Z iniciativy USA má být rozhodnuto o významném kroku směrem k farmaceutické diktatuře WHO

Z iniciativy USA má být rozhodnuto o významném kroku směrem k farmaceutické diktatuře WHO

Jak již víte, tak WHO a OSN již podnikají poměrně zásadní kroky k nastolení globální fašistické světovlády těchto organizací. I přes značné protesty světové veřejnosti (tedy alespoň té části, která nepatří ke „spícím“) dochází k postupnému schvalování plánů těchto globalisty ovládaných organizací (přes WHO a OSN by tak reálně vládli Bill Gates, Black Rock, Vanguard apod.). Snahy o nastolení této totalitní světovlády samozřejmě podporuje neméně totalitní EU, která je ostatně součástí těchto globálních snah od samého začátku její existence.

Jedna za druhou podepisují vlády dohodu o této globální světovládě a na národních úrovních připravují legislativu tak, aby bylo jednodušší všechna nařízení globalistů realizovat (pandemický zákon). Připomínám, že smlouva WHO bude platit v momentě, kdy ji schválí 2/3 členských zemí…

Světová zdravotnická organizace, EU a další členské státy WHO v současné době jednají o globální pandemické smlouvě. Kam by se cesta měla ubírat, ukazuje návrh Washingtonu na zbavení moci národních vlád v rámci Mezinárodních zdravotních předpisů (IHR). O tom se má hlasovat na konci května. Těmi, kdo by reálně vládl světu, by byly především velké korporace ze dvou průmyslových odvětví.

Světové zdravotnické shromáždění (WHA) se skládá z ministrů zdravotnictví téměř 200 členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO). Je to fórum, které určuje pravidla a pokyny pro činnosti, které mají být vykonány. Již na Světovém zdravotnickém shromáždění. které proběhne od 22. do 28. května se má hlasovat o návrhu Washingtonu na změnu   mezinárodních zdravotních předpisů.

Návrh, který byl členským zemím WHO předložen generálním tajemníkem WHO dne 20. ledna, je důsledně charakterizován skutečností, že WHO by měla mít možnost vyhlásit pro členské země stav zdravotní nouze a diktovat protiopatření i bez souhlasu vlád, včetně pozvání zahraničních týmů odborníků.

Návrh byl (teoreticky) zpřístupněn veřejnosti až 12. dubna. Zprávy mainstreamových médií o tom prakticky neexistují.

Podle prohlášení amerického ministra zdravotnictví a sociálních služeb pro výkonnou radu WHA Loyce Pace „více než 40“ zemí podporuje návrh reformy. Kolik jich přesně je a zda jsou to všechny země EU, není zcela jasné, protože na seznamu podpůrných zemí je uvedeno pouze „členské státy EU“ (těch je 27). 19 dalších zemí (mimo EU), které s převedením kompetencí na WHO: Albánie, Austrálie, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Dominikánská republika, Guatemala, Indie, Jamajka, Japonsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Peru, Korea, Švýcarsko, Velká Británie, USA a Uruguay.

Pokud by tedy byly návrhy USA – potažmo WHO – schváleny všemi zeměmi EU, pak by to znamenalo, že jde o celkem 46 zemí, které již návrh schválily, přičemž další se zřejmě ještě přidají.

Na následující návrhy na zvýšení pravomocí WHO je třeba pohlížet ve světle probíhající diskuse, že země, u nichž je podezření, že s WHO dostatečně nespolupracují, by měly být vystaveny negativním sankcím. 

Zbavení vlád a parlamentů pravomocí

Článek 6 o hlášení incidentů WHO by měl obsahovat, že posouzení incidentu musí být provedeno do dvou dnů. Jakmile bude hodnocení provedeno, vláda bude mít i nadále 24 hodin na to, aby jej předala WHO. To znamená, že pouhé tři dny poté, co někdo zemře v zemi, například z nevysvětlitelného, potenciálně epidemicky relevantního důvodu, se vláda musí vzdát všech svých kompetencí ve prospěch WHO, v dobrém i ve zlém, což může zemi dostat do statusu vyvrhele prostřednictvím globálního varování a potenciálně masivně poškodit cestovní ruch a další hospodářská odvětví.

Článek 9 o použití jiných zdrojů informací stanoví, že WHO může nebo musí rovněž přijmout opatření na základě informací od třetích stran o podezřelém incidentu v zemi, jako je vydání varování. Požadavek, aby WHO konzultovala postiženou zemi předtím, než podnikne kroky ve vztahu k této zemi na základě informací od jiných osob, by měl být zrušen.

Článek 10 o ověřování upravuje účast dotčených vlád na ověřování incidentů nahlášených třetími stranami. V budoucnu by WHO měla okamžitě požádat dotčenou členskou zemi, aby ověřila incident do 24 hodin od nahlášení incidentu třetí stranou a zároveň nabídne podporu při posuzování incidentu. Na ověření a přijetí nebo odmítnutí nabídky pomoci, jakož i pro zaslání všech dostupných informací o incidentu má příslušná vláda pouze jeden den.

Pokud vláda odmítne pomoc uloženou WHO, WHO by měla okamžitě informovat všechny členské vlády o incidentu o odmítnutí a zároveň obnovit svou nabídku podpory.  Předchozí požadavek na předchozí konzultaci s vládou dotyčné země se již ruší.

Článek 11 o informacích WHO stanoví podmínky, za kterých WHO může nebo musí informovat ostatní členské země a organizace o zdravotní nehodě. Zde je třeba k předchozím konkrétním podmínkám přidat ustanovení, které činí z ostatních kritérií frašku: I když podmínky nejsou splněny, WHO by měla mít stále možnost umístit zemi na mezinárodní zdravotní pranýř, pokud to generální tajemník považuje za nezbytné.

Dotčená vláda by o tom měla být pouze informována, namísto toho, aby byla vyslechnuta jako tomu bylo dříve. WHO by také měla mít povinnost  zveřejnit své informace ostatním členským zemím. S téměř 200 informovanými vládami je pak obtížné zabránit tomu, aby se informace o incidentu dostaly na veřejnost, a pokud o to má někdo zájem, lze to velmi snadno zařídit.

Článek 12 o určování mimořádných zdravotních událostí je v současné době znám pouze co se týká mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu. Zde jsou přidány „Mimořádné události regionálního zájmu“ a „Průběžná zdravotní upozornění“.

Pokud má generální tajemník WHO podezření na potenciální zdravotní krizi mezinárodních rozměrů, měl by informovat všechny členské vlády. To by bylo nové. Zatím se musel nejprve poradit s příslušnou vládou. Podle návrhu by se o to musel jen „pokusit“. V budoucnu nebude muset čekat na odpověď. Dosud musel strávit 48 hodin snahou získat souhlas vlády s posouzením stavu nouze. Pokud se tak nestane, musí případ dosud postoupit komisi znalců a rozhodnout na základě jejich stanoviska. V budoucnu by měl tento názor získat až poté, co se již sám rozhodl.

S nově vloženou možností vyhlásit přechodné zdravotní varování kvůli incidentu by měl být generální tajemník výslovně zcela svobodný v jakémkoli rozhodování bez nutnosti kontaktovat odborníky. Varování je pak vydáno všem členským vládám.

Kromě toho by měl mít každý regionální ředitel WHO možnost rozhodnout, že incident představuje regionální zdravotní krizi, a informovat o tom vlády regionu. Měl by mít možnost tak učinit před nebo poté, co byl informován generální ředitel WHO, a následně informovat všechny vlády členských států.

Před vyhlášením těchto nově zavedených typů mimořádných zdravotních stavů se nepředpokládá ani nedoporučuje žádná konzultace nebo dokonce předchozí informace o zemích, které by jimi mohly být vážně postiženy.

Článek 13 o zdravotních zásazích mění spolupráci WHO s dotyčnou vládou v nabídku pomoci. To je automatické, protože dodatek „na žádost vlády“ je vypuštěn. Pokud tuto nabídku pomoci do dvou dnů nepřijme, musí to odůvodnit všem ostatním členským vládám WHO.

„Mobilizace mezinárodní podpory“ a posouzení přiměřenosti vnitrostátních protiopatření patří také mezi nabídky pomoci, které má WHO v budoucnu učinit, a které mohou být odmítnuty pouze z oprávněných důvodů. Normou proto je, že WHO a další vlády se mohou účastnit zdravotních opatření v zemi od samého počátku. mohou tedy určit i opatření, která má daná země přijmout.

V článku 15 v případě „dočasných doporučení“ je k možným doporučením přidáno „Vyslání expertních týmů“.

Nová kapitola IV Výboru pro dodržování předpisů stanoví, jak bude tento nově vytvořený výbor posuzovat soulad (shodu, podřízenost) vlád s pravidly WHO a pomáhat je prosazovat. Bude se skládat ze šesti zástupců vlád z každého regionu WHO a bude poskytovat výroční zprávu. Je-li to možné, měl by výbor rozhodnout na základě konsensu. Pokud však žádný neexistuje, má každý člen možnost napsat do zprávy menšinový názor.

Každá vláda  může obvinit kohokoli jiného z porušování pravidel WHO a zveřejnit seznam těchto porušení pravidel, pokud vláda neprovádí doporučení WHO nebo Výboru, nebo pokud odmítne nechat vyšetřovací týmy Výboru pracovat ve své zemi. Tedy pokud například WHO nařídí kdekoli povinné plošné očkování čímkoli, vláda do toho nesmí mluvit a rozhodnutí odmítnout.

Článek 59 o možnosti odvolání zkracuje lhůtu, ve které mohou jednotlivé vlády vznést námitky proti těmto plánovaným a případně většinově schváleným změnám pravidel z 18 měsíců na šest. To znamená, že odvolání proti tomuto dalekosáhlému opuštění autonomie národních států bude vyčerpáno již v době, kdy se očekává, že v roce 2024 bude přijata globální pandemická smlouva, na které se v současné době pracuje. Vlády tedy nemohou čekat s námitkami, aby viděly, co dalšího přijde. Pokud se například nyní spoléhají na skutečnost, že stále mohou říci ne doporučením WHO, a pandemická smlouva později zavádí sankce pro země, které neuplatňují mezinárodní zdravotní pravidla, bylo by příliš pozdě vznést námitky proti zpřísnění těchto pravidel.

