Právě EU podporovaná muslimská invaze nám jasně ukazuje, jak to je ve skutečnosti s onou tak proklamovanou „ochranou zdraví,“ o kterou zde ve skutečnosti nikdy nešlo. Tím samozřejmě narážím také na nesmyslné covidové restrikce a nátlak na aplikaci ještě nesmyslnějších genových injekcí. Covid pasy pak již jen dotvrzují fakt, že zde nikdy nešlo o zdraví občanů, ale o jejich ovládání.
Všichni moc dobře víme, že v mimoevropských zemích dochází k šíření různých – v Evropě již vymýcených nebo běžně se nevyskytujících – nemocí. EU přesto plně podporuje invazi z těchto zemí do Evropy, včetně rizika různých nákaz, které bývají do Evropy zavlečeny a začínají se zde šířit.
Podvratnost EU ostatně potvrzuje i stávající tlak na Itálii, která odmítá vpustit do svých přístavů lodě pašeráckých neziskovek, naplněné těmi, kdo mají Evropu obohatit. Ale čím asi? Vyšší kriminalitou, islámem a nemocemi, které zde již nikdo nezná?
Rakousko je nyní podobně jako Německo v situaci, že již nemá kam nově příchozí dávat. Azylová zařízení praskají ve švech a objevují se i snahy o konfiskace soukromých nemovitostí za účelem využití právě pro tyto nové obyvatele Evropy. A co je nejhorší, mezi tím vším se šíří i různé nemoci. A všudypřítomný svrab je v tomto ohledu asi ten nejmenší problém.
V hornorakouské azylové ubytovně ve Welsu je v současné době ubytováno mnohem více lidí, než bylo přijato, kvůli nevyřízeným záležitostem při hledání ubytování. Kvůli tomu se také vyskytlo asi deset případů záškrtu, který se začal mezi ilegály šířit (symptomy záškrtu viz titulní obrázek).
Oficiální dekret, podle kterého se od nynějška smí v objektu zdržovat jen 100 osob, je nesmyslný, protože jejich převoz do sousedního St. Georgen im Attergau, kde jsou ubytováváni ve stanech, selhává kvůli nedostatku místa pro stany.
Část z nich proto byla přemístěna do Tyrolska. Místostarosta z FPÖ Kroiß dívá vinu za vzniklou situaci ministerstvu vnitra a Spolkové podpůrné agentuře.
Bezradný je mezitím i starosta FPÖ Andres Rabl: „Povinností města Wels bylo jednat a provést úřední kontrolu registračního úřadu.“ A dále: „Pokud nebudou ve stanovené lhůtě splněny podmínky, zařízení bude muset být uzavřeno“. Rabl a Kroiss odmítají přijímání dalších žadatelů o azyl nebo otevírání dalších azylových domů.
Město Frankenburg se v pondělí také ubránilo příliš velkému počtu žadatelů o azyl. Ve federálním pečovatelském středisku ve francké tovární hale je navzdory vysoké fluktuaci ubytováno 300 žadatelů o azyl. U obce ve čtvrti Vöcklabruck, která má kolem 5000 obyvatel, lze podle jejich zástupců v obecním zastupitelstvu ubytovat jen maximálně 100 žadatelů o azyl. Nyní tedy byla zahájena petice.
Také Německo hlásí kolaps azylového systému.
Manuel Ostermann (německý policejní svaz DPolG) hovoří pro BILD o „1500 nelegálních migrantech každý den, z nichž federální policie zachytí asi 500“. Německo je jejich cílovou zemí číslo jedna.
Pokud federální policie v únoru zachytila 3 842 ilegálů, podle výbušných informací to bylo v červenci 6 941 a v září 12 701. Do konce října to může být dokonce 15 000. Jsou to zejména Syřané, Afghánci a Severoafričané. Ovšem mnohem víc než těch, kteří jsou zaznamenáni v systému, bude těch, kteří přišli do země nepozorovaně a úřadům se vyhýbají.
Ostermann si stěžuje, že chybí aktuální údaje. Zpráva byla podle svazu měsíčně aktualizována na intranetu federální policie posledních pět let, ovšem zveřejňování těchto údajů se zastavilo od začátku září, kdy čísla explodovala.
Za červeno-zelené liberální vlády a její uvítací ministryně vnitra SPD Nancy Faeserové se Německo konečně stává obětí absurdní německé migrační politiky, která od roku 2015 uvrhla celou EU do chaosu.
Oficiálně jsou převážně mladí Afghánci, což je kolem 1000 lidí každý týden, posíláni do Basileje na hranici s Německem a Francií – a to i z rakouských hranic přes Curych…
Švýcarsko zavedlo v poslední době novou praxi. Žadatele o azyl vozí k německým hranicím, aby jim byla jejich cesta do země zaslíbené usnadněna.
Pragmatičtí Švýcaři to vidí střízlivě. Protože: „Pro osoby, které již nejsou přítomny, nelze provést žádné dublinské řízení“ – jak oznámil mluvčí Státního sekretariátu pro migraci.
Tolik aktuální zprávy z Německa a Rakouska a tak trochu i ze Švýcarska. Jak je vidět, tak brzy začnou obě země řešit jak se svých „hostů“ zbavit. Jednoduše, už je nemají kam dávat, Rakušanům již nepostačují ani v okolí hranic všudypřítomné stany.
Co myslíte, jak dlouho potrvá, než Němci a Rakušané požádají naši lokajskou vládu, aby se o obohacení podělila? A co když o to již požádali a vláda oddaně koná?
