Europoslanec varuje: Návrh EU otevírá dveře hromadnému biometrickému sledování!

Europoslanec varuje: Návrh EU otevírá dveře hromadnému biometrickému sledování!

Plně sledovaná společnost je jedním z hlavních cílů globalistů. K tomu má sloužit například měření uhlíkové stopy, na němž již pracuje WEF – a to úspěšně. V příštích letech již bude u všech nových elektromobilů sledována uhlíková stopa baterie. Uhlíková stopa se má ovšem sledovat u všeho, co je na nabíjecí baterie, nebude se to tedy rozhodně týkat jen elektromobilů.

V neposlední řadě se již hledá i systém, jakým se bude měřit uhlíková stopa každého jedince na této planetě, což je také velmi účinný sledovací nástroj, zavedený v rámci vašeho ID a sociálních kreditů.

Ovšem nejde pouze o měření uhlíkové stopy, sledování zajde mnohem dál, jako je tomu například u tzv. „chytrých měst.“ Ovšem na to, aby vás mohl tento zvrácený systém sledovat na každém kroku, je také zapotřebí patřičně upravit zákony, na což samozřejmě podvratná EU nezapomíná.

Sledování na každém kroku je samozřejmě zaváděno pod rouškou údajného vyhledávání zločinců nebo obětí zločinu či ztracených dětí, ale je také neskutečně zneužitelné. Ukládány  budou biometrické údaje všech občanů, přičemž v budoucnu mohou být zneužity třeba k honu na disidenty, skenování a poté trestání účastníků protivládních demonstrací nebo právě k uplatňování trestů v rámci sociálních kreditů, což je v současném korporátním fašismu více než pravděpodobné.

Německý europoslanec varuje: „Návrh EU na regulaci AI otevírá dveře biometrickému hromadnému sledování ve veřejném prostoru. Musíme zabránit dystopické budoucnosti biometrického hromadného sledování čínského typu v Evropě!“

Německý europoslanec Patrick Breyer varoval, že uniklý návrh nařízení o umělé inteligenci (AI) z předsednictví EU „otevře stavidla hromadnému biometrickému sledování ve veřejném prostoru“.

Uniklý návrh nařízení popisuje, jak hodlá předsednictví EU zavést „harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci“ v rámci implementace zákona o umělé inteligenci.

Navrhuje umožnit orgánům činným v trestním řízení využívat systémy umělé inteligence pro „vzdálenou biometrickou identifikaci“ osob ve veřejném prostoru pro „pátrání po potenciálních obětech trestných činů, včetně pohřešovaných dětí, lidí v ohrožení života nebo bezpečnosti fyzických osob nebo ke sledování teroristů a odhalování, lokalizaci, identifikaci nebo stíhání pachatelů nebo podezřelých z určitých trestných činů, po kterých je v dotčeném členském státě pátráno a za které lze uložit trest odnětí svobody na dobu nejméně tří let.“

Definice „biometrických údajů“ v uniklém návrhu nařízení jde daleko nad rámec údajů o rozpoznání obličeje a zahrnuje jakékoli „osobní údaje vyplývající ze specifického technického zpracování, které se týkají fyzických, fyziologických nebo behaviorálních charakteristik fyzické osoby, a které jedinečné umožňují nebo potvrzují identifikaci této fyzické osoby“. Dokument také specifikuje, že „obrázky obličeje“ a „daktyloskopická data“ (údaje o otiscích prstů a dlaní) jsou považovány za biometrické údaje.

Ve většině případů by podle podmínek tohoto uniklého návrhu musely orgány činné v trestním řízení získat „předchozí povolení“ od soudního orgánu nebo nezávislého správního orgánu v daném členském státě a toto předchozí povolení by bylo uděleno podle pravidel vnitrostátního práva. Orgány činné v trestním řízení by rovněž podléhaly „přiměřeným omezením v čase a prostoru“ při používání technologie biometrické vzdálené identifikace v reálném čase a musely by dodržovat „nezbytné a přiměřené záruky a podmínky“.

Pokud však orgány činné v trestním řízení rozhodnou, že existuje „řádně odůvodněná naléhavá situace“, pravidla v tomto návrhu jim umožňují používat technologii biometrické identifikace na dálku v reálném čase bez předchozího souhlasu.

Uniklý návrh tvrdí, že tato navrhovaná pravidla umožní orgánům činným v trestním řízení používat biometrickou technologii hromadného sledování v reálném čase pouze v „úzce definovaných situacích“. Protože by však tato technologie byla nasazena ve veřejném prostředí, jakékoli nasazení by vedlo k hromadnému skenování a identifikaci tváří většinou zcela nevinných lidí za účelem sledování „potenciální“ oběti trestného činu nebo podezřelého, který nemusel být obviněn.

Kopii uniklého navrhovaného nařízení si můžete prohlédnout zde .

Breyer dodal: „Musíme se postavit proti hromadnému biometrickému sledování v našich veřejných prostorách, protože tyto technologie nespravedlivě zachycují velké množství nevinných občanů, systematicky diskriminují nedostatečně zastoupené skupiny a působí jako mrazivý efekt na svobodnou a různorodou společnost. Legislativa umožňující bez rozdílu hromadné sledování byla opakovaně zrušena soudy pro neslučitelnost se základními právy. Evropský parlament bude muset bojovat za to, aby byl tento zákaz implementován do zákona o AI!“

Breyer také poukázal na to, že většina Evropanů je proti používání hromadného biometrického sledování ve veřejném prostoru, a že více než 200 organizací, aktivistů, technologických specialistů a dalších odborníků požaduje celosvětový zákaz „technologií biometrického rozpoznávání, které umožňují hromadné a diskriminační sledování“ .

Breyer také poukázal na to, že Evropský výbor pro ochranu údajů a Evropský inspektor ochrany údajů vyzvali k všeobecnému zákazu používání umělé inteligence k automatickému rozpoznávání lidí ve veřejných prostorách, a že Úřad OSN pro lidská práva je proti používání technologií biometrického rozpoznávání ve veřejném prostoru.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 8 Průměrně: 4.9]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout
Odmítnout