Niger: USA ztratily vojenskou základnu s drony za 110 milionů dolarů

Niger byl poslední zemí oblasti, která byla dosud pod nadvládou Západu. To se ovšem nyní mění – a Niger je tak poslední zemí, která se zbavila nejen koloniální mocnosti – Francouzů, ale také Američanů, kteří měli v zemi vojenskou základnu.

Po vojenském převratu v Nigeru je nyní Západ nervózní. Skutečnost, že by se záležitosti Afriky mohly stát problémem pro Západ, byla zřejmá již předem.

Západ nyní přichází o  velmi důležitého dodavatele uranu. Již dříve ztratil Západ Mali a Burkinu Faso, přičemž Mali navrch žalovalo země NATO – v čele s Francií – u OSN za vyzbrojování afrického ISIS.

Několik afrických států nyní deklarovalo svůj odpor vůči svým bývalým koloniálním pánům: Niger, Mali, Burkina Faso, Alžírsko a Eritrea.

Nicméně právě Niger byl hlavním dodavatelem uranu, od jehož dodávek jsou nyní odříznuty nejen evropské země, ale také USA. Nyní tedy vyvstává otázka: Dojde na humanitární bombardování a dosazení loutkové vlády?

To zatím není jisté…

Afrika v povstání: Po úspěšném vojenském převratu v Nigeru ztratily USA svou vojenskou základnu v Nigeru ve výši 110 milionů dolarů. Před několika dny nová nigerská vláda hrdě oznámila, že osvobodila zemi od francouzských kolonizátorů.

Poté, co Francie přerušila rozvojovou pomoc, Niger obrátil situaci: USA a Francii se už nebudou prodávat žádné suroviny. Je to o spoustě zlata a uranu.

Ostatní africké státy následovaly tuto doktrínu. Západ to nečekal. A nemůže s tím nic dělat. Agresivní válka by masivně destabilizovala jak EU, tak USA.

Nicméně bez sebe není jen Francie, ale také USA.

Mimo nesmírných zásob zlata a uranu je to především americká vojenská základna v Nigeru za 110 milionů dolarů, o kterou Američané v oblasti Sahelu přicházejí. Odtud totiž USA pilotovaly drony.

A přesto si nyní světová mocnost musí pečlivě rozmyslet, zda v současné situaci „humanitárně“ bombardovat tuto africkou zemi. Agresivní válka by masivně demoralizovala jak Evropany, tak americké občany.

Víra ve „svobodu“ a „sebeurčení“ vydávaná USA, která je propagována po válce na Ukrajině, by mohla vést ke zpochybnění americké dominance, což by hegemona připravilo o podrobení Evropanů.

Pro mainstreamová média by pravděpodobně bylo příliš složitým úkolem to patřičně  vysvětlit.

Nová nigerská vláda nyní instalovala „Národní radu pro ochranu vlasti“.

Zatímco transatlantické telefony jsou pravděpodobně stále horké a diskuze nekončí, veřejná prohlášení se prozatím omezují na požadavky ve stylu: „USA a Francie požadují návrat k demokracii v Nigeru.“

Zároveň jsou francouzští občané letecky odváženi ze země. Situace připomíná bleskové stažení Spojených států z Afghánistánu. Nicméně v Nigeru panuje podezření, že francouzská armáda zasáhne.

Alespoň to tvrdil sesazený nigerský ministr zahraničí v místní televizi. Francouzská vláda to zatím jen vlažně popírá.

V každém případě je situace pro Francii nejistá. Na jedné straně je Niger největším dodavatelem uranu. Přibližně 25 procent uranu potřebného v EU pochází z Nigeru.

Druhým největším vývozcem uranu je Rusko – a proto kvůli sankcím EU neexistuje žádná alternativa. Pokud však Francie vstoupí do války proti Nigeru, hrozí povstání, které by pravděpodobně zastínilo předchozí nepokoje.

A může to být i občanská válka kvůli rasovým nepokojům. Francie, která je zaplavena cizinci, má příliš mnoho afrických obyvatel ze států, které se nyní od Francie odvracejí.

Proto nelze zaručit, že přímo ve Francii nedojde v případě útoku na Niger k odvetě přinejmenším v podobě nepokojů, ale možná i občanské války. To by bylo podobně nebezpečné pro USA, kde by mohla taková akce v Africe podnítit nepokoje BLM.

Pokud by Francie nebo USA skutečně usilovaly o válku v západní Africe, byly by konfrontovány s velkým počtem intervenujících sousedních států. Svou podporu Nigeru vyjádřily například Burkina Faso a Mali.

Guinea také vyjádřila svou solidaritu s Nigerem. Válka proti Nigeru by se mohla proměnit v africký požár. Především by však v důsledku toho nesmírně utrpěly všechny země Evropy, protože už tak rekordní invaze z Afriky by rázem zesílila.

Zajímavé je, že na sociálních sítích zemím, které se oprostily od kolonizátorů, vyslovuje většina lidí z celého světa podporu – a to dokonce i mnoho lidí ze západních zemí.

Hlava státu Burkina Faso je v mnoha zemích oslavována na Twitteru jako hrdina.

V příspěvku se uvádí: Afrika je na vzestupu Seznamte se s Ibrahimem Traorém, 35letým prezidentem Burkiny Faso:

– Vyhnal francouzské vojáky z Burkiny Faso.

– Zakázal vývoz uranu a zlata do Francie a USA.

– Vytvořil silné regionální aliance s Nigerem, Guineou, Mali a Alžírskem proti západním útočníkům.

USA a EU již přislíbily svou podporu Hospodářskému společenství západoafrických států (ECOWAS), které je považováno za prodlouženou ruku Západu.

ECOWAS již pohrozila vojenským zásahem. Navíc se již objevily zprávy, že Západ podporuje prozápadní síly, které by mohly připravit další převrat ve prospěch Západu.

O tom, co se bude dít dál, se tak nyní můžeme jen dohadovat…