Globální zákon o rouhání: OSN přijímá rezoluci o globálním zákazu zneuctění koránu

Ve skutečnosti má již podobný zákon většina zemí – a to nejen muslimských. Platí i v mnoha evropských zemích (u nás od roku 2018 v rámci „zákona o předsudečné nenávisti“), takže dosud bylo jen poměrně málo zemí, kde je zneuctění koránu beztrestné.

Zajímavé je, že totéž se nevztahuje například na Bibli, jejíž ničení či pálení je trestné jen málokde. Také rezoluce přijatá OSN se soustřeďuje výhradně na korán.

Paradox je, že tuto rezoluci prosazovaly především ty muslimské země, v nichž jsou nemuslimové dlouhodobě utlačováni, vybíjeni a násilně konvertováni, což ovšem OSN nijak nezajímá.

Organizace spojených národů odhlasovala přijetí rezoluce o pálení Koránu na „naléhavé schůzce“ svolané Pákistánem, klíčovým propagátorem globálních zákonů o rouhání.

Pákistán je na druhou stranu zemí, kde nemuslimové nemají takřka žádná práva, roky dochází k únosům a násilným konverzím nemuslimek a zabavování majetku nemuslimů.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k omezení svobody slova a projevu a kritizoval „obchodníky s chaosem“ a „provokatéry“.

Tyto poznámky přišly během dvoudenního zasedání o „boji proti náboženské nenávisti představující podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí“ – ve skutečnosti šlo o naléhavou schůzku svolanou orgánem jménem Pákistánu kvůli nedávné vlně pálení Koránu v Evropě.

Usnesení bylo schváleno poměrem hlasů 28:12.

Rada pro lidská práva charakterizovala Türkovy komentáře jako „výzvu k respektu“, když varoval, že příliš mnoho svobody projevu způsobuje problémy a svoboda slova by měla být omezena.

„Obhajoba nenávisti, která představuje podněcování k násilí, diskriminaci a nepřátelství, by měla být zakázána v každém státě,“ řekl Türk a tvrdil, že pálení Koránu „je zaměřeno na nejhlubší hodnoty a přesvědčení“.

I když obhajoval omezení svobody projevu, šéf OSN varoval, že zákony omezující svobodu projevu jsou „často zneužívány“ autoritářskými vládami – což je možná dost ironické prohlášení, vzhledem k tomu, že jasná většina členů Rady OSN pro lidská práva jsou diktatury.

Türk řekl:

Mnoho společností bojuje s tímto vyzbrojováním náboženských rozdílů pro politické účely. Nesmíme se stát nástrojem těchto obchodníků s chaosem pro politický zisk. Jsou to provokatéři, kteří záměrně hledají způsoby, jak nás rozdělit.

Nesmírně soucítím s miliony lidí, kteří jsou uraženi a pobouřeni činy, které se zaměřují na jejich nejhlubší hodnoty a přesvědčení. Musíme se zavázat k prosazování větší tolerance, většího respektu a většího uznání důležitosti a hodnoty našich rozdílů.

Ostatní přispěvatelé byli méně velkorysí. Mluvčí Pákistánu, kterým byla schůzka svolána, řekl:

… Záměrné znesvěcování svatého Koránu pokračovalo pod vládním souhlasem a s pocitem beztrestnosti. Tyto činy jsou stále více navrženy tak, aby maximalizovaly provokaci. Musíme to vidět takové, jaké to skutečně je, podněcování k náboženské nenávisti, diskriminaci a pokusy o vyprovokování násilí.

… Svatý Korán je duchovní kotvou pro dvě miliardy muslimů. Je neoddělitelná od jejich pocitu identity a důstojnosti. Je důležité pochopit hlubokou bolest, kterou veřejný a předem promyšlený akt znesvěcení Koránu znamená pro muslimy… Naše snaha chránit svobodu projevu nesmí ztratit ze zřetele imperativ odmítnout nenávistné projevy.

Pákistán už léta pracuje na zavedení globálních pravidel proti rouhání a tyto snahy se často zaměřují na využití Organizace spojených národů k prosazování tohoto cíle. Plánem, jak řekl tehdejší pákistánský premiér Imran Khan v roce 2018, bylo „zabránit lidem používat svobodu projevu jako zástěrku pro zraňování náboženského cítění muslimů po celém světě.“

K Pákistánu se tento týden v OSN připojila Saúdská Arábie, jejíž zástupce řekl:

… Důrazně odsuzujeme to, co extremisté udělali, když pálili výtisky svatého Koránu. Tyto činy nelze ospravedlnit, protože jsou podněcováním k diskriminaci a nenávisti… Opakování pálení svatého Koránu v tomto roce je znepokojující a slyšeli jsme mezinárodní odsouzení a mezinárodní organizace, aby ukončily tyto činy, které vyvolávají pocity lidí a podněcují k nenávisti a násilí a ovlivňují svobodu názoru a projevu.“

A jak která země v OSN hlasovala?

Dělicí čáry při středečním hlasování v OSN by se daly charakterizovat jako Západ versus ostatní: Belgie, Česko, Finsko, Francie, Německo, Litva, Lucembursko, Černá Hora, Rumunsko, Velká Británie a USA hlasovaly proti, zatímco většina hlasů zbytku světa byla pro nebo se zdržela hlasování.