Tři čtvrtiny Švédů věří, že multikulturní obohacování by mělo pokračovat

Jak lidi přimět k tomu, aby podporovali sebedestruktivní politiku? Jak je přimět k tomu, aby podpořili zvýšení kriminality ve  vlastní zemi a ještě tomu sami tleskali? Stačí patřičně vymývat mozky již od nejútlejšího dětství a lehce manipulovatelný jedinec bude ochoten přistoupit na cokoli.

V minulosti jsem se mnohokrát ptala, jak je možné, že většina Němců otevřeně podporovala Hitlera nebo jak bylo možné, že v Praze lidé vítali v roce 1942 s velkým nadšením „vůdce 3. říše“ a jen o 6 let později vítaly neméně mohutné davy na stejných místech Gottwalda. V roce 1989 se dělo totéž s Havlem a předpokládám, že pokud by se do naší metropole vydala šéfka EK Lejnová, bude vítána neméně nadšeně.

Ale podobné chování můžeme vidět kdekoli ve světě. Povšimněte si, že většina lidí podporuje velmi destruktivní politiku EU. Politiku, která je zcela jasně zaměřena proti původním Evropanům – a to ve všech směrech (stačí si všimnout, jak lidé ve většině zemí volí).

Švédsko je pro globalisty jakousi pokusnou zemí. Právě zde se začala již před 50 lety prosazovat politika multikulturalismu. Její průkopník, Olof Palme, je dodnes v zemi oslavován. A politička, která v té době působila na ministerstvu a tuto politiku tlačila ze všeho nejvíc, stále tohoto kroku nelituje.

Přitom tato politika vymazává potomky Vikingů ze světa a mění je za agresivní islámské kultury – ať už z Afriky nebo Asie. A to vše se děje se souhlasem občanů. Odmala je jim totiž vštěpováno, že multikulturalismus je přínosný. A děje se tak i přesto, že v zemi je rekordní počet ghett, dochází ke každodenním přestřelkám a Švédsko se již stalo nejnebezpečnější zemí pro ženy v rámci celé Evropy. To ovšem nijak nebrání asi 3/4 obyvatel opakovat politiky, školami a médii vštěpovanou mantru: „multikulturalismus je přínosný“!

Postoje k tzv. diverzitě se podle průzkumu diverzitního barometru mezi politickými bloky značně liší. Velká část Švédů však věří, že kulturní obohacování by mělo pokračovat.

Podíl lidí podporujících diverzitu za levý blok (C, S, V a MP) je 71 procent, zatímco mezi konzervativci/liberály (SD, M, KD a L) je to 28 procent. Liberální voliči, spolu se Stranou zelených a Levicovou stranou, jsou ohledně rozmanitosti nejpozitivnější.

Zároveň 74 procent Švédů tvrdí, že si myslí, že Švédsko je lidmi cizího původu „kulturně obohaceno“ a migraci považují za přínosnou. To je jasný vzestupný trend od roku 2016, kdy si myslelo, že imigrace je pro švédskou kulturu dobrá, pouze 59 procent lidí (pozn.: od té doby statisíce Švédů emigrovaly – jednalo se vesměs o odpůrce multikulti).

Tolik jen ukázka z průzkumu, který ještě dál zkoumá, jak je to v případě voličů různých stran nebo jak smýšlí ve vztahu k náboženství. Každopádně i přes rostoucí kriminalitu, stoupající počet muslimských ghett, kde vládne právo šaría a nesporný fakt, že už snad každý Švéd má ve svém okolí někoho, kdo již byl nějak „obohacen“ (případně byl sám obohacen) u Švédů stále více přetrvává názor, že multikulturalismus je přínosný.

Je jim to totiž vštěpováno již od školky, slyší to z médií, ale i od těch „správných“ politiků. Dalším vštípeným názorem je, že ten, kdo nesouhlasí s tím, že je multikulturalismus přínosný, je nacista či fašista. A nikdo nechce mít tuto nálepku. Bez ohledu na to, že podporou multikulturalismu podporují převzetí jejich vlastní země agresivním islámem, který nemuslimy považuje za podřadné.

Ale pozor, není to pouze Švédsko. podobně „postižené“ jsou i další země, ale třeba zase v poněkud jiné oblasti. Vždy záleží na tom, jak lehce je ten který člověk manipulovatelný. O tom jsme se mohli přesvědčit i poslední dva roky. Stačilo vidět, kolik lidí se nechalo přesvědčit k dodržování zcela nesmyslných – či dokonce pro společnost vysoce nebezpečných – restrikcí. My, kdo jsme upozorňovali na fakt, že lockdowny jen škodí a k ničemu nepomáhají, jsme byli vládě a médiím oddanými křiklouny umlčováni. Dnes se již ví, že jsme měli pravdu.

Nejen Švédové jsou příkladnou ukázkou toho, jak většina lidí zcela přestala samostatně myslet. Za většinu lidí myslí média a politici, kterým daní jedinci věří (případně školy, celebrity apod.). Jenže věřit médiím a politikům – loutkám těch, kdo skutečně vládnou světu – je cestou do pekel. A Švédsko je názorným příkladem.