V Německu vzniká první modelové město pro umělou inteligenci

Projekty 15minutových měst a smart city (chytrá města) mají za cíl vyčlenit prostor, na kterém by se měl každý jeho obyvatel pohybovat. Tyto projekty zajistí, že v případě zavádění jakýchkoli dalších lockdownů (ať už pandemických či klimatických) budou obyvatelé pod plnou kontrolou a po předem danou dobu se z vyhrazeného prostoru nevzdálí.

Nyní se objevuje v tomto smyslu nový pojem, kterým je město AI. To může mít souvislost s výše zmíněným chytrým městem, kdy umělá inteligence by mohla mimo jiné sloužit k úplnému dohledu nad obyvatelstvem.

Hlavním účelem AI je však završení 4. průmyslové revoluce, kdy by u většiny profesí měly zaujmout posty pracovníků právě stroje. Lidé tak budou většinou zbyteční.

První takové město nyní vzniká v Německu…

Heilbronn bude brzy příkladem „městského rozvoje budoucnosti,“ kterou globalisté plánují pro celé lidstvo: město v Bádensku-Württembersku bylo vybráno zemskou vládou a majitelem Lidlu a Kauflandu Dieterem Schwarzem, aby se stalo modelovým městem pro umělou inteligenci. Lidé v něm budou prakticky nadbyteční.

Od roku 2024 zde má vzniknout přibližně 23hektarový „AI Park“, kde se budou moci firmy usazovat a vyvíjet a testovat aplikace v oblasti umělé inteligence. Bude vytvořeno přibližně 5 000 pracovních míst a plánuje se více než 30 budov.

Očekává se, že rozsáhlý projekt bude dokončen za osm až deset let, přičemž Schwarzova interní nadace a spolková země Bádensko-Württembersko přispějí přibližně 50 miliony eur na financování start-upů.

Projekt je zajímavý i s ohledem na nedostatek IT specialistů, říká Gerd Chrzanowski, šéf skupiny Schwarz, která se chce mimo jiné odlišit jako poskytovatel IT služeb s cloudovou službou a řešením kybernetické bezpečnosti.

„Umělá inteligence dorazila do každodenního života. Chceme formovat umělou inteligenci z Bádenska-Württemberska s našimi hodnotami,“ řekla ministryně hospodářství Nicole Hoffmeister-Kraut (CDU) v obvyklém banálním projevu političky.

Architekt Wolfgang Riehle je zodpovědný za projekt, který vypadá jako něco přímo z think tanku Klause Schwaba nebo jiných globalistických vizionářů Velkého resetu.

Vedl výběrové řízení na plánovací kancelář, která postaví modelové osídlení, a vysvětluje, že inovační park by měl být „magnetem pro mezinárodní elitu AI.“ To neznamená nic jiného, než že je zde vytvořeno centrum, ve kterém má AI přednost před lidmi.

Průkopnický projekt má nakonec pracovat na urychlení zrušení člověka. Park má výslovně posílit a umožnit společnostem, aby „samy rychle vybudovaly kompetence v oblasti AI, zajistily si vlastní konkurenceschopnost a získaly strategické výhody.“ Zkušenosti ukazují, že to povede k nahrazení lidské práce technologií, ale  radikálně a bezprecedentní rychlostí.

Jsou zde již „15minutová města“ na krátké vzdálenosti, která by měla od nynějška ušetřit každého občana „zbytečného“ pohybu daleko za bezprostřední okolí, a která se již objevují všude na Západě. A nyní jsou další fází města s umělou inteligencí. Stejně jako v Heilbronnu mají začít celé okresy, ve kterých se bude pracovat pouze na dalším vývoji umělé inteligence.

Občané Heilbronnu pak budou mít datová centra, stroje a automatizace, které je brzy učiní postradatelnými, přímo pod nosem. V prvním kroku by proto lidé měli žít „šetrně ke klimatu“ v uzavřeném prostoru a opustit své čtyři stěny, pokud je ještě vůbec mají, pouze v krajní nouzi. Ve druhém kroku, ve střednědobém horizontu, by se pak měla stát tamní populace zcela zbytečnou.

V každém případě lidské dovednosti již nejsou potřeba, protože AI může dělat všechno nekonečně rychleji. Tato globalistická dystopie se plně shoduje se simulačními hrami na redukci populace nebo s nevyslovenou touhou klimatické sekty zcela zbavit planetu škodlivého lidského druhu – s výjimkou malé elity, která kontroluje všechno a samozřejmě si nevnucuje strádání, které se vztahuje na těch pár postmoderních otroků.

Velká část německé ekonomiky je již dlouho plně v režimu velkého resetu, v duchu „Agendy 2030″ OSN se svými 17 „Cíli udržitelného rozvoje“.  

Zdá se, že vše směřuje k postmodernímu transhumanismu: lidé už nejsou potřební. I s tím se ovšem v rámci 4. průmyslové revoluce od začátku počítalo.

Podle plánů by tito „nepotřební jedinci“ měli pobírat nepodmíněný příjem, kterým budou mít zajištěny základní životní potřeby, ovšem jen v případě, že budou „držet hubu a krok.“

V době, kdy vymizí hotovost a bude existovat jen programovatelná digitální měna, pak bude velmi jednoduché jakoukoli neposlušnost trestat blokací konta či některých druhů nákupů – a u jedinců, kteří budou závislí na financích od státu, pak bude poslušnost vyžadovaná o to víc…