Více než třetina světové populace je pod západními sankcemi

Sankce jsou výsadou Západu, neboť mimo USA a EU nikdo jiný sankce nevyhlašuje. Pokud by se však sankce měly vydávat na základě zločinnosti daného režimu, pak by musely být prakticky permanentně uvaleny na USA, neboť Američané soustavně napadají různé suverénní země, které pak mnohdy roky okupují, přičemž drancují nerostné bohatství.

Ovšem dokonce i samotné sankce jsou zcela proti mezinárodnímu právu, což ovšem nejen USA, ale ani oddané lokaje v Evropě nezajímá.

Nicméně jsou to USA a poslušní pinčlíci z EU, kdo uvaluje sankce zpravidla na ty země, jejichž vlády nejsou poslušné vůči  US Deep state, ale snaží se provádět vlastní nezávislou suverénní politiku.

Před pár dny jsem se zde již na toto téma krátce zmínila, jednalo se o nedávné hlasování v Radě OSN pro lidská práva, kde většina hlasovala proti sankcím.

Připomínám, že členy nejsou všechny země, ale jen ty vybrané (podobně jako v jiných Radách, napři RB OSN apod.). Jak vypadalo hlasování můžete sami vidět v tabulce níže, kde jsou také všichni členové Rady.

Červeně jsou jasně viditelné lokajské „satelity“ USA – včetně ČR.

Západ vs. zbytek: Svět je proti sankcím, podporují je pouze USA a Evropa.

Rada OSN pro lidská práva hlasovala drtivou většinou proti sankcím. Jedinými zeměmi, které obhajovaly jednostranná donucovací opatření, byly USA, Spojené království, členské státy EU, Gruzie a Ukrajina:

Sankce jsou formálně známé jako jednostranná donucovací opatření a porušují mezinárodní právo.

Rada OSN pro lidská práva 3. dubna hlasovala 33 členy pro a 13 proti rezoluci, která „vyzývá všechny státy, aby se zdržely přijímání, udržování, provádění nebo dodržování jednostranných donucovacích opatření“.

Dokument A/HRC/52/L.18 „vyzývá ke zrušení takových opatření, která jsou v rozporu s Chartou Organizace spojených národů a normami a zásadami, jimiž se řídí mírové vztahy mezi státy.“

Rezoluci předložil Ázerbájdžán jménem Hnutí nezúčastněných.

Ilustruje to, že Západ často stojí proti zbytku světa při hlasování v OSN:

Rezoluce uvádí, že „sankce umožňují pokračující jednostranné používání a prosazování takových opatření některými mocnostmi jako prostředku nátlaku, včetně politického a ekonomického nátlaku, proti jakékoli zemi, zejména vůči nejméně rozvinutým zemím a rozvojovým zemím, s cílem bránit jim ve výkonu jejich práva svobodně rozhodovat o svém vlastním politickém, ekonomickém a sociálním systému.“

Rezoluce dodala, že sankce vedou k „vážnému porušování lidských práv postiženého obyvatelstva“ se „zvláštními důsledky pro ženy, děti, mládež, seniory a osoby se zdravotním postižením.“

Dokument cituje četné předchozí rezoluce Valného shromáždění OSN a Rady pro lidská práva a zprávy Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva, které rovněž odsuzují jednostranné sankce.

Uvalování jednostranných sankcí ze strany Západu v posledních desetiletích raketově vzrostlo.

Podle zprávy ministerstva financí z roku 2021 bylo na konci roku vládou USA sankcionováno 9 421 stran, což je od roku 2000 ohromující nárůst o 933 %.

Více než třetina světové populace žije v zemích, na které se vztahují sankce.

Titulní obrázek: Zeleně jsou vyznačeny USA – tedy iniciátor všech sankcí. Jinými barvami pak sankcionované země (podle druhu sankcí – nejpřísnější jsou červeně, v případě Ukrajiny – modře – jde o sankce proti osobám, které neuznávají suverenitu země, v některých zemích jde o sankce jen na určité osoby či vlády) , šedě jsou země bez sankcí (v případě Evropy jde o země, které se k sankcím poslušně přidávají).