Existuje hrozba farmaceutické diktatury

To, co mají USA s podporou zemí EU a Švýcarska, které jsou domovem většiny globálně působících farmaceutických společností, v tomto ohledu na mysli předáním kompetencí na  WHO je, aby mohlo okamžitě převzít otěže z rukou národních vlád v případě skutečného nebo i údajného zdravotního rizika patogenu a být schopny určit hodnocení situace a protiopatření. Vlády si ponechávají právo říci ne. To je však značně znehodnoceno skutečností, že pak mohou být okamžitě přísně potrestány, a to buď WHO, nebo dokonce jedinou mocnou vládou, jako je ta v USA.

Pokud by se ještě dostalo do bodu, kdy by se kromě neformálních možností sankcí rozhodovalo i o formálních sankcích proti nespolupracujícím vládám – což se téměř dá očekávat –, vlády všech zemí, s výjimkou těch nejsilnějších, se jen stěží mohou bránit proti tomu, že do země jsou vyslány zahraniční týmy expertů, aby určily, co se má stát.

Toto zbavení vlád pravomocí se stává ještě důležitějším a nebezpečnějším, protože generální ředitel WHO může rozhodovat ve své vlastní moci, na základě extrémně vágních a flexibilních kritérií, kdy existuje mimořádná zdravotní situace s mezinárodním významem.

Kromě toho záměr vyjádřený mnohokrát a jasně mocnými hráči, jako je John Hopkins University a Bill Gates, je učinit standardní masové testování všech lidí proti všem druhům známých a stále neznámých patogenů normou. Se správnou vůlí pak už nebude vůbec problém vyhlásit potenciální stav zdravotní nouze. Protože během intenzivního hledání se neustále objevují nové patogeny, které by se mohly stát nebezpečnými, ale v žádném případě nemusí.

Ale kdo by mohl mít zájem na vyhlášení stavu nouze v oblasti zdraví a přijetí protiopatření, možná zbytečných? Nemusíte se dívat daleko. Jen si vzpomeňte na „pandemii“ prasečí chřipky, pro kterou byla kritéria pro vyhlášení pandemie značně změněna. Farmaceutickým společnostem to přineslo miliardy tržeb za zbytečné a někdy nebezpečné léky a očkování; nemluvě o mnohamiliardových ziscích z koronavirové pandemie.

Velké IT společnosti ze Silicon Valley budou také opět v popředí šmelinářů, když se „doporučí“ trasování kontaktů, používání digitálních očkovacích pasů a především digitalizace celého zdravotnického systému, aby se omezilo skutečné nebo údajné zdravotní riziko. Také EU prodloužila platnost pasů do června 2023 proto, aby mohla tyto covid pasy jen přesunout od roku 2024 na WHO.

Vzhledem k tomu, že WHO se stala vysoce závislou na darech od velkých korporací a jejich vládních a nevládních lobbistů a nadací, je celkem jasné, že její akce berou v úvahu zájmy korporací jako hlavní podmínku. Co by pro ně mohlo být lepší, než kdyby WHO, USA nebo EU v případě objevení nového patogenu v jakékoli zemi mohla okamžitě vyslat do tohoto regionu týmy odborníků, například „doporučit“ masové očkování vakcínou od velkých farmaceutických společností v USA nebo EU!

Kromě toho je to další geopolitický nástroj moci, pokud slabé země mohou být ohroženy nafouknutím údajné hrozby jakéhokoli patogenu, který je tam objeven nebo stále detekovatelný, do mezinárodní zdravotní hrozby, a tím zničit ekonomiku země.

Závěr: Vlády, které souhlasí s tímto zpřísněním mezinárodních zdravotních předpisů, chtějí, abychom ještě více zvýšili konta velkých farmaceutických a IT společností. Skutečnost, že žádná vláda EU převedení kompetencí v oblasti zdravotnictví a klimatické nouze na WHO neodmítla, jen ukazuje, že tyto vlády zde nejsou pro jejich občany, ale pracují výhradně pro blaho korporací a zřejmě i svých tučných kont…

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 12 Průměrně: 4.8]

2 thoughts on “Z iniciativy USA má být rozhodnuto o významném kroku směrem k farmaceutické diktatuře WHO

  1. Podpísanie takejto dohody vládou je totálna vlastizrada, zrada vlastného národ, ktorého osud ponechá na rozhodnutia nikým nevolených aparátnikov korporačného fašizmu ! Záver? TREST SMERTI pre všetkých, čo to prepíšu a znárodnenie majetku ich rodín do druhého kolena, zbavenie občianstva a zákaz vstupu na územie štátu doživotne !!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout