Eurokomisařka Ylva Johanssonová: Země, které nedodržují migrační pakt, mohou být stíhány

Jak již víte, tak europarlament nedávno schválil drtivou většinou hlasů migrační pakt a s ním spojené kvóty. Jednotlivé země si mohou zvolit, zda budou naplňovat kvóty přijímáním nebo platbou za každého žadatele o azyl.

Vzhledem k tomu, že většina zemí EU je astronomicky zadlužena,. lze předpokládat, že tentokrát budou převážně souhlasit s přerozdělováním.

Eurokomisařka pro migraci Ylva Johanssonová, což je švédská socanka, která  je až fanatickou vítačkou, nyní poskytla rozhovor pro španělský deník v souvislosti s tím, že od 1.7. právě Španělsko přebírá od Švédska předsednictví.

Johanssonová doufá, že španělská socanská vláda přijetí paktu na Evropské radě urychlí.

Komisařka EU Ylva Johanssonová  se neobává předání předsednictví EU španělské levicové vládě. Je přesvědčena, že migrační pakt, který nutí členské státy přijímat centrálně diktované migrační kvóty z Bruselu, projde, až se Švédsko, kde je nyní pravicová vláda, zbaví předsednictví.

V dlouhém rozhovoru pro největší španělský ranní deník El País vyjadřuje švédská komisařka  téměř úlevu, že švédské předsednictví končí v polovině roku a přebírá ho levicové Španělsko. Věří, že je to lepší záruka pokračování otevřených hranic s třetím světem.

Johanssonová vysvětlila španělské vládě, že je důležité pokročit s paktem o migraci a azylu v duchu solidarity mezi všemi členskými státy tváří v tvář migračním tlakůmí.

Chce také zajistit, aby španělská vláda byla na stejné vlně, pokud jde o zákaz přímého vytlačování ilegálů na vnějších hranicích EU, aby každý, kdo přijde, měl právo na azylové řízení.

Španělské soudy již dříve rozhodly, že přímé vytlačování je legální, ale Johanssonová chce, aby španělská levicová vláda toto rozhodnutí obešla.

Švédská sociálně demokratická komisařka EU zdůrazňuje, že španělské socialistické vládě lze připsat „historické rozhodnutí“, pokud se jí podaří donutit země, které dosud odolávaly provádění paktu, aby přerozdělování akceptovaly.

Dále již rozhovor:

El País: Jaké jsou hlavní otázky migrace, které bude muset španělské předsednictví řešit?

Johanssonová: V rámci mé kompetence je nejdůležitější migrační a azylový pakt. Představili jsme jej v roce 2020, pracovali jsme na něm roky a nyní jsme velmi blízko dokončení celé legislativní části, i když ještě nejsme hotovi (zatím došlo jen ke schválení v EP). To je velký úkol španělského předsednictví, aby bylo schopno uzavřít jednání o paktu.

Pokud uspějí, bude to historické rozhodnutí, protože situace byla po mnoho let zablokována a pro členské státy bylo velmi obtížné dosáhnout dohody mezi sebou a s Evropským parlamentem. Pokud tedy španělské předsednictví uspěje, bude to velký úspěch, úspěch, který je možný. Podpořím to, jak jen budu moci.

El País: V posledních měsících jsme byli svědky některých tragických epizod v kontrole migrace, jako byla loď Cutro v jižní Itálii s 91 mrtvými nebo smrt 23 migrantů u plotu Melilla. Může si Evropa dovolit epizody tohoto druhu na svém území?

Johanssonová: Samozřejmě, že ne. Těmto typům epizod je třeba se vyhnout. Záchrana životů by měla být vždy naší hlavní prioritou. Proto musíme co nejtěsněji spolupracovat s našimi sousedy v severní Africe. Minulý týden jsem byla v Tunisku a podepsali jsme společné prohlášení o tom, jak pracovat na nalezení legálních způsobů, jak vstoupit do Evropské unie, a také na pomoci jim vytvořit dobrá přijímací zařízení. Je to stejné jako v případě Maroka.

Musíme mít na paměti, že migrace je normální, vždy jsme ji měli a vždy mít budeme. Musíme s nimi jednat spořádaně a musíme to dělat společně. Řešením není stavět ploty nebo proměnit Evropu v pevnost. Dnes máme obrovskou potřebu migrantů na trhu práce. Je načase hledat snadnější způsoby, jak je dostat do EU legálně, protože potřebujeme více migrujících pracovníků.

Samozřejmě musíme také pomáhat uprchlíkům, ale také vidíme, že mnoho lidí, kteří se pokoušejí nelegálně vstoupit do Evropy, neprchá před pronásledováním, ale hledají lepší ekonomické příležitosti. Musíme pro ně najít bezpečný a legální způsob, jak to udělat.

El País: Mluvíte o tom, že dáváte ekonomickým migrantům příležitost legálně přicházet prostřednictvím společné práce s našimi sousedními zeměmi, ale zároveň pracujete na tom, abyste mohli poslat zpět ty, kteří přicházejí nelegálně. A ve většině případů tyto země nedodržují lidská práva. Nebylo by lepší pokusit se požadovat nebo získat větší respekt k lidským právům, než s nimi budeme vyjednávat o přijetí navrátilců?

Johanssonová: Samozřejmě musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom dosáhli respektu k lidským právům v jiných zemích, zejména v našich sousedních zemích, ale nemůžeme čekat, až v těchto zemích dosáhneme perfektní situace, abychom s nimi mohli začít pracovat, takže musíme dělat obojí: pracovat s nimi a přimět je, aby respektovali lidská práva.

El País: Řekla jste, že jedním z velkých cílů španělského předsednictví je dosáhnout tohoto paktu o přerozdělování migrantů a uprchlíků, a že to považujete za možné. Které země, které se zdráhaly přijímat migranty, změnily názor?

Johanssonová: To, co jsem navrhla pro tento pakt, je, že všechny členské státy musí být připraveny vypořádat se s migranty a uprchlíky, pokud je kterákoli země pod tlakem. Například země příjezdu musí mít možnost spolehnout se na solidaritu ostatních členských států. Tato solidarita by měla být povinná. Tento postoj se těší široké podpoře v Radě a také v Evropském parlamentu.

El País: Myslíte si, že tento pakt ukončí stížnosti zemí, které přijímají nejvíce migrantů kvůli nedostatku solidarity?

Johanssonová: Myslím, že dosáhneme dohody, takže si nemyslím, že dojde k velkým rozkolům. Věřím, že najdeme kompromis, který bude přijatelný pro velkou většinu států. Je důležité si uvědomit, že různé státy jsou pod různými typy tlaku.

Existují různé druhy tlaku a nová situace v Evropské radě je taková, že členské státy chápou různé tlaky od sebe navzájem. To je způsob, jakým musí být dosaženo kompromisu přijatelného pro většinu.

El País: V Itálii působí kromě italské pobřežní stráže ve Středomoří několik neziskových organizací, včetně Open Arms. Její šéfové si stěžují na překážky, které Itálie klade pro jejich záchranu, stejně jako na vylodění lidí, které vyzvednou. Co s tím může Komise dělat?

Johanssonová: Neziskové organizace hrají velmi důležitou roli při záchraně životů, a proto jsme z Komise zřídili kontaktní skupinu pro pátrání a záchranu, abychom se pokusili usnadnit jejich záchranné operace.

El País: V některých zemích, jako je Španělsko – kde je ústavní soud uznal za legální – nebo Litva – která je regulovala – jsou přímé deportace legální a brání nově příchozím žádat o azyl. Porušují tyto praktiky smlouvy EU a mezinárodní právo?

Johanssonová: Přímé deportace nejsou podle evropského práva legální. Je nezbytné zaručit právo na azyl. A když právní předpisy členských států nejsou plně v souladu s tímto zákazem, hovoříme s nimi, ale nakonec můžeme zahájit řízení o nesplnění povinnosti. To je důležité, přímé vyhoštění není v EU legální.

El País: Když začala válka na Ukrajině, Evropa projevila velkou solidaritu tím, že otevřela dveře všem uprchlíkům z této země. Nyní máme další humanitární krizi nedaleko Evropy, v Súdánu. OSN uvedla, že v nadcházejících měsících způsobí vysídlení téměř milionu lidí a mnoho z nich půjde do Evropy. Jsme na to připraveni? Má Evropa nějaké plány?

Johanssonová. Situace v Súdánu je skutečně znepokojující a bohužel si myslím, že se bude zhoršovat. Musíme být připraveni, protože mnoho lidí, podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), již ze země uprchlo. Na to musíme být samozřejmě připraveni.

Někteří přijdou do EU, ale jiní zůstanou v jiných zemích, kde budou potřebovat pomoc. To je něco, co musíme pozorně sledovat ve spolupráci s mezinárodním společenstvím. V současné době jsme v kontaktu se zeměmi sousedícími se Súdánem a s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Byli jsme tam také proto, abychom evakuovali lidi do EU…

Tolik rozhovor, ke kterému jen dodávám, že hlasování na Evropské radě proběhne za účasti ministrů vnitra nebo zahraničí, což by měl být poslední krok k tomu, aby se začal pakt prosazovat…