EU chce omezit hlídání hranic v rámci schengenského prostoru jen na výjimečné případy

To má samozřejmě znamenat, že hlídat hranice v zemích, které mají hranice jen se státy schengenského prostoru (což platí i pro ČR), by mělo být zakázáno, povolení by mělo být velmi výjimečné a krátkodobé, EU zmiňuje zdravotní opatření. Hlídání hranic tak bude běžně povoleno jen na hranicích, kde země EU sousedí se zemí, která není v schengenském prostoru.

V situaci, kdy například Itálie a Španělsko přijímají každého, kdo k jejich břehům připluje, to bude znamenat obrovské usnadnění přecházení hranic z těchto zemí dál. Aktuálně například Francie poměrně pečlivě hlídá hranice s Itálií, odkud se snaží do země dostat denně stovky až tisíce invazistů. To již ovšem nebude po přijetí nových pravidel EU možné. Naše země pak bude ještě pohodlnějším tranzitním prostorem při cestách do Německa…

Komise včera navrhla aktualizovaná pravidla pro posílení správy schengenského prostoru.  Cílem aktualizace pravidel je zajistit, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích zůstalo pouze krajním opatřením.

Komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová k tomu uvedla:

„Dnešními návrhy zajistíme, aby byly hraniční kontroly obnoveny pouze jako poslední možnost, na základě společného posouzení a pouze na nezbytně nutnou dobu. Vybavujeme členské státy nástroji, aby mohly čelit výzvám, kterým čelí. A také zajišťujeme, abychom společně spravovali vnější hranice EU, a to i v situacích, kdy jsou migranti zneužíváni k politickým účelům.“

Pravidla rovněž zahrnují nový schengenský ochranný mechanismus, který má vytvořit společnou reakci na vnitřních hranicích v případě hrozeb postihujících většinu členských států, jako jsou zdravotní nebo jiné hrozby pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek. Díky tomuto mechanismu, který doplňuje mechanismus použitelný v případě nesouladu na vnějších hranicích, by kontroly na vnitřních hranicích ve většině členských států mohly být v případě společné hrozby povoleny pouze rozhodnutím Rady. Toto rozhodnutí by mělo rovněž stanovit opatření zmírňující negativní účinky kontrol.

Cílem návrhu je podpořit používání jiných opatření než kontrol na vnitřních hranicích a zajistit, aby v případě potřeby zůstaly kontroly na vnitřních hranicích jen krajním opatřením. Tato opatření jsou následující:

  • Strukturovanější postup pro jakékoli znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích s více zárukami:V současné době musí každý členský stát, který se rozhodne znovu zavést kontroly, posoudit přiměřenost tohoto znovuzavedení a jeho pravděpodobný dopad na volný pohyb osob. Podle nových pravidel bude muset rovněž posoudit dopad na příhraniční regiony. Kromě toho by každý členský stát, který zvažuje prodloužení kontrol v reakci na předvídatelné hrozby, měl nejprve posoudit, zda by nebyla vhodnější jiná opatření, jako jsou cílené policejní kontroly a posílená policejní spolupráce. Posouzení rizik by mělo být poskytnuto pro prodloužení o více než 6 měsíců. Jakmile budou vnitřní kontroly obnoveny na dobu 18 měsíců, bude muset Komise vydat stanovisko k jejich přiměřenosti a nezbytnosti. V žádném případě by dočasné hraniční kontroly neměly přesáhnout celkovou dobu trvání 2 let, s výjimkou velmi zvláštních okolností. Tím se zajistí, že kontroly na vnitřních hranicích zůstanou krajním opatřením a budou trvat jen tak dlouho, jak je nezbytně nutné.

 

  • Podporovat využívání dalších opatření

 

  • Omezení dopadu kontrol na vnitřních hranicích na příhraniční regiony

 

  • Boj proti nepovoleným cestám v rámci schengenského prostoru: S cílem bojovat proti malému, ale neustálému jevu neoprávněného pohybu vytvoří nová pravidla nový postup pro boj proti tomuto jevu prostřednictvím společných policejních operací a umožní členským státům revidovat nebo uzavírat nové dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi sebou. Tato opatření doplňují opatření navržená v rámci nového paktu o migraci a azylu, zejména závazného rámce solidarity (přerozdělování), a měla by být zvažována ve spojení s nimi.

Tato opatření zahrnují omezení počtu hraničních přechodů a posílení ostrahy vnějších hranic.

Komise rovněž navrhuje dodatečná opatření v rámci pravidel EU v oblasti azylu a navracení s cílem vyjasnit, jak členské státy v takových situacích reagují při přísném dodržování základních práv. Tato opatření zahrnují možnost prodloužit lhůtu pro registraci žádostí o azyl až na 4 týdny a posouzení všech žádostí o azyl na hranicích, s výjimkou lékařských případů. Měl by být i nadále zajištěn účinný přístup k azylovému řízení a členské státy by měly umožnit přístup humanitárním organizacím poskytujícím pomoc. Členské státy budou mít rovněž možnost zavést nouzový postup pro řízení navracení. Agentury EU (Agentura EU pro azyl, Frontex, Europol) by měly na požádání upřednostnit poskytování operativní podpory dotčenému členskému státu.

Nyní je na Evropském parlamentu a Radě, aby oba návrhy posoudily a přijaly.

K uvedenému jen dodávám, že omezení či spíše úplný zákaz hlídání hranic uvnitř schengenského prostoru  nemá jiné cíle než rychlejší rozmístění ilegálů po Evropě.  Všichni víme, jak „funguje“ ostraha italských a španělských hranic – tedy spíše nefunguje, neexistuje. Naopak, jak italská, tak španělská pobřežní stráž slouží výhradně k pašování Afričanů do Evropy.

Pokud tak bude Itálie a Španělsko pokračovat ve své podvratné činnosti, štědře dotované z EU, pak je celkem jasné, k čemu bude nové nařízení EU, které má zakázat či velmi silně omezit hlídání hranic v oblasti schengenského prostoru, sloužit. K mnohem rychlejšímu rozmístění Afričanů po Evropě.

Nakonec, hlídání hranic uvnitř schengenského prostoru bude pouze na povolení EU. Už nyní lze předpokládat, že takovými povoleními bude Brusel velmi šetřit…

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout