existují jasné důkazy, že imunitní systém postižených byl poškozen.

Lepra je infekční onemocnění způsobené patogenem Mycobacterium leprae. K přenosu nebo nákaze patogenem je nutný dlouhodobý blízký kontakt s nakaženou osobou. Přenos probíhá kapénkovou infekcí.

Jenže v daných místech nebylo od koho se nakazit. Proč tedy dotčení lidé onemocněli?

Malomocenství je samo o sobě jen slabě nakažlivé, přenos je zpravidla způsoben dlouhodobým kontaktem s lidmi nakaženými leprou.

Vzhledem k tomu, že lepra je jen slabě nakažlivá, příčina nových případů často spočívá ve špatné hygieně, podvýživě a tím i oslabeném imunitním systému. Mutace v genu TLR-2 mohou vést ke zvýšené náchylnosti k infekcím lepry.

Ve Velké Británii bylo v roce 2021 patrné, že leprou onemocnělo mnohem více lidí, než se očekávalo. Od roku 2009 do roku 2014 nebyly v Evropě registrovány žádné nové případy, v roce 2019 to bylo 42 nových případů. Na celém světě byly postiženy 2 miliony lidí a počet nových případů ročně se odhaduje na 200 000.

Skutečnost, že lidé ve vysoce rozvinutých „západních“ zemích stále ještě trpí leprou, může být způsobena například migrací nebo cestováním. V Londýně existuje specializované pracoviště Lepray Clinic and Hospital for Tropical Diseases, které se těmito případy zabývá.

Na zmíněné klinice bylo v roce 2021 náhle zaregistrováno 52 nových případů – v souvislosti s očkováním proti Covidu 19, ke kterému došlo během 12 týdnů před propuknutím lepry. Všichni tito lidé nikdy dříve netrpěli leprou.

V roce 2021 kliniku navštěvovalo 52 lidí s leprou, u pěti z nich byla lepra nově diagnostikována. Třicet sedm (71 %) bylo mužů a průměrný věk byl 48,5 let (rozmezí 27-85 let). Osm (15,4 %) subjektů užívalo vícelékovou terapii (MDT) a osm (15,4 %) dokončilo MDT do tří let od studie.

V roce 2021 bylo 22 (41,5 %) lidem předepsáno systémové imunosupresivum. Deset (18,9 %) lidí má jeden nebo více rizikových faktorů pro závažné onemocnění COVID-19. Byl zaznamenán stav očkování proti SARS-CoV-2 u 50 pacientů (96 %), z toho 49 bylo očkováno (98 %). Jedna osoba očkování odmítla.

Zdroj: Očkování proti COVID-19 a lepra – retrospektivní kohortová studie v britských nemocnicích

Autoři britské studie docházejí k následujícímu závěru:

„Rozvoj BT lepry a reakce typu 1 u jiného jedince krátce po dávce vakcíny BNT162b2 může být spojen s reakcemi T-buněk zprostředkovanými vakcínou.

Přínosy očkování ke snížení rizika závažného onemocnění COVID-19 převažují nad těmito nežádoucími účinky, ale údaje ze zemí s endemickým výskytem lepry by mohly poskytnout více informací o potenciálních vedlejších účincích zvýšených reakcí T-buněk u lidí s leprou nebo latentní infekcí M. leprae.“

Britové proto předpokládají, že poškození imunitního systému po očkování proti Covidu vedlo k propuknutí lepry, ale pohádka o léčivém očkování se stále opakuje jako náboženská mantra. To asi musíte jako vědec udělat, abyste nebyli záhy odvoláni.

Podobné případy jsou známy z Indonésie, Izraele a Indie, níže jsme propojili příslušné studie. Studie z Indonésie uvádí, že srovnatelné vedlejší účinky jsou známy i z jiných očkovacích kampaní, jako jsou neštovice, ICRC, MIP a chřipka.

Případová studie z Indie zkoumající čtyři takové případy jasně vysvětluje souvislosti a spouštěče:

Reakce malomocenství jsou imunologicky zprostředkované epizody akutního nebo subakutního zánětu, které přerušují relativně bezproblémový proces onemocnění a dělí se na reakce typu 1 a typu 2. Hlavním spouštěčem těchto reakcí je zahájení multidrogové terapie (MDT), ale je známo, že jsou ovlivněny těhotenstvím, infekcí, stresem a očkováním.

Pokud není k dispozici očkování, nelze ve čtyřech hlášených případech identifikovat žádné spouštěče reakcí. Mezi vakcínami byly s reakcemi lepry spojovány vakcíny proti chřipce, pneumokokům, Bacillus Calmette a Guerin (BCG) a hepatitidě B.

Je známo, že vakcíny Covid-19 rozkládají glykoprotein S a zvyšují stimulované hladiny TNF-a, IFN-y a IL-8. Panda a kol. navrhli hypotézu zvýšeného poměru neutrofilů k lymfocytům po infekci Covid a očkování.

Konglomerát neutrofilního zánětu se zvýšenou hladinou TNF-α, IFN-γ a IL-8 by mohl vyvolat reakce lepry. Pro výskyt reakcí po očkování se uvádí průměrná doba 5,1 až 11,5 dne, což bylo v naší studii 7,5 dne.

Kromě toho byly hlášeny neurologické komplikace očkování proti Covid-19, jako je Guillian-Barreův syndrom (GBS), ischemická cévní mozková příhoda, obrna lícního nervu a akutní transverzální myelitida.

Zvýšené exprese genů IL-6 a IL-12B inherentní infekci Covid-19 jsou důležitými mediátory neuritidy při reakcích lepry. Vakcíny mají zesílený imunostimulační účinek a lze uvažovat, že exprese IL-6 a IL-12B vede v našich případech k následné malomocné neuritidě.

Další informace – zdroje:

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 17 Průměrně: 4.9]