EU opět odmítla financovat ostrahu  hranic

EU opět odmítla financovat ostrahu hranic

Po pravdě, asi by bylo podivné, kdyby EU něco podobného financovala. EU je totiž ochotná přispívat jen na takovou hraniční „ostrahu“, která se nechová jako ostraha, ale pouze supluje podvratnou činnost převaděčů a pašeráků. Tedy s radostí přispívá italské či španělské pobřežní stráži za to, že aktivně přiváží – často až od afrických břehů – Afričany, zatímco před časem pozastavila financování řecké pobřežní stráže, která ilegály vracela do Turecka. Pak je samozřejmě logické, že k výzvám k příspěvkům na ostrahu vnějších hranic EU bude tato pro Evropany genocidní organizace reagovat negativně…

Zatímco členské státy jsou nuceny starat se samy o sebe v oblasti bezpečnosti hranic, obrovské množství peněz evropských daňových poplatníků proudí do projektů, které  poskytují muslimským ilegálům aktuální informace o jejich nelegální cestě do Evropy.

V prosinci Řecko obnovilo své požadavky vůči Evropské komisi, aby pomohla s financováním jejich rychle se rozšiřující  zdi na pozemních hranicích s Tureckem. Jak vysvětlil Takis Theodorikakos, ministr veřejného pořádku, během parlamentního zasedání, existuje řada zemí, které jsou ochotny využít ilegály k vyvíjení politického tlaku na členské státy EU, s poukazem na Bělorusko, které nedávno poslalo tisíce ilegálů ze Středního východu ke svým regionálním rivalům, včetně Polska.

„Máme všechny důvody očekávat, že tento druh hrozeb bude pokračovat,“ potvrdil řecký ministr. Ostatně, totéž se soustavně děje i ze strany Turecka, které posílá džihádisty nejen do Řecka, ale stále častěji i do italské Kalábrie.

Výzva k financování přichází právě v době, kdy Řecko dokončilo nové rozšíření své již existující hraniční zdi, která nyní měří asi 38 kilometrů.  Řecko také plánuje instalovat kamery pro detekci tepla a sledovací systém rozšířený o zpracování obrazu, který je řízený umělou inteligencí. Jen abychom ukázali důležitost ochrany hranic, řecká zeď od začátku roku 2021 zabránila více než 143 000 nelegálním přechodům, což představuje 45% nárůst oproti loňským číslům.

Od roku 2019 se centristická vláda Kyriakose Mitsotakise pokouší napravit některé katastrofální politiky předchozí levicové vlády Syrizy, kdy miliony ilegálů přistály na řeckých březích a vkročily na řeckou pevninu, což mělo za následek bezprecedentní katastrofu na moři a na některých řeckých ostrovech, stejně jako vlnu teroristických útoků v roce 2015 na evropské pevnině. Neziskovky obviňují současnou řeckou vládu z nelegálního vytlačování lodí s migranty a z posílání lidí zpět přes pozemní hranice, aniž by byly zpracovány jejich žádosti o azyl. Díky tvrdšímu postoji nové vlády k imigraci se hlavní cíl nelegálních příjezdů přesunul k italským břehům.

V říjnu letošního roku podepsali ministři vnitra 12 členských států EU dokument, v němž žádají Brusel o pomoc s financováním bariér chránících vnější hranice EU. Čtyřstránkový dokument společně podepsali zástupci Rakouska, Bulharska, Kypru, České republiky, Dánska, Estonska, Řecka, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Polska a Slovenska. V dokumentu napsali, že „fyzické bariéry se zdají být účinným opatřením na ochranu hranic, které slouží zájmům celé EU, nejen členských států prvního příjezdu“.

Evropská komise (EK) však celou otázku financování bezpečnosti hranic smetla ze stolu. V říjnu Manfred Weber, vůdce Evropské lidové strany – největší politické frakce v Evropském parlamentu – požádal Komisi o financování bariéry na polsko-běloruských hranicích, ale mluvčí Evropské komise Stefan De Keersmaecker řekl, že „Evropská unie dlouho deklaruje, že nebude nabízet finanční prostředky na ostnatý drát a bariéry na svých hranicích.“

Při tomto prohlášení se odvolával na bourání hraničních plotů v roce 1989, čímž srovnával děje zcela nesrovnatelné a nesouvisející. Brusel však běžně spojuje historické události se současnými politickými krizemi, které mají jen málo nebo nic společného, aby prosadil požadovanou agendu.

Navíc namísto financování řešení, která se empiricky ukázala jako účinná, EU směruje peníze na projekty, které naopak invazi podporují, jako je projekt Info-migrant, webová stránka, jejímž posláním je „poskytovat ilegálům spolehlivé, ověřené, objektivní a vyvážené zprávy a informace o zemích, které opustili, zemích, kterými cestují, a zemích, do kterých směřují“.

Netřeba dodávat, že nejnovější zprávy týkající se výstavby řecké hraniční zdi jsou již na internetových stránkách, což zajišťuje, že džihádisté mají aktuální informační balíček o tom, jak se vyhnout jakýmkoli překážkám na  jejich úspěšné cestě do Evropy.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 4.8]

2 thoughts on “EU opět odmítla financovat ostrahu hranic

  1. Zkrátka jediný, kdo buduje za potlesku celého světa zdi jsou Izraelci.
    Gójimové nemají nárok, to by byl hen ten rázyzmus a gzenofobie.
    Tak ať to řeknou rovnou , že Evropané jsou na odpis.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout